| |
10.07.2010 Nové expozice slavnostně otevřeny
Součástí návštěvnického okruhu již jsou žirafy, nosorožci indičtí, hrošíci liberijští, gepardi súdánští, panda červená, prasata savanová, kulani, gazely perské, volavky obrovské, krysy obláčkové, makakové lví v novém, volavky obrovské, vlhy núbijské, holub korunáč, želvy pardálí a skalní a destíky dalších...
Co dodat - přijďte se podívat....
Velká zvířata jsou v Zoo Plzeň
Přelom obou pololetí roku 2010 znamená pro plzeňskou zoo historický mezník. Zcela poprvé se nastěhovali do nových pavilonů zástupci největších suchozemských zvířat, která ještě nikdy ve zdejší zoo nebyla chována. Jsou to nosorožec indický, hrošík liberijský a žirafa Rothschildova v rámci afrických a asijských expozic, podpořených dotačně z Evropské unie. Díky dotaci 135 mil. Kč mohlo vyrůst 14 objektů, z toho 12 budov. Čtyři z nich jsou velmi výrazné – jde o stáj velbloudů a kopytníků asijské stepi, společný pavilon hrošíků, gepardů, pelikánů a vlh a spojené budovy žiraf a nosorožců, navazující na pavilon afrických kopytníků z roku 2007. Dále vznikly ještě pavilonky pand červených, prasat bradavičnatých, stylový dům makaků lvích (wanderu) a několik dalších expozic. Takovýto objem současné výstavby nemá v historii českých zoo obdoby.
 
Expozice hrochů
Asi tři desítky let přemýšleli budovatelé plzeňské zahrady stále více o hrošíkovi liberijském. Má mnoho výhod oproti hrochovi obojživelnému, je lehčí, „skladnější“, stačí mu menší stavba, je velmi ohrožený a podstatně častěji se pohybuje na souši. Prvním hrošíkem v Plzni je samec Quido, zkušený otec, zapůjčený olomouckou zoo, jeho o pět let mladší družka Pompe přijela ze Španělska. Pavilon hrošíků v plzeňské zoo se nachází vlevo od hlavní pokladny.
Cesta z pavilonu poskytne další nové poutavé výhledy. Po levici spatří návštěvníci nové výběhy gepardů súdánských (plzeňská zoo je 6. v Evropě s jejich chovem) a prasat savanových, po pravici se ocitnou na břehu afrického napajedla s plovoucími pelikány a výhledem na výběh savany s antilopami a zebrami.
Po té dorazí návštěvníci k tolik očekávaným žirafám. Jejich pavilon ve žluté barvě africké savany vyrostl v sousedství stáje afrických kopytníků z roku 2007, se kterou spolu s domem indických nosorožců tvoří společný komplex. Pavilon žiraf je přístupný pro návštěvníky a hostí i další drobné obyvatele afrického kontinentu. V pavilonu žiraf našli bydliště i damani, želvy pardálí a skalní a další druhy. Žirafa bude bezesporu nevyhledávanějším novým návštěvnickým druhem, kroky odborníků ale povedou také do sousední budovy.
 
Pavilon žiraf
 
Pavilon indických nosorožců
Následuje totiž návštěva zvířat, která odsunou z pozice nejmohutnějšího obyvatele plzeňské zahrady zubry evropské. Jde o indické nosorožce. Plzeňská zoo si v rámci současné vize vývoje a koncepce vybrala ohroženého nosorožce indického, zvaného pro plátování své kůže také nosorožcem pancéřovým. Přihlásila se do Evropského záchranného programu, jehož koordinátor určil do Plzně mladý pár. Šestiletý Beni přicestuje z maďarské Zoo Sostó, dvouletá Manjula (čti Mandžula) z Berlína – dorazila 1.6.2010. Společný dům budou obývat i drobnější asijští kopytníci, antilopy jelení, antilopy nilgau a jeleni timorští a menší uzavřené expozice i ptáci a savci tzv. indomalajské neboli orientální oblasti.
Výčet všech novinek v této části zoo ještě není uzavřen. U venkovního výběhu nosorožců s jezerem a nedaleko základního kamene všech nových expozic se již těší na návštěvníky rodina gibonů lar. Rovněž je budou jistě zajímat noví sousedé, makakové lví. Ti se po třiceti letech v tropickém pavilonu Z přestěhují do vlastní rezidence se samostatným ostrovem. Při procházce ke zvířatům asijských stepí potkají návštěvníci v několika voliérách zajímavé asijské ptáky. Obyvatele nové stáje velbloudů spojuje jedna vlastnost - jejich příjezd do Plzně má příchuť návratu. Z chomutovského azylu se vrátili plzeňští velbloudi dvouhrbí. Do místní zoo se vrací rovněž druh, chovaný zde krátce v 80. letech 20. století. Jde o turkmenského divokého osla kulana. V rámci evropského záchranného programu jej chovají přibližně tři desítky evropských zoo. A dosud poslední obyvatelé tohoto pavilonu se do ČR vracejí po mnohaleté přestávce. Jsou to gazely perské, neboli džejrani. Tyto drobné antilopky přicestovaly z holandského Safariparku Beekse Bergen. A úplný bonbónek ještě na závěr, poslední expozice při procházce novým areálem je určena pro pandy červené.
 
Nový pavilon velbloudů
Docela jiný svět s dlouho očekávanou navýšenou nabídkou se již těší na Vaši návštěvu. Nové expozice jsou přístupné od 1. července 2010.
Podrobnějš í informace naleznete na stránkách www. zoo plzen.cz , ze kterých jsou převzaty tyto informace.
05.07.201 Proč Plzeň?

„Kandidujeme, protože chceme společně s obyvateli města a jeho návštěvníky, ve spolupráci s mezinárodními sítěmi umělců a kreativními lidmi vytvořit v Plzni podmínky pro rozvoj kulturního potenciálu. Chceme, aby Plzeň byla moderní dynamické město, které inspiruje, otevírá a rozšiřuje prostor pro různé aktivity, obory, technologie, umělecké žánry, emoce, prožitky, realizace, kultury, názory a vyznání”.
Plzeň kandiduje na titul Evropské hlavní město kultury roku 2015, kdy se evropskou kulturní metropolí stane vedle belgického zástupce také jedno z českých měst. Hlavní ideou projektu je sbližování evropských národů. Tuto myšlenku přinesla řecká ministryně kultury Melina Mercouri v roce 1985, ve stejném roce se jako první Evropské hlavní město kultury představily řecké Athény. V souvislosti s rozšířením Evropské unie se v současné době uvedeným titulem každoročně pyšní dvě města dvou zemí EU. Rok 2015 je věnován České republice a Belgii.
Města, která získala titul evropské kulturní metropole, se stávají vyhledávaným cílem mnoha umělců či turistů a jejich prestiž v zahraničí výrazně stoupá.
Kandidatura poskytuje Plzni jedinečnou příležitost ukázat a především rozvíjet v mezinárodním měřítku kulturní bohatství i tradice regionu.
Hodnotící zpráva z roku 2005 posuzuje volbu Evropského hlavního města kultury jako jeden z nejlepších evropských projektů. Oceňuje evropskou dimenzi, rozšíření ekonomických zdrojů z kultury a cestovního ruchu a nastavuje pravidla pro přípravu, výběr i realizaci. rozmanitých kulturních projektů.
Logo kandidatury

Proč Plzeň?
Plzeň je čtvrtým největším městem České republiky. Metropole západních Čech je regionálním kulturním centrem s příjemnou atmosférou, divadly, galeriemi, kluby…
Titul Evropské hlavní město kultury 2015 znamená pro Plzeň výzvu a vyvrcholení úsilí o rozvoj kulturního potenciálu města. Plzeň se otevírá světu, tradiční kultura je obohacována nejen vlivy mladých uměleckých počinů, ale i kulturou cizinců, které do Plzně přivedla práce a rozhodli se tady zůstat. Fenomén otevřenosti a prolínání kultur je tématem programu, který Plzeň připravuje pro rok 2015. Případný úspěch v soutěži však není jedinou metou v rozvojových plánech města. Ve spolupráci s veřejností byl vytvořen Program rozvoje kultury 2009 – 2019 a město plánuje velkou část projektů realizovat i bez ohledu na získání titulu Evropské hlavní město kultury 2015.
Plzeň je městem, pro které je kultura důležitou položkou rozpočtu – na kulturu vydává 9 % městského rozpočtu ročně, což je o 4 % více než hlavní město Praha. Projekt Plzeň 2015 počítá jak s akcemi tradičními, tak s kulturními událostmi zcela novými. Tyto akce budou založeny na aktivní spoluúčasti občanů Plzně i regionu. Nedílnou součástí rozvojových plánů města jsou investice do kulturní infrastruktury – připravuje se stavba nové divadelní budovy, západočeské galerie, centra designu, ale i revitalizace okolí plzeňských řek, které se stanou oázou v rušném životě metropole.
Plzeň připravuje svůj projekt ve spolupráci s veřejností za podpory místních i regionálních politiků.
Kontakt Plzeň 2015
Útvar koordinace evropských projektů města Plzně, p.o.
Divadlení 105/3
Plzeň 301 21
Česká republika
info-plzen2015@plzen2015.cz
Projekt Komunikační kampaň ke kandidatuře města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015 je spolufinancován Evropskou unií.
Tyto informace jsou p řevzaty ze stránek :
http://www.plzen2015.net/kandidujeme/proc-plzen/
11.06.10 Výstava ve Waidhaussk é radnici
Málokteré místo v Bavorsku prodělalo v průběhu několika desítek let takovou znatelnou strukturální změnu jako pohraniční městečko Waidhaus. V místní radnici je nyní umístěna výstava s názvem Hranice – od 1945 až do dnes.

Zahájena byla tato výstava ve středu, 09.06.2010 ve 20.00 hodin. Při zahájení byla česko-bavorská hranice návštěvníkům přiblížena předsedou pracovního kruhu Národářů, panem Josefem Forsterem, který vklouzl do role historického celníka.
Tato výstava potrvá až do 31.10.2010 a je otevřena:
po - pá 08.00 – 12.00
po – st 13.00 – 16.00
čt 13.00 – 17.30
03.06.2010 Jak dopadly volby 2010 v České Republice?
Finální volební výsledky jsou známé. Všechny hlasy voličů, které byly odevzdány ve volbách 2010 , jsou spočítány, a tak se můžeme podívat, jaké jsou finální výsledky volby 2010 . Pro většinu politiků i občanů České republiky jsou výsledky volby 2010 velkým překvapením. Takový výsledek určitě nikdo nepředpokládal.
Jak dopadly volby 2010?
Jedno je jisté. Takové výsledky nepředpokládal žádný průzkum publikovaný před zahájením voleb .
Volby 2010: Do parlamentu se dostalo pouze 5 stran
ČSSD |
22,08% |
ODS |
20,22% |
TOP 09 |
16,7% |
KSČM |
11,27% |
Věci veřejné |
10,88% |
Volby 2010: Strany, které u voličů propadly
KDU-ČSL |
4,39% |
Strana práv občanů (Zemanovci) |
4,33% |
Suverenita |
3,67% |
Strana zelených |
2,44% |
DSSS |
1,14% |
ČPS |
0,8% |
Svobodní |
0,74% |
Další strany se už pohybují pod úrovní 0,3%
Výsledky volby 2010 – nové složení parlamentu
ČSSD |
56 poslanců |
ODS |
53 poslanců |
TOP 09 |
41 poslanců |
KSČM |
26 poslanců |
Věci veřejné |
24 poslanců |
Kdo vyhrál volby 2010?
Nejvíce hlasů dostala strana ČSSD . Vzhledem k tomu že její očekávání bylo minimálně o 10% vyšší tak se u této strany nedá mluvit o výhře. Je možné říci, že v těchto volbách konečně jednou vyhráli občané. Proč?
Voliči (občané) dali ve volbách více než jasně najevo, co si o současné politice myslí. Obě největší strany – ČSSD a ODS dostali minimálně o 10% méně hlasů než v předchozích volbách . Prohlášení voličů je jasné. Máme už ODS a ČSSD plné zuby!
Volební účast - konečné výsledky
Česká republika

Občané, kteří přišli volit Občané, kteří k volbám nepřišli
Nové strany – TOP 09 a Věci veřejné dostali velké množství hlasů, větší než jim přisuzovaly předvolební odhady. Prohlášení voličů je opět jasné. Chceme změnu!
V mnoha volebních okrescích se na první místa díky preferenčním hlasům dostali „běžní“ lidé. Do sněmovny tak díky preferenčním hlasům nastoupí mnoho nových tváří. Naopak vypadli takoví poltičtí „dinosauři“ jako je Ivan „Íčko“ Langer nebo Jan Kasal . Prohlášení voličů je také jasné – nechceme už politiky , kterým nevěříme!
Mezi další oběti současných voleb patří i Jiří Paroubek . Ten ohlásil svoji rezignaci poté, co začalo být jisté, že se nestane žádný zázrak a že ČSSD opravdu utrpěla velkou porážku.
Jaká bude nová vláda po volbách 2010?
Jedno asi více než jisté, výsledky volby 2010 nedávávají žádnou šanci, aby se na sestavení vlády podílela ČSSD nebo Komunisté. Tyto dvě strany dohromady nemají šanci získat alespoň 101 hlasů, které jsou nutné pro vyslovení důvěry vládě. A žádná reálná šance že by se k těmto dvou stranám přidala některá z dalších 3 pravicových stran.

Nová vláda tedy bude sestavena z pravicových stran – hovoří se o vládě rozpočtové odpovědnosti - ODS + TOP 09 + Věci veřejné
Na širší shrnutí toho, jak skončily volby 2010 , a jaké to bude mít dopady pro Českou republiku, si asi budeme muset ještě pár týdnů počkat, než bude jasné, jaká bude nová vláda , a hlavně to, jak se nová vláda bude chovat. Myslím ale, že už nyní je možní říci že výsledky volby 2010 dopadly dobře. Konečně se projevila síla demokracie a veřejného mínění občanů.
Bližší informace na www.algin.cz a www.novinky.cz
01.06.2010 Veděli jste? – Plzeň mohla být středobodem světa
Následující článek je převzán z deníku Plzeňák, ročník II, číslo 8, pobavil mě a doufám, že pobaví i vás…
  
Plzeň se mohla stát na pár hodin středobodem světa. Mohly se tady vystřídat štáby nejsledovanějších televizí, nejlepší političtí novináři a zpravodajové, věž chrámu svatého Bartoloměje mohla být každých 15 minut na CNN.
Američané totiž uvažovali, že by podpis smlouvy o jaderném odzbrojení s Rusy podepsali právě v Plzni, která se stala symbolem ukončení amerického tažení Evropou za druhé světové války.
“Je to tak. První na řadě byla Plzeň . Ale nakonec jsme vybrali Prahu”, řekl tajemník Jesse James z americké ambasády. Podpis se měl uskutečnit v Besedě. První telefonát směřoval právě tam a přišla první sprcha. “Bylo nám sděleno, že to nejde, protože hlavní sál si na ten den zamluvili sběratelé krabiček od sirek z Přeštic. A nic se měnit nebude, protože už na sál zaplatili zálohu”.
Pak to Američané zkusili na radnici. Tam jim pan Hluchý z ústředny sdělil, že je nikam přepojovat nebude, protože je pátek dvanáct hodin a na radnici už nikdo není.
Další komplikace nastaly, když Američané zjišťovali, zda kolony s prezidenty mohou jet po Americké třídě. “Pan Poklop z technické správy nám sdělil, že to není možné, protože na Americké klapají špatně ustavené kanály a že by to mohlo vypadat jako střelba a mohlo by se stát neštěstí. Že už poklopy reklamovali a opravy by měly proběhnout do konce října. Pak prý mohou Amíci a Ivani drandit, jak budou chtít, řekl nám ten Poklop”, odfrkl pohrdavě Jesse James.
“Vstřícní byli jen v pivovaru. Ještě než jsme jim stačili říci, co vlastně chceme, rychle nám nějaký referent říkal, že už mají vyrobené speciální půllitry s Obamou a Medvěděvem, aby si mohli po podpisu připít. To jsme ocenili. Ale vzhledem k ostatním problémům jsme nakonec zvolili Prahu”, dodal James.
PS: Poznámka deníku Plzeňák – tato rubrika je pouze hrou a pokusem o pobavení. Není skutečně cílem nikoho urazit, napadnout nebo uvést v omyl. Berte tyto zprávy s nadsázkou a humorem.
19.05.2010 Němečtí studenti se spolu se stříbrskými žáky zapojili do výuky na na gymnáziu.

V rámci projektu Comenius Zlatá cesta přijeli do Stříbra na výměnný pobyt studenti z Vohenstraußu. Děti jsou ubytované v rodinách žáků tamního gymnázia.
„Přijelo nám sem patnáct žáků a tři němečtí učitelé. Německé děti se budou učit u nás ve škole, a při tom také jezdit na výlety do okolí,“ uvedla učitelka ze stříbrského gymnázia Petra Baxová.
Němečtí žáci se shodli na tom, že je rodiny mile uvítaly. „V Česku žijou děti trochu jinak, než my. Ale jsou moc milé a snaží se nám tu pobyt co nejvíce zpříjemnit. Jezdíme i na společné výlety,“ přetlumočila vzkaz německých návštěvníků učitelka Renata Burcsak z partnerské školy Vohenstrauß.
Celý týden děti cestovaly, byly v Horšovském Týnu, v Domažlicích i v Plzni. „ Hledáme pozůstatky Zlaté cesty, u vás je asi známější jako Norimberská cesta,“ řekla Burcsak.
Stříbrští studenti se dokázali s německými školáky rychle spřátelit. „Když máme volný čas, tak je bereme na naše místa, kam běžně chodíme, třeba do čajovny a do cukrárny. Těšíme se, až na oplátku pojedeme my k nim, to by mělo být někdy na podzim,“ řekla za spolužáky 4.G Magdalena Vaňková.

Na podzimní setkání se těší i Vohenstrauští. „Vezmeme je na výstavu Bavaria Bohemia do Schönsse, tam vlastně také uvidí, jak Němci spolupracují s Čechy,“ řekli studenti z Německa. Nezapomenou prý ani na volné chvíle. „Myslíme si, že studentům ze Stříbra by se mohlo líbit naše lanové centrum, koupaliště a také Monte Kaolino. Monte Kaolino je písečná hora, na kterou je vyveze lanovka a dolů se pak normálně sjíždí na lyžích,“ vysvětlily německé děti prostřednictvím tlumočnice Renaty Burcsak.
Němečtí studenti přivezli výstavu fotografií do Plané
Upevnění přátelských vztahů, sblížení dětí nebo zlepšení znalostí německého a českého jazyka. Také takové jsou cíle projektu Žijeme vedle sebe, poznáváme se, který v těchto dnech slaví pětileté jubileum. „Dnes k nám přijeli němečtí žáci se svými pedagogy a s výstavou fotografií o Bogenu s názvem Město, ve kterém žiji,“ uvedla v úterý autorka projektu Svetlana Gomoláková ze Základní školy Planá na náměstí Svobody.
Společnými silami instalovali panely s fotografiemi na chodby školy. Studenti se také účastnili jazykové hry v aule školy a navštívili Hornické muzeum.
V rámci projektu navštívili čeští žáci a žákyně Německo. „Byli jsme v různých městech a moc se nám tam líbilo. S německými spolužáky jsem mluvila anglicky,“ řekla Pavlína Kudrová, která se učí angličtinu a chodí do sedmé třídy. Do Plané přijela Samira Zeindlmeier. „Chci se seznámit s českými žáky a navázat první kontakt. Je to sem blízko, kousek přes hranice a myslím si, že češtinu využiji při svém zaměstnání,“ řekla o důvodech návštěvy a dodala: „V Německu je snadnější získat práci, když člověk umí česky.“
Fotografická výstava bude přístupná i veřejnosti, a to do konce května. „Dvacátého šestého května od šestnácti hodin budou žáci, kteří se zúčastnili výměnného pobytu, vyprávět svým rodičům, pedagogům a přátelům školy o svých zážitcích. Srdečně všechny zveme,“ dodala Gomoláková.
04.05.2010 75. Jarní slavnosti ve Weidenu
Na začátek 75. weidenských jarních slavností weidenským počasí opravdu přálo – sluníčko svítilo, nebe bylo bez mráčku – zkrátka krásné počasí jako z učebnice. A to se samozdřejmě odrazilo též na počtu návštěvníků doslova proudících na jarní slavnosti, jak se dle denního tisku spokojeně vyjádřil pan Gerhard Donhauser, místopředseda tržních obchodníků.
A kdo naše jarní slavnosti navštívil, ten mohl být skutečně spokojený. Celý prostor lemovaly stánky s různorodým občerstvením – tu buřtíky, tam gulášek či obložené bagety nebo něco exotičtějšího jako např. čínská jídla. Nechyběla ale ani klasika jako pečené vepřové koleno, grilované kuře či uzené maso. Mým favoritem byly jako již každý rok grilované makrely a něco sladkého – crepes. Ve velkém slavnostním stanu se nejen hrála muzika k poslechu, tanci a zpívání, ale čepovalo se zde opět výborné pivíčko – bohužel letos již za 6,40€ za litr L .
A též milovníci různých atrakcí, které polochtají žaludek, si přišli na své.

Kromě obřího, 50m vysokého kolotoče, ze kterého je vidět přes celý Weiden, se na slavnostech objevily též novinky jako Skater a Daemonium – největší mobilní strašidelný dům. Naprostou hvězdou letošních slavností byl však tzv. Cyber Space – otáčivé rameno s několika sedadly, které dosahovalo větší výšky než obří kolotoč.
 
Na zahájení a ukončení slavností pořádali weidenští opět velký ohňostroj, což mělo ohlas především u těch nejmladších návštěvníků.
Poslední dva dny se sice počasí pokazilo a celou neděli téměř propršelo, ale mnoha návštěvníkům ani to nevadilo – ve slavnostním stanu bylo na závěr přece jen plno. A tak se, myslím, tyto slavnosti opět vyvedly.
27.04.2010 P rodejní neděle ve Weidenu se vydařila
V neděli, 25.04.2010 se konal ve Weidenu již tradiční trh „Jubilate Markt“. Velké trhy byly otevřeny od 10.30 hodin, od 13.00 hodin nabízeli své zboží též weidenští obchodníci. Letos poprvé o hodinu déle, než v minulých letech, tedy do 18.00 hodin, neboť velká část návštěvníků prý v posledních letech přichází až odpoledne a ráda nakupuje do pozdních hodin.

Tento Jubilate Markt je jedním ze dvou tradičních velkých prodejních nedělních trhů ve Weidenu.
A že se v tuto neděli nejen nakupovalo, o tom jsme se mohli všichni přesvědčit.
Již tradiční atrakcí byl opět tzv.„Standlmarkt“, na kterém se zúčastnilo přes sto trhovníků a který nabízel nejen textilní zboží, ale též koženou galanterii, hračky, bižuterii, sladkosti a další.
A kdo se na této nákupní míly unavil, ten se mohl posílit v jedné z nesčetných restaurací, kaváren a barů v oblasti pěší zóny.
A další tradicí je a byla i letos módní přehlídka před starou radnicí pořádaná organizací ProWeiden. Návštěvníci Jubilate Markt - trhů se mohli v 11.00 hodin a v 14.00 hodin seznámit s novou sezónní módou firem jako např. Ufer 1, ABC-Kids-Store, Boutique Bellissima a Jeans Fritz. A tak se bylo na co dívat – a to opravdu pro zájemce všech věkových kategorií.
Speciální atrakci si připravila kadeřnická firma „Sulux – Haare & Luxus für jeden“. Ti představili svůj um v tzv. před a po show. Zájemci z publika se mohli nechat bezplatně „zkrášlit“, a tak odcházel nejeden muž domů se (skoro)novou ženou.
Pro ty nejmenší tu byl ve 13.30 a 15.30 k dispozici dětský cirkus Diabolo.
A počasí? To weidenským opět přálo! Jak se sluší a patří!
15.04.2010 Život ve Starém Egyptě
Život ve Starém Egyptě – tak se jmenovala přednášková řada, která byla před nedávnem ukončena přednáškou archeoložky paní Roxany Bicker z Mnichova ve weidenském keramickém muzeu.

Paní Roxana Bicker informovala velmi zajímavě posluchače o vědě a zdravotnictví ve Starém Egyptě. Staří Egypťané tvořili v období 3000 až 332 před n.l. jeden z nejvýznamějších kulturních národů. Egypťané se sice zaobírali astrologií a matematikou na velmi vysoké úrovni, ale v oblasti vědy a medizíny se však údajně mnoho nedělo. Vědu jako takovou praktikovali jen z praktických důvodů.
Egypťané byli např. Velmi pilní pozorovatelé hvězd. Ze svých střech pozorovali pečlivě pohyby souhvězdí a určovali podle těchto vědomostí čas. Vypozorovali tak, že má rok 365 dnů, které pak rozdělili do 12ti vypočítat. Též přijít na důvod rozličných jevů nebylo náplní jejich pozorování, neboť pevně věřili, že je vše určeno jejich bohy.

Zvěrokruh z Dendery
A také egyptská matematika byla velmi prakticky orientována. Egypťany nezajímala algebra, nýbrž metody, kterými lze vypočítat např. Konstrukce pyramid. Proto jsou prý všechny pyramidy orientované podle světových stran, které byly určeny pomocí pozorování hvězd. Též jejich číselný systém nebyl jednoduchý – používali hieroglyphy pro čísla 1, 10, 100, 1000, 10000, 100000 a milión. Všecha čísla zmezi museli poskládat pomocí součtu těchto sedmi znaků.
Ve Starém Egyptě existovali odborní lékaři zcela jistě v oblasti gynekologie a úrazové chirurgie. Úrazové chirurgie proto, že bylo nutno ošetřit nezčetné úrazy, které si Egypťané přivodili při stavbě již zmíněných pyramid. Kromě toho byli ovšem místní lékaři zároveň též knězi, a tak léčili zčásti též kouzelnými zaříkávadly a různými přírodními substancemi jako např. žabí žlučí apod.
Zajímavé je, že Egypťané nevyužívali tehdy obvyklé mumifikace k získání anatomických poznatků, kterých měli v té době jen velmi málo.
11.04.2010 Věděli jste?
Věděli jste, že se největší jízdárna České Republiky a druhá největší jízdárna ve Střední Evropě (po španělské jezdecké škole – císařské jízdárně ve Vídni) nalézá právě v našem pohraničí, v městečku Tachov? Jízdárna ve Světcích (3 km od středu města Tachova) byla postavena v letech 1858 - 1860 Alfrédem I. Windischgrätzem. Tato kulturní památka v sobě protíná sloh románský s gotikou.
Velmi dlouho stála tato historická jízdárna zcela opuštěna a odsouzena k rozpadu. Ale nyní byla tato historicky zajímavá budova zrekonstruována a znovuotevřena. Dnes v ní ovšem nestojí drahocení koníčci. Tato jízdárna bude využívána co by koncertní budova a výceúčelový objekt pro kulturní, sportovní a další společenské akce.


Koncertní sezóna začne 13. června. Milovníky klasické hudby očekává celkem pět odpoledních koncertů, které začínají vždy v 15.00 hodin.
A program? Posuďte sami:
13.06.2010 – Jim Ferguson – Mr. Soul s taneční skupinou Evil dancers company.
04.07.2010 – Flitshite Music Service – smyčcový a dechový orchestr z Velké Británie.
25.07.2010 – Arie z opery La Traviata zpívané operními zpěváky Národního divadla.
22.08.2010 – tachovský umělec Petr Vacek s jeho akordeonem.
Jako poslední vystoupí na závěr Gregorian Choral.
Další informace per E-Mail na info-centrum@mkstc.cz .
05.04.2010 Požár v Josefshausu - Ü30 partys budou ve weidenské Mehrzweckhalle
Poslední neděli v březnu zpozorovali dva zaměstnanci v ranních hodinách oheň v jedné části Josefshausu – kneipě lilly a přilehlé kuřárně. Naštěstí byli již všichni návštěvníci diskotéky z objektu pryč a též zmínění zaměstnanci neutrpěli žádnou škodu. Okamžitě přivolaní požárníci a THW síly se dostavili během několika minut, začali ihned oheň hasit a zabránili tak větším škodám.

Oheň vypukl pravděpodobně v kuřárně u kneipy lilly a rozšířil se též na přilehlou kneipu. Záměrné založení ohně a technický defekt policie údajně vyloučila. Nejspíše vznikl oheň díky nepozornosti nějakého návštěvníka, který nechal pravděpodobně nedopalek cigarety na v rohu kuřárny umístěné sedačce, která pak vzplala.

Veškeré zařízení kuřárny i přilehlé kneipy je nutno kompletně obnovit. I další místnosti Josefshausu se budou muset podrobit speciálnímu vyčištění, které provede profesionální firma. Provozovatelé Josefshausu nechtějí podstoupit žádné riziko, co se zdraví jejich hostů a jejich zaměstnanců týče. Vše bude vyčištěno a zrekonstruováno, pak budou opět změřeny hodnoty vzduchu a teprve po té, co dají hygienici své ok, bude Josefshaus opět otevřen.
Provozovatelé Josefshausu tak počítají s šesti až osmi týdny pauzy. Pro všechny příznivce Ü30 partys se ale objevila v místním tisku příznivá zpráva – partys pro všechny po třicítce se budou konat nejméně jednou měsíčně v místním kulturním zařízení Mehrzweckhalle, samozdřejmě ve zvyklé kvalitě, se známými DJi a prý též se známou josefshausovskou obsluhou – takže se je opět na co těšit.
A provozovatelé Josefshausu se dali slyšet, že bude jejich dům po rekonstrukci ještě hezčí a atraktivnější – tak to si rádi počkáme!
21.03.2010 Češká šlechta včera a dnes…
Tak se nazývá diskuzní večer pořádaný v rámci Bavorsko-Českých kulturních dnů.
Tento historicky-politický večer chce všem návštěvníkům přiblížit historii české šlechty a zároveň se ale zabývá otázkou, zda-li může česká šlechta, která se do Čech navrátila ze zahraničí, navázat na svoji úspěšnou českou historii. Hraje česká šlechta v hospodářském a politickém životě České Republiky opět důležitou roli? Jak je česká šlechta dnes přijímána občany České Republiky? A v jaké pozici se česká šlechta sama vidí?
To jsou témata, o kterých na podiu diskutují princ Jiří z Lobkowicz,
Dr. Martin Zückert, Collegium Carolinum. Moderaci převezme Bára Procházková.

Princ Jiří z Lobkowicz
Kinsky, Lobkowicz nebo Colleredo-Mansfeld - takováto jména nosí česká šlechta. Ale před devatesáti lety rozhodl tenkrát ještě mladý československý stát, že je se šlechtickými tituly konec. Baron, kníže nebo rytíř – tato slova se již před jmény neměla vyskytovat. A tak s ustanovením zákona z 10.prosince 1918 o odstranění šlechtických titulů započala éra konce české šlechty. Konečným zpečetěním osudu české šlechty však bylo národně-socialistické obsazení země a od roku 1948 převzetí politické moci komunisty.
Po druhé světové válce bylo několik šlechtických rodin ještě před převzetím politické moci komunisty připraveno o majetek na základě Benešových dekretů. Zbylé šlechtické rodiny pak byly odvlastněny v době od února 1948 a šlechta byla od té doby povážována za nepřátelskou sílu. Ten, kdo do té doby nebo v té době ze země neuprchl, byl z různých vykonstruovaných důvodů zatčen a uvržen do vězení nebo jinak pronásledován.
K obratu došlo roku 1989 se Sametovou revolucí. Potomci české šlechty podali přibližně dvěstě žádostí o navrácení majetku jejich rodiny. Do dnešní doby bylo navráceno přibližně šedesát hradů a zámků a dnes žije v Čechách na třicet šlechtických rodin.
Diskuzní večer na téma Česká šlechta včera a dnes se konná ve čtvrtek, 25.03.2010 ve Velké zasedací síni Staré radnice. Vstupné 5-7€, předprodej vstupenek na okticket.de.
13.03.2010 Weidenští b ěží o Velikonocích do Berlína

Na tzv. Karfreitag běží 20 běžců z Weidenu do německého hlavního města Berlína. Tento běh má motto Weiden läuft bunt (Weiden běží barevný) a cílem běžců je do Berlína přinést petici s podpisy weidenských občanů „Weidenská lidská a demokratická práva“. Podpisové listiny této petice byly vystaveny ve weidenské radnici a ve weidenské zdravotní klinice a podepsat se mohl každý, kdo byl s obsahem weidenských lidských ademokratických práv srozumněn.
Tuto myšlenku měli dva zaměstnanci weidenské zdravotní kliniky, pan Norbert Tannhäuser a pan Joachim Hahn a s podporou sdružení „Aktionsbündnis Weiden ist bunt“ zorganizovali tento štafetový běh. Jak jsem se již zmínila, zúčastní se na něm 20 běžců a přibližně 30 pomocníků.
Trasa do Berlína vede po vedlejších silnicích, start je v pátek před Velikonoci (02.04.2010) v 15.00 hodin před weideskou zdravotní klinikou. Běžci poběží jak přes den, tak v noci a budou doprovázeni několika atomobily. Speciální zdravotní dohled není zapotřebí, neboť jedním z běžců je primář weidenské kliniky osobně.
Na velikonoční neděli kolem poledne by měli weidenští běžci doběhnout do ca. 450 km vzdáleného cíle – Berlína a předat weidenskou petici ministryňi pro rodinu, seniory, ženy a mládež, paní Kristině Köhler.
10.03.2010 Větrn é mlýny v okolí Weidenu

Ve Weidenu a okolních obcích se strhla již před několika dny velmi „větrná“ diskuze, a to na téma – větrné mlýny – pro a proti.
Weidenští experti plánují několik míst, kde by v budoucnu mohly a měly vyrůst větrné parky. Jedná se o plochu mezi obcemi Neunkirchen a Mallersricht. Zde ovšem určitým způsobem překáží místní les.
Dalším vhodným místem by byla podle expertů plocha mezi obcemi Rothenstadt a Etzenricht a Naabberg u Rothenstadtu – zde by bylo možno využít velmi dobře např. Také solární energie.
Další dvě místa jsou Fischerberg a Heilige Staude u Tröglersrichtu. A to přesto, že tyto dvě oblasti hrají údajně velkou roli v chránění životního prostředí, v chránění klimatu a v chránění přírody (!).
Rentabilní a akceptabilní je podle expertů též plocha severně od Matzlesriethu.
A v neposlední řadě se město Weiden zajímá též o plochu u obce Muglhof.
Weiden plánuje a okolní obce se bouří... Weidenští si vylepší kasu a okolním obcím postaví před dveře větrné kolosy... to se nejednomu občanu okolních obcí moc nelíbí. Větrné parky jsou prý naplánovány velmi blízko zastavěných ploch. Starostkyně obce Theilsseil, paní Marianne Rauh potvrdila, že od té doby, co jsou v plánu větrné mlýny v okolí Fischerbergu, nechce nikdo kupovat parcely v okolí její obce...
Regenerativní energie je zcela jistě výborná a užitečná myšlenka, ale proč plánovat jen energii větrnou? – navrhují političtí představitelé z Altenstadtu.
A také starosta městečka Vohenstrauß projevil svou nevoli – vynaloží prý všechny své síly proti zbudování větrného mlýnu vzdáleného jen 500 (!) metrů od vesničky Roggenstein. Je nemyslitelné, že si weidenští vylepší ze vzniklého zisku jejich zábavné koupaliště na úkor životní kvality obyvatel Roggensteinu – no, to má tedy podle mě pravdu ...
28.02.2010 CarLa – novinky z Weidenu
Charitativní organizace „Caritas – poradenství pro těhotné“ má nové „miminko“ jménem Carla. Toto těhotenství trvalo poněkud déle, než je obvyklé, ale čekání se vyplatilo. Po dvanácti měsících byl slavnostně otevřen nový obchod CarLa se zbožím pro budoucí maminky a miminka z druhé ruky.

Bohužel bylo uskutečnění této myšlenky nutností, neboť, jak tvrdí zaměstnanci organizace Caritas, bylo v posledních letech zaznamenáno znatelné zhoršení finanční situace jejich klientů. A tak se bohužel staly dlouhé fronty před sklady oděvů organizace Caritas již stálým obrazem, který jejich práci doprovází.
S obchodem CarLa chtějí sociální pedagožky organizace vypomoci především sociálně slabým budoucím maminkám. V nabídce jsou nejen těhotenské oděvy, ale též oděvy pro děti do tří let a hračky. Vše za symbolickou cenu 0,50€ či 1,00€.
Celý projekt byl financován z peněžních darů weidenských občanů a též občanů z blízkého okolí a za pomoci dobrovolných pracovních sil.
Obchod CarLa vznikl na místě bývalého truhlářství, které stálo ovšem v poslední době prázdné, zaprášené a špinavé. Díky pomoci mnoha angažovaných spoluobčanů zde vznikl obchod, který znatelně pomůže mladým, finančně méně dobře situovaným rodinám. Supr akce!
17.02.2010 Helau! Karneval a jeho „blázni“

Tak nám dnešn ím dnem skončilo ono bláznivé karnevalové období, jak se tady v Německu říká. U nás v Horním Falsku se neslaví karneval až tak mohutně jako např. v oblasti Kolína nad Rýnem. Ale přesto se v posledních čtrnácti dnech ani zde neobešli lidé bez karnevalového reje, masek a zábavy.... Téměř každý klub, každá diskotéka či knajpička pořádaly v posledních dvou víkendech karnevalové párty – a lidé se maskovali a „bláznili“ o sto šest!
Obzvláště západní část Německa je známá svými k arnevalovými oslavami, karnevalovými přehlídkami a maškarními plesy. Tyto jsou rozšířené ve všech velkých a menších místech této oblasti jako např. ve městech Krefeld , Mönchengladbach , Duisburg a Cleves. Města Kolín, Düsseldorf , Aachen, Mainz, Bonn , Eschweiler jsou nazývána karnevalovými “pevnostmi”. Na jihu Německa se karnevalu říká Fasching a obzvláště Mnichov vyvinul zvláštní druhy oslav.

Rada jdenácti – karnevalové představenstvo
Ačkoliv začíná karnevalové období přesně 11.11. každého roku, aktuální karnevalový týden začne čtvrtkem (“Altweiberfastnacht”), před popelavou středou. Německé karnevalové přehlídky se pořádájí o víkendu předtím a obzvláště pak na Rosenmontag a někdy také v Faschingsdienstag. Období karnevalu, je také nazváno Pátým ročním období m.
A tak jsem se i já se svými přáteli vypravila na Rosenmontag do známé hospůdky, abych se zúčastnila místního bláznění. Vzhledem k tomu, že nemám k Faschingu až tak blízko, vybrala jsem si hospůdku zvanou Rock-Musik-Kneipe Salute, a tak je vám již jasné, že to nebyl žádný karnevalový ples… Večerem nás provázela skupina čtyř mladých hudebníků z okolí Mnichova, „ Wuidara Pistols“, kteří směsí Alpenrocku a Rollu rozproudili krev ve svých posluchačích. Byl to takový domácí Fasching – malý, ale velmi vydařený. Kdo má zájem o tuto hudební skupinu – vice informací naleznete pod www. wuidara-pistols.de.
A ode dneška tady pro věřící začíná období půstu trvající až do velikonoc.
05.02.2010 Kam na lyže? - Zimn í lyžařské centrum Hohenbogen nabízí své služby

Zimní lyžařské centrum Hohenbogen je oblíbené především pro svoje dlouhé sjezdovky a sáňkařské dráhy, ale také pro své rozumné ceny.
A díky vybudování nové sjezdovky a díky komplexnímu zbudování sněhových kanónů se stalo toto centrum pro své návštěvníky ještě atraktivnějším. Na osvětlené sjezdovce o délce 2km si milovníci lyží a snowboardů přijdou zcela jistě na své. Nahoru se návštěvníci dostanou pomocí sedačkové lanovky a dolů si mohou lyžaři vybrat ze dvou tras.
A v pondělí, středu, pátek a sobotu se mohou i nelyžaři vydat večer lanovkou na vrchol, občerstvit se a pokochat pohledem do údolí.
Ale též sáňkaři si mohou večer užít, neboť též jejich trasa skrz les až do údolí je uměle osvětlena. A kdo nemá vlastní sáňky, ten si je může v údolní stanici vypůjčit.
A že ještě neumíte lyžovat ? – také žádný problém! Zimní centrum Hohenbogen nabízí dvě lyžařské školy s dětským oddělením. J
A že jsou sjezdovky na Hohenbogenu bezpečné, to potvrdila 28. ledna 2010 po důkladné prohlídce všech sjezdovek v lyžařském areálu hodnotitelská komise Lyžařské stráže Německého lyžařského svazu a Německý spolek lanových drah. Komise chválila vysoký bezpečnostní standard sjezdovek na Hohenbogenu a oznámila, že trať na Hohenbogenu může do budoucnosti užívat Pečeť kvality sjezdovky.
Označení požadovaného bezpečnostního standardu platí pro tři nadcházející roky.
Základní Informace:
Provoz areálu:
sedačková lanovka
8:30 – 16:30 hod.,
vlek od 10 hod.
Sjezdovka od horské stanice do údolí celá zasněžená.
Noční lyžování:
Po+St+Pá+So
18.30 – 22.00 hod.
V pátek a v sobotu bude při nočním lyžování k sedačkové lanovce dodatečně v provozu také vlek Brünnlhang.
Poslední jízda nahoru 21.30 hod.
V době nočního lyžování v občerstvení:
Speciální jídelní lístek za příznivé ceny: např. gulášová polévka 2 €, klobása curry s hranolky 4 €
Zimní bobová dráha je otevřené z lesácké cesty, půjčovna saní ve stanici v údolí.
Novinka: Hodinové jízdenky platí od prvního vstupu do turniketu. Konec doby platnosti je vidět na obrazovce turniketu.
24.01.2010 Tým, duvera, výzva – Outdoorchallenge
Cílem tohoto projektu je soutež kombinovaných skupin v oblasti sociální kompetence.
Na poli zážitkové pedagogiky hrají duležitou roli elementy vodních sportu jako napr. rafting na vorech, budování voru, kanadské túry, precházení rek a další.
Nocleh pro úcastníky je naplánován jak v Cechách (kemping), tak v Nemecku (hrad Hohenberg).
Spolecná setkání mládeže jsou významným príspevkem k porozumení mezi národy, která jednotlivcum ukazují cestu k navázání nových prátelství, cestu k prekonání jazykových bariér, cestu, jak se poprat se vším „novým“, cestu, jak se stát aktivní v našem spolecném „domove Evropa“.
Devcata a chlapci se setkají v nenucené atmosfére a mohou realizovat své zájmy ve skupine. Naším cílem je toto vzájemné soužití ve skupine podporovat.
Termín: pondelí, 17.05.2010 – pátek, 21.05.2010
Místo: Pomezí nad Ohrí - Ceská Republika, Hohenberg an der Eger
Nemecká Spolková Republika
Organizátor: VEZ e.V.
Cena: 70,00€ cena za nocleh a plnou penzi + program pro
úcastníky z Nemecka
50,00€ cena za nocleh a plnou penzi + program pro
úcastníky z Cech
Podpora: Euregio Egrensis
Cílová skupina: Program je pripraven pro mládež z Nemecka a Cech ve veku
od 12ti do 20ti let.
Program:
Pondelí: 12.00 hodin – príjezd
Privítání skupin
Predstavení programu
Skupinové dynamické hry – seznámení
Úterý: Into the Wild – spolecná plavba na kánojích na Jesenické
prehrade
Streda: Geocaching a orientace - lanové centrum Hohenberg
Akce Lanové centrum
Ctvrtek: Geocaching – Jesenická prehrada
Zakoncení akce – budování voru
Pátek: Reflexe
Odjezd
Kontakt:
V-E-Z – Verein für Erlebnispädagogik und zukunftsorientierte Jugend- und Sozialarbeit e.V.
V-E-Z – Spolek pro zážitkovou pedagogiku a soci ální práci s mládeží zamerenou do budoucnosti
Adresa:
VEZ
Polierweg 20
92724 Trabitz
Telefon:
+49 177 449 4763
E-Mail:
vez_ev@yahoo.de
1. predsedkyne
Kristina Müller
Spolek VEZ e.V. úzce spolupracuje se spolecností GS Extra – Touren, o které jsem již na techto stránkách informovala – napr. príspevek z 09.06.2009.
17.01.2010 Novinky o vývoji projektu historického parku Bärnau / Tachov
Po sedmi letech je vývojová fáze historického parku Bärnau / Tachov kone cne ukoncena. Iniciátor tohoto projektu, pan Alfred Wolf, na jehož stole se hromadí devet šanonu plných informací k tomuto projektu, muže být spokojený. Jeho myšlenka bude nejen uskutecnena, ale jeho projekt se stane soucasne evropským pilotním projektem, který významne podporí vývoj celého regionu.
Mezi príznivci tohoto projektu jsou nejen politici, ale též vedci a historici a také sponzori. Podarilo se též získat pro tuto myšlenku místní úrady, což je velice duležité, nebot‘ z celkových investicnch nákladu ve výšce 4,2 miliónu euro bude 90 procent dotováno. Dotace pochází z penez programu „Ziel 3“ Evropské unie, jak už jsem se na techto stránkách v minulosti zminovala. Krome toho prispeje Sparkassen – Stiftung Bayern s 50 tisíci eury. Na spolupráci se podílejí okres Tirschenreuth a témer všechna mesta od Wiesau po Plößberg.
Hlavní úkoly ale samozdrejme prebírá spolek Via Carolina, ve kterém již byly vypracovány první podrobné plány k tomuto preshranicnímu kulturnímu a turistickému projektu.
Vedeckým vedoucím projektu je archeolog Stefan Wolters z Bayreuthu, který se strará o to, aby bylo muzeum opravdu vernou kopií ranního a pozdního stredoveku. Jak už jsem se v minulých príspevcích zminovala, melo by vzniknout nejen interaktivní stredoveké muzeum, ale též bavorsko-ceské muzeum, krome toho též seminární a pracovní prostory a prostory gastronimické. Ve venkovním areálu pak prostory „Historie a príroda“ a trh, který bude ctyrikrát do roka nabízet svým návštevníkum místní produkty. Dále pak rozsáhlá sít‘ cest, parku se zvíraty a zahrad.
Na plánu je též panoramatická putovní stezka Zlatá cesta, po které mužou návštevníci putovat z Historického parku Bärnau až do ceské cásti Historického parku v okolí Tachova.
Zacátek stavby je již letos na jare.
02.01.2010 Mesto Weiden je od roku 1956 „kmotrem“ mesta Tachov

Mesto Weiden není jen partnerem nekterých zahranicních mest, mesto Weiden je také kmotrem nekterých zahranicních mest – jako napr. mesta Tachov, a to již od roku 1956.
Roku 1946, po druhé svetové válce skoncila „nemecká historie“ Tachovska v západních Cechách. Ale již v dubnu roku 1949 se obe strany snažily o nový zacátek. Ve Weidenu byl vytišten první exemplár novin - tzv. Tachauer – Pfraumberger Heimat (Tachovsko – Pfraumbergský domov).
A v roce 1956 se pak konalo ve Weidenu první krajské setkání, což bylo umožneno jen díky tomu, že mesto Weiden prevzalo kmotrovství nad mestem Tachov a tachovským krajem. Ve Staré weidenské radnici se tenkrát setkali bývalý starosta mesta Weidenu Hans Schelter, poslední zemský radní Tachova Dr. Adolf Schröter a pan Hans Klier.

V roce 1957 zakoupilo mesto Weiden tzv. Cervenou vež v mestecku Bärnau - pohranicní vež, ve které tachovští shromáždili veškeré vzpomínkové predmety z jejich vlasti.
Tuto vež predalo mesto Weiden tachovské obci dne 12. cervence 1959.
Koncem padesátých let prenechalo mesto Weiden spolku Heimatkreisverein Tachau e.V. dve místnosti v bývalé mestské knihovne. Již po nekolika letech však tyto prostory nestacily a spolek se prestehoval do komplexu Waldsassener Kasten. Starosta Hans Bauer se pak zasadil o to, aby tachovští obdrželi vlastní prostory v kulturním centru Hans Bauer, tzv. Tachauer Zimmer. Rozsáhlá sbírka obsahuje národní kroje, písemnosti,obrazy, motlitební knihy, nádobí, náradí a nábytek stejne tak jako knihovnu s ca. 2000 exemplári a sbírku fotografií.

Výstavy a akce spolku Heimatkreisverein Tachau e.V. se staly neoddelitelnou soucástí kulturního života ve Weidenu.
Setkání vlastencu se konají od roku 1976 pravidelne každé dva roky.

22. setkání ve Weidenu (1. - 3. zárí 2000)
13.12.2009 Kriminální policie spolupracuje i pres hranice
Stanice kriminální policie z Weidenu, Chebu a Tachova navázaly úzkou spolupráci první vzájemnou týdenní hospitací.
Jako první se vydali na cesty dva policisté z Weidenu a navštívili své kolegy v Chebu. Tady se seznámili s prací svých ceských kolegu a se systémem ceské kripo.
Na podzim pak prijeli dva kriminální komisari z Chebu do Weidenu. A pri jedné spolecné akci ve Waidhausu se hned ukázalo, jak velmi je tato spolupráce duležitá. Díky prezenci ceských kolegu mohly být okamžite odbourány jazykové problémy a prípad ješte na míste vyrešen.
A také kolegové z Tachova se zúcastnili vzájemné hospitace. Kolegum z Cech ukázali vzdelávací stredisko bavorské policie, mobilní kontrolní celní skupinu, BLKA v Mnichove a policejní Inspekci ve Waidhausu.
A v jedné veci si byli všichni shodni: Spolecný boj proti kriminalite!
11.12.2009 První nem ecko-ceská trída odborné školy pro strojare slaví svuj úspech.

Již od roku 2006 beží tento pionýrský projekt – spolecná nemecko-ceská trída strojaru. Nejduležitejším faktorem pro úspech tohoto projektu byla koordinace rozdílných ucnovských systému obou sousedních zemí, jakožto odstranení jazykových a kulturních bariér.
Tento projekt je podporován spolkem Youcomp, ke kterému patrí odborné ucilište Tachov, Europaberufsschule Weiden a firma Peguform (Polytec). Zodpovední ucitelé jsou paní Melanie Moller a pan Mario Kellermann, kterí nejdríve museli uvést oba vyucovací systémy na stejnou úroven. Nemecký vyucovací model je totiž silne prakticky orientovaný, ceský model naopak silne teoreticky orientovaný. A tak bylo zapotrebí permanentní výmeny informací, stálé koordinace plánu výuky a v neposlední rade též intenzívní jazykové výuky.
Zpocátku ucni vystupovali v národních skupinkách, postupem casu se ale žáci internacionálne promíchávali a vznikala mezinárodní prátelství a jazykové problémy se pomalu odstranily.
A díky tomuto úspechu plánuje spolek Youcomp a vzdelávací oddelení BHS pro rok 2010 otevrení další, nové cesko – nemecké trídy. Podporu tohoto projektu prislíbila též organizace IHK.
20.11.2009 Se znalostí ceštiny za novou prací
Dalo by se ríct, že je tato veta mottem projektu IdA – Integration durch Austausch (integrace výmenou), který byl odstartován v ríjnu letošního roku agenturou pro práci ve spolupráci s vzdelávacím centrem Kaufm§nnisches Schulungszentrum ve Weidenu. Prihlásit se mohou mladí dospelí nezamestnaní, kterí hledají práci a nebojí se ji najít též za hranicemi.
Pomocí tohoto projektu by se mladí úcastníci meli naucit základy ceského jazyka, získat interkulturní znalosti a obojí prohloubit pobytem v zemi. Tento project je šestimesícní, momentálne úcastníci prohlubují své znalosti ceštiny v intenzivním kursu v Mariánských Lázních pod vedením paní docentky Jaroslavy Blažkové. Po té budou moci získávat další zkušenosti prímo v ceských závodech. Nabízeno je napr. praktikum v mariánských Lázních v autoservisu, u fotografa a v místnch hotelech.
Od zacátku projektu se podarilo umístit díky základní znalosti reci již tri úcastníky a v lednu roku 2010 nastoupí další úcastnice do pracovního procesu – díky recové kompetenci.
Zprostredkování interkulturní zkušeností se na ceské strane ujal pan Pavel Blažek z firmy Oktoplus z Karlových Varu.
16.11.2009 Bude m esto Weiden v roce 2018 mestem Spolkové zahradní výstavy?
O tom se rozhodne dnes, 16.11.2009 v 17.00 hodin. Weidenští páni radní ale nejsou všichni pro tento zajímavý projekt. Hlavním duvodem jsou predevším vysoké náklady (ca. 20 milionu euro), které by muselo mesto vynaložit. Zvlášte strana CSU není tomuto projektu pozitivne naklonena. Naopak strana SPD a místní starosta, pan Seggewiß jsou pro tento projekt.
 
Vedoucí projektu, pan Norbert Fischer, který projektoval v roce 1996 též Spolkovou zahradní výstavu v Ambergu si je ale jist, že takovýto projekt je pozitivním prínosem pro celé mesto. V Ambergu tenkrát prilákala zahradní výstava ca. 1 milión návštevníku, což melo za následek oživení turismu a hospodárský rozvoj mesta Ambergu. Uskutecnení tohoto projektu doposud amberští nalitovali.

Ve Weidenu by mel být pro zahradní výstavu upraven prostor podél potoka Weidingbach a okolí kolem železnicní trasy.
Argumentace vysokých nákladu není dle pana Fischera úplne správná. Zahradní výstava priláká nescetné množství návštevníku, kterí zavítají samozdrejme i do centra mesta, budou nakupovat, navštíví restaurace ci kavárny, jiné akce….zkrátka oživí ruch ve Weidenu. A mesto take na zahradní výstave vydelá. Krome toho se úpravami pro zahradní výstavu zkrášlí za prijatelnou cenu cást Wedenu. Lepší alternative podle pana Fischera neexistuje.
A zde v pohranicí lze využít též podpory z EU. Tak, jako napr. pohranicní mestecko Marktredwitz, které zapojilo do zahradní výstavy též ceské mesto Cheb a získalo na tento vzájemný mezinárodní projekt podporu ve výši 12 miliónu euro.
A tak nezbývá mestu Weidenu, než se správne a rychle rozhodnout. Žádost musí být totiž podána do 30.11.2009.
03.11.2009 V ýchodní Bavorsko a Západní Cechy srustají
 
V období mezi lety 2007 a 2013 stojí více než 115 Miliónu euro z Bruselských podporných fondu k dispozici východnímu Bavorsku a západním Cechám za úcelem jejich vzájemného srustu.
Zacátkem roku 2008 byl v Regensburgu odstartován program v rámci EU projektu „Cíl 3“ ci „Interreg IV“, který se zabývá speciálne bavorsko-ceským pohranicním prostorem. Tento program beží do roku 2013 a obe strany mají dohromady k dispozici 115,5 miliónu euro z Bruselu. 60,5 miliónu euro strana bavorská, 55 miliónu euro strana ceská.

Tento program pritom rozlišuje projekty do a nad 25.000 euro.
K oblastem, které jsou tímto programem podporovány patrí na bavorské strane v Horním Falsku Neustadt an der Waldnaab, Schwandorf, Tirschenreuth, Cham a mesto Weiden. Dále pak Amberg-Sulzbach a Regensburg. Na strane ceské jsou podporovány regiony Karlovy Vary, Plzen a jižní Cechy.
Jedním z hlavních projektu je vzájemná spolupráce IHK Regensburg (Industriální a obchodní komora) s Krajskou hospodárskou komorou v Plzni pod názvem „My jsme Evropa“. Evropské ucilište ve Weidenu kooperuje úzce s obchodní školou ve Stríbre a s jednou z odborných škol v Plzni. V mestecku Weiherhammer a v Tachove vznikla jedna nemecko-ceská odborná trída pro strojare.
Velmi mnoho preshranicních iniciativ se uskutecnuje na poli turistiky. Mestecka Teplá a Konnersreuth napr. budují spolecnou cyklistickou stezku.
Mestecka Halže a Neualbenreuth zase investují do spolecného zemedelského muzea. Spolecnou nabídku pro turisty pripravují také kraj Tirschenreuth a Konstantinovy Lázne.
Ale i po stánce kulturní se najdou vždy nové, zajímavé projekty. Tak napr. Centrum Bavaria Bohemia v Schönsee kooperuje úzce se Západoceským muzeem v Plzni.
Ale nejen v oblasti Horního Falska a Západních Cech probíhají takovéto projekty. Velmi aktivní jsou též kraje Hof a Wunsiedel v Oberfranken.
A tak nám nezbývá, než se k tomuto chvályhodnému príkladu vzájemné spolupráce v oblasti pohranicí našich krásných kraju pripojit.
19.10.2009 Katerinské trhy

Tak doufejme, že letos nebude pršet!
Jako ji ž každorocne se mohou obyvatelé Wedenu a okolí tešit na tzv. Katerinský trh, který navodí u jeho návštevníku tu správnou predvánocní atmosféru. Ale nejen trhy nabízí své zboží, otevreny jsou v tuto nedeli též obchody ve stredu mesta.
V predvánocne vyzdobeném stredu mesta se tak návštevníci mohou ispirovat v obchodech a u prodejních stánku pro koupi toho ci onoho vánocního dárku. Weidenská peší zóna se tedy 22.11.2009 zmení ve velké tržište, kde si prijdou na své jak starší, tak mladší návštevníci.
Organizace PRO WEIDEN se podílí na této atmosfére pestrým rámcovým programem.
Trhy jsou v tento den otevreny od 10.30 do 18.00 hodin - ve stredu mesta.
Cilý tržní ruch a shon bude však v tuto nedeli panovat též v obchodech kolem námestí. Ty mají otevreno od 12.00 do 17.00 hodin a predstaví vám nejnovejší nabídky nejen s vánocní tématikou.
Tak prijedte!
12.10.2009 Sparkassa podporuje projekt „Historický park“ klubu Via Carolina
P redstavenstvo klubu Via Carolina se mohlo uplynulý týden radovat z podpory Sparkassenstiftung okresu Tirschenreuth. Pro jejich projekt Historický park obdržel totiž klub Via Carolina od Sparkassy Tirschenreuth financní podporu ve výši 14.200 €. A Sparkassenstiftung Bavorsko tuto sumu zavýšilo na celých 50.000 €.
Opravdu hezký den pro všechny cleny klubu Via Carolina. Konecne obdrželi též financní ohodnocení své práce, kterou zahájili pred více než sedmi lety.
Tento projekt podporuje vzájemnou preshranicní spolupráci nejen v oblasti turistiky a kultury, ale napomáhá též vzájemnému mezilidskému porozumení.
A tak vznikl pomocí kompetentního týmu kolem predsedy klubu, pana Alfreda Wolfa na hranici mestecka Bärnau tzv. Historický park, který dokumentuje po stránce stavebnictví rozvoj tohoto regionu od doby prvního osídlení až do doby stredoveku.

Návštevníkum zprostredkuje historii bavorsko-ceského pohranicí nejen slovanská vesnice, ale i malý hrádek z doby ranného stredoveku (Motte)a též dokumentace o vývoji samotných vesnic a remesla.

Motte
A to není zdaleka všechno. Postavena by mela být také budova, v níž se budou zajímavé exponáty venovat také vývoji kulturnímu a prírodnímu. Na radu by mely prijít též prostory pro semináre a gastronomii a prostory pro Bavorsko-ceské muzeum.
Na strane ceské se pak klub Terra Tachovia zasadí o vznik budov, které budou dokumentovat dobu pozdního stredoveku a o dokumentaci starého remeslnického umení.
01.10.2009 Nemocnice vemocnice Chebu a ve Waldsassenu plánují spolecnou budoucnost
Tak jako v Cechách bojují též nemecké nemocnice o své prežití. A tak se nemocnice v Chebu a nemocnice ve Waldsassenu ujaly iniciativy a rozhodly se vzít jejich budoucnost do svých rukou, rozhodly se totiž pro své zachování díky vzájemné spolupráci.
 
Nemocnice Waldsassen nemocnice Cheb
Momentálne se jedná teprve o pocátecní projekt. V Cechách a v Nemecku existují v soucasné dobe rozdílné právní struktury a rozdílný standart, co se zdravotní péce týce. Obe strany se tedy snaží nají spolecnou bázi, na které by se první kroky spolecné spolupráce daly uskutecnit. Cílem je zlepšit zdravotní péci o nemocné v obou zemích.
Napr. pri srdecním infarktu je zeme ci rec irelevantní. Duležité je, aby postižený pacient obdržel co nejrychleji zdravotní pomoc. V takovémto prípade je pacient z Waldsassenu mnohem rychleji v Chebu než ve Weidenu.
Ale též problém reci se budou iniciátori tohoto projektu snažit vyrešit. Na plánu jsou školení lékaru i ošetrujícího personálu.
A težit budou z tohoto spojení pacienti zcela urcite. Chebská nemocnice má padesátiletou tradici v oblasti neurologie a onkologie, nemocnice ve Waldsassenu se zase pred nekolika lety specializovala na onemocnení srdecní a onemocnení krevního obehu.
A žádost o spolecný nemocnicní vrtulník je již sepsána a bude koncem roku predložena bavorskému ministerstvu zdravotnictví ke schválení.
Dle denního tisku by do jednání mela být zapojena též weidenská nemocnice. Tak tomuto projektu držme palce.
|
| |
22.08.2009 Jižní Dalmacie – Dubrovník – má dovolená
Dubrovník
Známé chorvatské město, významný osobní přístav a jedno z nejnavštěvovanějších turistických míst na chorvatském Jadranu, to je Dubrovník. Město Dubrovník patří mezi nejcennější památkové komplexy v jihovýchodní Evropě, proto byl Dubrovník již v r. 1979 zařazen do celosvětového seznamu kulturního dědictví organizace UNESCO. Pro své velmi příznivé klima a chráněnou polohu je Dubrovník s oblibou navštěvován jako letní i zimní přímořské lázně. Pro zdejší podnebí jsou příznačná teplá dlouhá suchá léta a mírné zimy. Vysoký je počet hodin slunečního svitu - 2 554 hodin ročně. Vyniká též zvlášť bohatou vegetací svých parků, zahrad a veřejných prostranství, květena je středomořská i subtropická.
Ubytování v Dubrovníku

Dubrovník má velkou hotelovou kapacitu, včetně hotelů nejvyšší kategorie. Většina hotelů je soustředěna západně od starého města na poloostrovech Lapad (Vis, Adriatic, Splendid, Dubrovnik Palace) a Babin Kuk (President, Argosy, Minćeta, Tirena, Plakir). Četné možnosti ubytování v soukromí (na Lapadu a v dalších částech). Kemp Solitudo leží v části Babin Kuk (v blízkosti pláže). Je zde i hostel - mládežnický hotel (Youth Hostel Dubrovnik). V době konání Dubrovnických letních her (v červenci a v srpnu) se platí v Dubrovníku tzv. festivalový příplatek z každého ubytování(samozřejmě též pobytovou taxu).
Koupání v Dubrovníku

Dubrovník má řadu možností pěkného koupání. V blízkosti brány Ploče (na jihovýchodní straně města) je městské, pěkně upravené koupaliště Banje - hrubý písek a drobnější oblázky. V sezóně bývá dosti plné. Jeho předností je krásný výhled na staré město. Aktualita: Dubrovnická městská pláž dostává úplně novou tvář.
Hotely vyšší kategorie (např. Excelsior, Grand Villa Argentina, Villa Dubrovnik) mají své vlastní pláže, které slouží výhradně hostům těchto hotelů. Většina hotelů na Lapadu má své vlastní pláže, ale jsou částečně přístupné veřejnosti (Neptun, Adriatic, Vis, Splendid, Libertas a Bellevue). Všech 5 hotelů hotelového komplexu Babin Kuk má své vlastní pláže (kromě hotelu Minćeta), největší z nich je bohatě vybavená dlouhá oblázková pláž Copacabana, částečně přístupná veřejnosti. Pláže hotelů Dubrovnik-President a Neptun byly vyznamenány tzv. Modrou vlajkou kvality.
Na poloostrově Lapad v zátoce Sumartin je hlavní městské koupaliště - hrubý písek (od starého města vzdáleno 3,5 km, jezdí sem městský autobus linka č.4 od brány Pile), je zde restaurace a dva cafe-bary, sprchy. Stín poskytuje okolní vegetace.
Osvěžení při toulkách starým Dubrovníkem může přinést vykoupání ve volném moři na skalnatém poloostrůvku Danče (v blízkosti ženského kláštera Na Dančama), za branou Pile (bezplatná možnost).
Nebo směrem na otevřené moře na skalách pod městským opevněním, z ulice Ispod mira. V hradbách jsou dva malé východy (místní jim říkají buža, tj. díra), od nich vedou schody prudce dolů po skalách až k moři (malé upravené plošiny na slunění, kovové schůdky pro vstup do moře, občerstvení). Volná bezplatná možnost krásného koupání, ale jen pro plavce.
Sport v Dubrovníku

Poloostrov Lapad je dubrovnickým sportovním střediskem: dva potápěčské kluby, několik tenisových klubů. V obou marinách možnost nájmu jachty nebo motorového člunu. Půjčovna sportovního vybavení. Ve sportovním parku možnost provozování dalších sportů. Pořádají se panoramatické lety nad Dubrovníkem.
Zábava v Dubrovníku
Dubrovník má velkou řadu zábavních možností. V noha hotelech jsou diskotéky nebo taneční terasy. Diskokluby jsou i mimo hotely, většinou na poloostrově Lapad. Ve starém městě jsou spíše podniky ke klidnému posezení - konoby (vinárničky), restaurace aj.
Největší atrakcí je Den Dubrovníka a svátek sv. Blažeje, který je bohužel mimo sezónu, 3. února (procesí a další program).
Kultura v Dubrovníku

V Dubrovníku je stálé divadlo - Divadlo Marina Držiće, dále symfonický orchestr, několik komorních těles, folklorní soubory Lindjo a Lado.
Největší kulturní akcí jsou Dubrovnické letní hry (Dubrovačke ljetne igre) v srpnu, kterých se účastní špičkové divadelní soubory a koncertní tělesa z Chorvatska i ze zahraničí, přijíždí též mnoho sólistů vynikající umělecké úrovně.
Konají se příležitostné výstavy.
V současné době je možno v Dubrovníku navštívit tato muzea a galerie:
- Dubrovnické muzeum - Knížecí palác (Knežev dvor)
- Muzeum dominikánského kláštera (Muzej dominikanskog samostana)
- Akvárium (Akvarijum)
- Městské hradby (Gradske zidine)
- Námořní muzeum (Pomorski muzej)

- Muzeum františkánského kláštera (Muzej franjevačkog samostana)
- Klenotnice katedrály (Riznica katedrale)
- Etnografické muzeum Rupe (Etnografski muzej Rupe)
- Muzeum kláštera Sigurata (Muzej samostana Sigurata)
- Synagoga (Sinagoga)
- Umělecká galerie - muzeum moderního umění (Umjetnička galerija - muzej suvremene umjetnosti)

Dubrovník je i centrem sportů, zejména vodních, především na poloostrově Lapadu západně od starého města, kde je velká hotelová a rekreační oblast. Nejexkluzivnější hotely jsou v jižní části, na předměstí Ploče.
Dále je Dubrovník i významným kulturním a osvětovým střediskem. Ve městě je stálé divadlo, symfonický orchestr, komorní hudební tělesa, v rámci Letních dubrovnických her (Dubrovačke ljetne igre) přijíždějí do Dubrovníka přední divadelní soubory, hudební tělesa a sólisté - z Chorvatska i z celé Evropy. Jsou tu významná muzea a galerie. V Dubrovníku je několik univerzitních fakult, vyšší školy, odborné školy, pracují tu různé vědecké ústavy.
Kromě malého městského přístavu v rámci městského jádra je hlavní přístav na předměstí Gruž (trajektové linky a lodní linky, i do Itálie a do Řecka). Je tu jachtařská marina Dubrovník a další marina je u obce Komolac na Rijece Dubrovačce.
Památky v Dubrovníku

Nejcennější památkou je ucelený fortifikační systém města, který se zachoval neporušený. Tvoří jej 1940 metrů hradeb z 8. až 17. stol, které jsou místy až 6 metrů silné, dále 15 obranných věží, z nichž nejmohutnější je válcová Minčeta. Přímou součástí opevnění byla pevnost sv. Jana (Sveti Ivan) u přístavu. Systém doplňovaly i samostatné pevnosti, a to kasematová pevnost Bokar z 11. stol. a na mořských útesech pevnost Lovrijenac, na jejíž vstupní bráně je nápis, který byl současně heslem republiky Ragusy, jak se Dubrovnická republika po staletí nazývala: "Svobodu nelze koupit za všechno zlato světa" - "Non bene pro toto libertas venditur auro". Na jihovýchodě je pevnost Revelin, která je přímo napojena na bránu Ploče.
Možnost výstupu na hradby na několika místech a procházky po nich kolem celého starého města; platí se vstupné.
Součástí obranného systému města byly i dvě brány, a to Pile na západní straně a Ploče na jihovýchodní, obě dvojité s padacím mostem.

Starý Dubrovník sám poskytuje neporušený obraz patricijského města na přelomu 17. a 18. stol., tedy z doby po katastrofálním zemětřesení. Střed tvoří hlavní ulice Placa - Stradun, z níž na obě strany vybíhají úzké uličky směrem ke hradbám. Jsou strmé, výstup je částečně řešen schodišti.
Další dubrovnické památky:
- Rolandův sloup (Orlandov stup) z 15. stol. (viz tématický článek: Rolandův sloup v Dubrovníku)
- palác Sponza (mincovna, celnice, státní pokladnice republiky, banka atd.)
- barokní chrám sv. Blažeje (Sveti Vlaho), patrona města
- dům Luža (Luža zvonara) s průchodem k bráně Ploče
- městská zvonice (Gradski zvonik), na ní kovové postavy, tzv. zelenci, které odbíjejí celé hodiny
- Hlavní strážnice (Gradska straža)
- divadlo Marina Držiće (Kazalište Marina Držića, zvané též Bonda) z 19. stol.

- Městská kavárna (Gradska kavana), oblíbené místo k posezení
- vedle kavárny Knížecí palác (Knežev dvor), nejkrásnější stavba Dubrovníka, sídlo knížete a republikových úřadů, z 15. stol., dnes přístupné muzeum
Výlety z Dubrovníku
- Cavtat - 20 km jihovýchodně
- Trsteno - 16 km severozápadně
- Zaton a Orašac - 12 km severozápadně
- lodní výlety s místní cestovní kanceláří na ostrovy Lopud, Šipan, Mljet
- Výlety do Černé Hory (Boka kotorská, Kotor, Budva a další).
- výlety do zajímavých míst v Bosně a Hercegovině (Medjugorje aj.)
- K nejoblíbenějším výletům patří vyjížďka lodí nebo člunem na ostrůvek Lokrum (0,8 km2), vzdálený asi 700 metrů jihovýchodně od dubrovnického starého přístavu
- lodí na nedaleký ostrůvek Daksa
21.08.2009 9. Open-Air ve Freudenbergu

21. srpna 2009 se konal v městečku Freudenberg u Ambergu již po deváté Open-Air Spektakel. Začátek byl stanoven na 18.00 hodin a pořadatelé očekávali několik tisíc návštěvníků, vstupné bylo zdarma.
Po dvouleté pauze připravilo na 150 dobrovolníků z řad požárníků, sportovních oddílů, hudebních škol apod. tuto skvělou akci, na které vystoupily čtyři hudební skupiny.
Jako první vystoupila od 18.00 hod. pětičlená skupina „i.A.Maier“, která zahrála písničky všech žánrů, Oldies, modernu, ale i písničky známé z karnevalů.
Po té se o početné publikum postaraly skupiny „Wöidarawöll“, Cover Rock Band „Cash“ z Neumarktu a „Rattle Gang“ ze Schwandorfu. Ty se střídaly postupně po ca. třičtrtěhodině a hrály jak rockové klasiky, tak písničky k pobavení či rock´n´roll.
Celým večerem provázeli zkušení moderátoři, Martin Maier a Andreas Hahn. A tak si skutečně přišli na své jak mladí tak starší návštěvníci. Tuto akci bylo opravdu možno navštívit ve třech generacích, protože zde zcela jistě našli všichni návštěvníci to pravé. Škoda jen, že počasí nevydrželo tak hezké jako uplynulý týden.
11.08.2009 Plzeňský festival Na ulici
Téměř 90 kapel a zpěváků, 10 divadel, 10 filmových projekcí a jedna výstava – to vše rozvíří už tradičně na konci léta poklidnou hladinu centra Plzně.
Novinkou letošního 16. ročníku jsou dvě nové scény. Romanticky založené duše potěší zahrada v Měšťanské besedě se secesním altánem, kde bude možné vychutnávat si skvělý jazz i filmové projekce od útulných kavárenských stolků a při otevřeném baru. Především folkařům patří druhá z novinek – rekonstruovaný amfiteátr nákupního a zábavního centra Plzeň Plaza.
Málokdo z pamětníků se asi ubrání nostalgické vzpomínce na Výstaviště a na léta, kdy tu vládla Porta.
Festival Na ulici by nebyl úplný bez drsné irské atmosféry Zach´s Pubu a ve výčtu scén nesmí chybět ani Proluka, kterou letos opanuje především výstava Barva na ulici, ale také většina divadelních představení. Srdce historického centra Plzně i srdce festivalu bije na náměstí Republiky, tradičně největší pódium bude stejně jako v předchozích letech hostit hudební hvězdy ze všech oblastí, jazzu, folku, country i world music.
Program deseti festivalových dnů má pevnou strukturu. Dění Na ulici začíná vždy v 15:00 představením jednoho z vynikajících pouličních divadel a pokračuje koncerty, které se prolínají na jednotlivých scénách, až k závěrečné filmové projekci od 21:30 v zahradě Měšťanské besedy. Podrobnosti o interpretech, zajímavosti ze zákulisí i organizační informace najdete na www.naulici.cz .
Při orientaci v nabitém festivalovém dění vám pomůže rubrika Můj program, kde si na internetu můžete v klidu sestavit vlastní cestu po jednotlivých scénách.
A ještě jedna nepřehlédnutelná skutečnost – vstup na všechny akce Na ulici zůstává stejně jako v předchozích letech zdarma.
Od 17. do 26. srpna nenechá Plzeň nikoho na pochybách, že o titul Evropské hlavní město kultury 2015 usiluje plným právem.
Některé akce zahajovacího dne:
17.08.09 – 16.00 hod. - Plaza amfiteátr
Bodlo
Bodlo je kapela hrající grass, což je tráva neurčité barvy na rozdíl od bluegrassu, který je definován jednoznačněji. Bodlo vzniklo v roce 1985 v Chodově, takže brzy oslaví čtvrtstoletí. Vystřídalo se v něm větší množství muzikantů a jejich poslechem zjistíte, že kapela umně kříží bluegrass, newgrass, trochu folku, trochu blues a nějakou tu muziku navíc. Není se proto co divit, že ji někdo označuje i za „folk v grassovém kabátku“.

17.08.09 – 18.00 hod. - Měšťanská beseda
Jan Štolba Quartet
Tenorsaxofonista Jan Štolba propadl jazzu v památném Originálním pražském synkopickém orchestru. Za svoji bohatou hudební kariéru působil v celé řadě špičkových jazzových těles u nás i v zahraničí, ale nebojí se vyzkoušet i jiné pojetí hudby, např. v alternativní kapele Krásné nové stroje. Poslední dobou působí hlavně se svým kvartetem, který předvádí výtečný klasický moderní jazz s latino a afro-swingovými přesahy.
17.08.09 – 18.00hod. - Plaza amfiteátr
Devítka
Počátky tohoto folkového seskupení sahají až do předrevolučního období, kdy se spolu poprvé na vysokoškolské chmelové brigádě setkávají Jan Brož a Tomáš Medvěd Hofrichter. Hned na svém prvním vystoupení na Portě 92 se kapela dostává až do finále, kde následně vystupuje pravidelně každý rok. Devítka píše novodobou historii českého folku především jemnou konzervativní muzikou, za jejíž dobrý základ lze považovat tvorbu kapelníka Honzy Brože, a právem patří mezi špičky na českém folkovém nebi.

17.08.09 – 18.30hod. - Náměstí Republiky
Gothart
Čelní představitelé české world music začínali v roce 1993 interpretací středověké hudby. O pět let později se již Gothart začíná k world music přiklánět, přičemž můžeme spekulovat, jak zásadní se pro kapelu stává setkání s tradiční balkánskou lihovinou Rakije. Nicméně v roce 2001 vychází album „Cabaret“ a kapela se definitivně vydává svojí vlastní balkánskou cestou a svůj styl, který spočívá v originálním pojetí balkánských tradicionálů, pojmenovává na Rakija´n´roll, což je i název alba následujícího. Zatím poslední nahrávka kapely se nese ve stejném duchu a honosí se názvem „Rakioactive“. Poznávací značkou kapely je tradiční folklor se silným vlivem elektroniky a rocku, občas s příchutí funky nebo jazzu.

17.08.09 – 20.00 hod. - Zach´s Pub
Justin Lavash
Fenomenální anglický kytarista žije již několik let v Praze, odkud vyráží koncertovat především západním směrem (Německo, Francie , USA atd). Jeho hudební projev se pohybuje mezi rockem, folkem, jazzem a blues a často odbočuje ke keltské hudbě. Vystupuje také s řadou českých umělců, jako je Monika Načeva nebo Pepa Streichl.
17.08.09 – 20.00hod. - ACW Saloon
Jolly Band
Jolly Band, kteří se loni rozrostli o pozoruhodnou zpěvačku Petru Kováčikovou, elegantně mixují swing a folk se špetkou blues a jazzu. Kapela se dala dohromady před šesti lety přesně na apríla a datum vzniku může ledacos napovědět; jedná se především o muzikanty se smyslem pro humor, co mají rádi různorodou hudbu a dobrou náladu. Tu kolem sebe až nebezpečně šíří, a stali se tak jednou z nejoblíbenějších kapel v daném stylu v Plzni.
17.08.09 – 20.30hod. - Náměstí Republiky
Katka García
a Jan Hrubý
Toto večerní představení se ponese v duchu tradiční irské hudby, jejíž příznivci se mají jistě na co těšit. Česko-španělská zpěvačka Katka García patří mezi špičku interpretace této hudby u nás a její pendlování mezi Irskem a Českem na jejím projevu zanechalo v dobrém slova smyslu nepřeslechnutelné následky. Neméně zajímavým hostem bude dnes již legendární rockový houslista Jan Hrubý, kterého můžete znát především z působení v kapelách Etc... a Kukulín.
Další program naleznete na již zmíněné internetové stránce.
Přeji příjemnou zábavu a hezké prázdniny!!!
20.07.2009 Výlet do Plzn ě
Milí čtenáři, zcela jistě si ještě dovedete vybavit, jaké bylo počasí právě uplynulou sobotu – ano, deštivé – lépe řečeno lilo jako z konve od rána do večera!!!
A při tomto velmi přívětivém počasí jsem se vydala společně s mými jedenácti dospělými studenty českého jazyka na poznávací výlet do hlavního města Západočeského kraje, do Plzně.
Vyjížděli jsme ráno za již poněkud pochmurného počasí z Weidenu a mojí první otázkou bylo, zda má každý s sebou deštník, nejlépe také gumovky a pláštěnku... Ale všichni byli ještě velmi dobře naladěni a chtiví dalších informací.
 
zámek Kozel modrý salón zámku Kozel
Prohlídka začínala na klasicistním loveckém zámečku Kozel v blízkosti Plzně. Po důkladné prohlídce zámeckého parku měli první účastníci mokré nožky a jejich nálada poněkud poklesla. To vše jsme ale dohnali gulášovou polévkou a teplými nápoji v restauraci U Švejka, před kterou jsme ovšem museli asi 10 minut čekat, nebot‘ právě v sobotu otevírali o hodinu později než ve všední den...

restaurace U Š vejka
No, a pak jsme se při průtrži mračen vydali do historického centra města, kde jsme zhlédli několik důležitých pozoruhodností. Když už se na mě někteří účastníci zpod deštníků již velmi mračili a s námi zúčastněný jezevčík Felix klepal zimou jako osika, rozhodla jsem se prohlídku poněkud zkrátit a zamířili jsme do restaurace U Salzmannů, kde jsme měli rezervována místa na oběd. Zde nás čekalo další překvapení – na naši rezervaci tu nějak pozapoměli, a tak trvalo asi ještě deset minut, než se všichni konečně mohli svléci z mokrých bund, posadit a zahřát. V tuto chvíli jsem si jen říkala, co se nám asi tak ještě všechno vydaří...
 
Židovsk á synagoga Divadlo J.K. Tyla
 
radnice katedrála sv. Bartoloměje
 
restaurace U Salzmannů pivovarské muzeum
Po více než hodinové přestávce, dobrém obědě a plzen'ské dvanáctce se moji studenti opět tvářili vesele a spokojeně, a tak jsem zavelila k další části našeho výletu – k návštěvě pivovarského muzea. Po této prohlídce se nebe umoudřilo a přestalo pršet, takže jsme zbytek našeho výletu ztrávili v suchu. Po několika málo plzen‘ ských pozoruhodnostech jsme si ještě zašli na kávičku do secesní kavárny Měšt'anské besedy a po té se vydali plní (mokrých) zážitků zase zpět do Weidenu.

Měšt'anská beseda

secesní kavárna měšt'anské besedy
Příští výlet budu plánovat před vánoci – to budeme mít určitě sluníčko a sucho!!!
19.07.2009 Zahájení historického obchodn ího tažení ve Weidenu
Ve Weidenu bylo v pátek,17.07.2009 v 18.00 hodin oficiálně zahájeno historické obchodní tažení z Weidenu do pohraničního městečka Bärnau. (již jsem na těchto stránkách informovala)

Toto historické tažení má ale mimo jiné poukázat na bernauský historický park, který byl vybudován podle starých dochovalých dokumentů – a má domácím i turistům názorně ukázat, jak to v Horním Falsku ve středověku vypadalo.
Náměstíčko před Starou radnicí se tak v pátek večer proměnilo ve středověké místo se středověky oděnými měštany, historickou hudbou a tancem, několika kejklíři a několika málo stánky s produkty starověkého řemesla. Podle mého názoru však bohužel nebylo celkově zahájení historického tažení nijak zajímavou, velkou akcí. Ve srovnání se středověkými historickými trhy např. v městečku Bärnau či v Ambergu, byla tato weidenská akce poněkud nevýrazná.

Účastníci se tedy vydali z Weidenu přes tzv. Zlatou cestu a putovali pěšky až do Bärnau. Tažení šlo v sobotu přes St. Qurin a Waffenhammer do Plößberg u, kde bylo postaráno o nocleh. Zde se součastně konaly místní občanské slavnosti. V neděli bylo tažení po polední zastávce v městečku Hohenthann ukončeno v Bärnau, v již zmíněném historickém parku.
02.07.2009 Návštěva ve výškové lanové zahradě v Hirschau
Tak jsem se s několika pracovními kolegy vypravila minulou neděli do výškové lanové zahrady v nedalekém sportovním areálu Monte Kaolino u městečka Hirschau.

Monte Kaolino najdete snadno, nebot‘ je jeho hlavní atrakcí hora bílého písku, která se opravdu nedá přehlédnout. Zde můžete i v létě jezdit na lyžích, na snowboardu (již jsem dříve na této stránce informovala), na horské dráze, můžete využít i přilehlého koupaliště či dobrodružného dětského hřiště. Zkrátka zábava pro celou rodinu.
 
A před dvěma roky přibyla ještě další atrakce – výšková lanová zahrada.
Bohužel jsem člověk, který má velký respekt z výšek a vpodstatě výšky dobrovolně nevyhledávám. Ale co, byl to společný vánoční dárek, a tak jsem se rozhodla pro účast. Navíc jsem si řekla, že určitě nejsem jediná, kdo má strach z výšek a že nejsem sama, nýbrž ve skupině dobrých lidí, kteří mě jistě pomohou, bude-li to zapotřebí.

Celá akce začala poněkud zdlouhavě oblékaním jistících pásů a lan, helmy apod. Ale to zřejmě jen proto, že jsme byli dohromady s jinou skupinou velmi početní a místní personál nás skutečně kontroloval pečlivě jednoho po druhém, aby vše sedělo vpořádku.
Dalším krokem byl trénink téměř na suchu. Pro malé děti a na zahájení je zde připravena tzv. Kobold – Trasa, která se nachází asi 50 cm nad zemí a na které si všichni musí pod dozorem nacvičit základní způsoby jištění se a pohybu v lanové zahradě. Kdo zde udělá chybu, začíná s tréninkem nanovo, tak dlouho, dokud to neklapne, což spatřuji vpořádku, nebot‘ se pak dál každý bez přímého dozoru pohybuje ve výškách a sám sebe jistí, což je bez základních znalostí velmi nebezpečné.
Kdo zvládne Kobolda, může pokračovat dál. Trasy jsou kromě Kobolda čtyři. Jsou odstupňované nejen svojí náročností, ale i výškou, ve které se nacházejí.

Trasa žlutá – Kobold-Trasa, je velmi jednoduchá trasa těsně nad zemí pro malé děti a na zacvičení.
Trasa modrá – Trasa čarodejnice, je lehká trasa ve výšce kolem 4 metrů. Je ideální k přípravě na těžší trasy. Je v doprovodu rodičů dobře zvládnutelná též pro malé děti.
Trasa zelená – Trasa pirátská, jedná se o středně lehkou trasu ve výšce kolem 4 metrů, účastníci jsou vždy nanovo překvapeni rozmanitostí překážek, které musí zdolávat – jako skuteční piráti.
Trasa červená – Trasa hadí, je středně těžká, 14 elementů se nachází ve výšce až do 12 metrů. Tato trasa vyžaduje koncentraci, sílu a také kapku odvahy. Na konci této trasy čeká návštěvníky dlouhá jízda na lanech, jako na lanovce.
Trasa černá – Trasa horská, je trasa těžká, jakási zkouška na Monte Kaolinu. Jedná se o 11 těžkých elementů ve výšce kolem 11 metrů.
Mladiství pod 16 let smí tuto trasu absolvovat jen v doprovodu dospělých.
Takže po zvládnutí Kobolda jsme se všichni vydali na trasu zelenou, nebot‘ jsme se mylně domnívali, že jo to trasa následující. Po počátečních rozpačivých krocích se mi ale dařilo docela dobře, výšku jsem nestačila ani tak vnímat, protože jsem se plně koncentrovala na lezení po lanech, dřevěných válcích, vysících pneumatikách a dalších záludnostech.
Po zvládnutí této první trasy jsem se cítila bombasticky a plná elánu do další trasy. Pak jsme šli na trasu modrou, takže podstatně lehčí, a tak ve mě euforie stoupala. Po tomto úspěchu jsem si troufla jít po malé svačině též na trasu středně těžkou, červenou.
Musím upřímně říct, že jsem si zde několikrát sáhla na hranici mojí obratnosti, vytrvalosti a odvahy. Ale – já to zvládla! Byl to nepřekonatelný pocit! Naprosto překvapená sama ze sebe a št'astná ze skutečnosti, že stojím na platformě ve výšce 12 metrů nad zemí, sice zajištěná, ale jenom krůček od 12ti metrové propasti – a je mi dobře! Pryč je strach z výšky – nechala jsem ho asi někde po cestě...
Bylo to fakt super. Na černou trasu jsem si již netroufla, ale i tak jsem byla sama se sebou více než spokojená.
Jen při předposlední lanové dráze jsem narazila na přistávací platformě nohou do stromu a jak se večer v ambulanci weidenské nemocnice ukázalo, zlomila jsem si velký palec u levé nohy. A tak ted‘ kulhám po okolí, doufám, že se mi ta zlomenina brzo zahojí a v duchu se připravuji na další výlet na výškovou lanovou zahradu – třeba to pak klapne i s tou černou trasou :) !!!
Bližší informace o cenách a otevírací době naleznete pod:
http://www.waldhochseilgarten-hirschau.de
12.06.2009 Odpočinek bez hranic
Dvě zěmě a jeden společný cíl – tak by se dala popsat momentální situace v pohraniční oblasti Silberhütte / Tachovsko , rekreačních oblastech Čech a Bavorska.
Na jejich další rozvoj bude dotováno celkově přibližně 1,5 Miliónů euro.

Evropskou unií z ca. 80 procent finančně podporovaný projekt představili uplynulý týden na Silberhütte předseda sdružení na podporu lyžařského běžeckého centra Silberhütte pan Rudi Pannrucker a jeho český kolega pan Vladislav Krumer. Rudi Pannrucker osvětlil přitom podrobnosti týkající se umělé produkce sněhu. Již od středu listopadu tohoto roku by měla být výroba umělého sněhu dána do provozu – cílem prý je sto dní sněhu pro sezónu a to na délce přibližně dvou až tří kilometrů. A tak zde bude možno v budoucnosti organizovat též mezinárodní soutěže a další zimní akce.

A jako protiklad slouží v létě turistům rekreační oblast Tachovsko. Doposud byla již zbudována široká sít cyklistických stezek až k hraničnímu místu Kreuzstein. Vedoucí projektu pan Vladislav Krumer vysvětlil, že k cyklistickým stezkám přibyde ještě střelecké a informační centrum. Toto centrum by mělo být vybaveno sprchovacími kabinkami a převlékárnami a klubem a sloužit především cyklistům jako záchytný bod.
Střelecké centrum bude zřízěno jak pro střelbu se střelnými zbraněmi, tak pro střelbu luky a šípy.

Přitom mluvili oba představitelé o projektu regionu, a nenechali své posluchače na pochybách, že se jedná o společné pohraniční oblasti na obou stranách hranice – o společném regionu. Takže se zde v pohraničí máme na co těšit, jak v zimě, tak v létě!
09.06.2009 GS Extra-Touren GbR – část 3
O konceptu této firmy jsem již na těchto stránkách informovala, prosím čtěte příspěvek z 15.03.2009.
Další nabízené akce:
Heiligenhof Bad Kissingen

Tento komplex se nachází v klidném prostřed í, přímo na okraji lesa severně od městečka Bad Kissingen. Toto městěčko je jedno ze známých bavorských lázeňských městeček s bohatou tradicí. Zde jsou nabízeny akce pro návštěvníky jakéhokoliv věku, pro školy, firmy či soukromé osoby.
Všichni za jednoho a jeden za všechny (pro děti 5. až 7 tříd)
Jde o akci na 1,5 až 2,5 dne.
Jedná se o zajímavou hru, jejímž cílem je otevřít skupinový tresor, což ovšem vyžaduje vzájemnou spolupráci, statečnost a dobrou schopnost orientace.
K zážitkům zde zcela jistě patří překonávání hlubokých propastí, přebrození se skrz jedovatá jezera, výlez na obří žebříky a další.
Nabídka pro skupinu min. 20 osob, ve věku od 10ti let, ubytování a plná penze.

Der Teamgipfel Bad Kissingen (pro děti od 7 tříd)
Jedná se o skupinovou akci na 1,5 až 2,5 dne.
Ve středu této akce stojí podpora vzájemné důvěry, vzájemné komunikace, kooperace a kreativity, snaha vytvořit takové klima, ve kterém se jednotliví členové skupiny cítí dobře. Cílem je vymýšlet ve skupině nové strategie, vytvářet a podporovat důvěru nejen sám k sobě, ale i k ostatním členům skupiny.
Při těchto akcích jde o to, aby se členové skupiny naučili mnohé sociální kompetence jako kooperace, komunikace, řešení konfliktů a vzájemná důvěra a přenesli tyto do svého každodenního života.
Nabídka pro skupinu min. 20 osob, ve věku od 12ti let, ubytování a plná penze.
Se skupinou „do výše“
Nejdříve se skupina seznámí s lanovou nadzemní zahradou, jednotlivci se na začátku naučí, kde se nachází jejich hranice, postupně se seznámí s výbavou a technikou lanolezectví, se základními zásadami jištění apod.
A než se začne ve výšce, přesvědčí se účastníci nejdříve tréninkem na zemi, že si mohou vzájemně důvěřovat a že jsou schopni jako jednotlivci převzít zodpovědnost za druhé. A možná se kdekomu podaří svoji hranici o kousek poposunout.
Jednodenní nabídka pro skupinu min. 12 osob, ve věku od 10ti let.
"Outdoor-Teamtag"
Abenteuerrallye a budování voru.
Podle mapy a kompasu se musí zorientovat v údolí řeky Fränkische Saale účastníci této zajímavé akce. Při této expedici jde o to, aby skupina dokázala, že je schopna pracovat dohromady, že je schopna řešit různé problémy a najít správné řešení. Na závěr zbudují účastníci vor, po kterém se potom přeplaví po řece směrem k cíli.
Jednodenní nabídka pro skupinu min. 12 osob, ve věku od 6ti let.

Survival Light
Zde si mohou účastníci procvičit základní znalosti vhodné k přežití ve volné přírodě jako např. vytvoření ohně, zbudování biwaku, zhotovení lanového můstku apod.
Jednodenní nabídka pro skupinu min. 12 osob, ve věku od 6ti let.
Dobrodružství les
Zde se účastníci dozví něco o lese a jeho obyvatelích.
Jednodenní nabídka pro skupinu min. 12 osob, ve věku od 6ti let.

Kanusafari na řece Fränkische Saale
Účastníci sjíždí řeku Fränkische Saale mezi městěčkem Bad Kissingen a Gemünden am Main. Nádhernou kulisou jim je okolí toku řeky s malými vesničkami, hrady, lesy a vinicemi. Po celé trase jsou účastníci doprovázeni zkušenými kanu-učiteli.
Jednodenní nabídka pro skupinu min. 15 osob, ve věku od 10ti let.
Kontakt GS Extra-Touren GbR:
Stephan Müller und Georg Schuhmann
Kolpingstraße 1
95505 Immenreuth
Tel: 0177 4494763
Fax: 09354 909144
mail: extratouren[at]yahoo.de
Kontakt Heiligenhof Bad Kissingen:
Alte Euerdorfer Straße 1
97688 Bad Kissingen
Tel.: 0049 (0) 971 7147-0
Fax: 0049 (0) 971 7147-47
E-Mail:
\n info@heiligenhof.de
www.heiligenhof.de
25.05.2009 Gloria – skupina historického šermu a tance
Jedná se o plzeňská skupina s desetiletou tradicí. Tato skupina se věnuje scénickému ztvárnění historického šermu a tance. V jejich podání však můžete vidět i plivání ohně nebo tanec orientální.
Předností skupiny jsou bohaté zkušenosti z akcí různého typu a technické zázemí - vlastní aparaturu, kulisy, dobový stan a reflektory k nasvětlení večerních akcí. Šermovali a tančili již na různých místech ČR ale i za hranicemi.
V ystoupení renesančního šermu
SHŠT Gloria se již od roku 1996 věnuje historickému a scénickému šermu vrcholné renesance a raného baroka. Typická pro jejich vystoupení je "národnostní" pestrost. Mimo postav představujících šlechtu a vojáky západní Evropy se diváci seznamují také s polským šlechticem či rejtarem, kozáky nebo Turky. Při soubojích používají rozličných typů zbraní. Od kordů a šavlí až k zbraním palným.
U vystoupení renesančního šermu je pro diváky přichystáno několik variant vystoupení - pásmo scének doprovázené tanci, přednáška o renesančních zbraních a boji, scénky do oživených prohlídek.

Vystoupení gotického šermu
Pro letošní sezónu pro diváky připravili humorný příběh z dob křižáckých tažení. Vystoupení je kombinací šermu a tance. Hodí se jako samostatné vystoupení, ale také jako scénka do oživených prohlídek.
Taneční část
Taneční část se samostatným programem vznikla v roce 2001. Věnuje se několika typům tance a to tancům historickým, scénickým a orientálním. .

Historické tance , které tančí, jsou především ze sbírky Orchestrographie od Thoniota Arbeau. Tato sbírka zachycuje taneční kulturu II.poloviny 16.století. Vzhledem k tomu, že tyto kusy nebyly určeny pro přihlížení ale k tanci, prokládjí jednoduché dochované historické tanečky vlastními scénickými choreografiemi , jež jsou pro oko diváka přitažlivější.

Scénické tance , řazené do jednotlivých pásem, však zpracovávají na motivy tanců historických. Při vlastním zpracování se snaží zachovat charakter daného tance a vychází z dobových pramenů nebo zdrojů, které z přímých pramenů vycházejí.
Jsou u nich k vidění i tance zcela fantasijní, jejichž zpracování je laděno do nálady daného období a jejich působení na diváka je historizující. Mezi scénické tance patří celé pásmo gotických tanců, neboť z tohoto období se do dnešní doby dochovaly jen zevrubné popisy taneční zábavy.

Předností této taneční skupiny jsou kvalitní kostýmy . Při jejich zhotovování se drží historických předloh a dobových střihů, neboť skladba oděvu ovlivňuje výsledný dojem z tance. Obdobně přistupují též k výběru materiálů. Většina kostýmů je z části šita ručně a také ručně vyšívána. Divákům se tak snaží přesvědčivě zprostředkovat dobovou módu.
Skupina tančíme jak na reprodukovanou tak i živou hudbu .

Ohňové vystoupení
Komponovaný pořad "Hřbitovní romance"
je 2 0 minutový noční program s ohňovými efekty, strašidelnými maskami démonů, kostlivců a tancem mrtvol, divokým šermem ... Originální příběh vlastní produkce divákům přiblíží nešťastný osud dvou lupičů - vykradačů hrobů. Záhrobní síly si nenechají brát, co jim patří, a lidská hamižnost bude po zásluze potrestána.
Ostatní vystoupení s ohněm
Na expresivní hudbu se řadí plivači do různých obrazců a využívají i jiných ohnivých efektů. Vystoupení může doprovázet scénický nebo orientální tanec s ohnivými prsty, pochodněmi nebo svíčkami. Délka vystoupení záleží na přání diváka.

Scénický tanec - "Slunovrat"
7 minutové vystoupení s ohňovými efekty a scénickým tancem na motivy pohanských rytuálů k oslavě slunovratů. Vystoupení je koncipováno na sugestivní hudbu Loreny McKennitt a spojuje v sobě známá fakta s fantasií. Kostýmově je program situován do prostředí starých Slovanů.
Bližší informace najdete pod: http://www.gloria.wz.cz/uvod.htm
24.05.2009 Skupina historických bubeníků Tambour

Nynější skupinu Tambour založila část členů původně působících ve skupině historického šermu Verdikt z Teplic. V létech působnosti u této skupiny vystupoval Verdikt s ukázkami obsluhy a používání historických palných zbraní. Později se Verdikt více zaměřil na bubenické doprovody. Bubnovali nejen v Čechách ale i v zahraničí. Kolem roku 1999 se právě tato “bubenická” část členů od Verdiktu odtrhla a založila pod názvem Tambour svoji vlastní skupinu.

Specializovali se pouze na bubnování - doprovody historických průvodů, šermířských vystoupení, rytířských klání, doplňování historických víkendů.
V roce 2000 se skupina rozrostla o nové členy. V dnešní době vystupuje tato skupina až s patnácti bubeníky a mají nacvičené vlastní vystoupení. Mimo jiné doprovází Tambour skupinu praporečnic z Chomutova a mnoho šermířských skupin z celé ČR.
Stávají se nedílnou součástí historických slavností mnoha větších či menších měst
v celé ČR., ale také v zahraničí (Německo, Rakousko, Lucembursko, Dánsko).
Nejednou vystupovala tato skupina v rámci dobročinných akcí, také však na soukromých večírcích či firemních rautech.
Kontakt na skupinu Tambour pod: http://www.tambour.websnadno.cz/Uvod.html
Ukázka z vystoupení na youtube : http://www.youtube.com/watch?v=Z9BAFv7vOfc
|
| |
17.05.2009 Plößberg - místo odpoƒinku v pohraniƒní oblasti

MÏstσko Plößberg leº ící na západní stranÏ Hornofalského lesa mezi zelenými loukami a romantickými lesy je státem uznávané mÏsteƒko pro odpoƒinek a regeneraci. ¼istý vzduch, blahodárný klid a zdravé ºivotní klima - to jsou kritéria, která promÏnují dovolenkové mÏsteƒko Plößberg v jedno z nejnavþtÏvovanÏjþích mÏsteƒek v p²írodním parku Severní hornofalský les.
NávþtÏvníkàm hledajícím klid a odpoƒinek se nabízí ràzné moºnosti - rozlehlá sí£ turistických cest, cyklistických stezek, v zimÏ pak bϺka²ské trasy ƒi moºnost bruslit nebo sáÕkovat.
KoupaliþtÏ Waldstrandbad in Plößberg

KoupaliþtÏ Waldstrandbad v Plößbergu je známé také pod názvem Plößberger Weiher. KoupaliþtÏ je rozsáhlé a nabízí dostatek místa pro vþechny. Je vybaveno sanitárním za²ízením, bazénem pro nejmenþí, pláºovým volejbalovým h²iþtÏm, dÏtským h²iþtÏm a stinnými místy pod borovicemi.
Zájemci si mohou vypàjƒit loÈky a prozkoumat okolí po vodÏ. Kvalita vody je stále kontrolována.

A téº o hladové návþtÏvníky je dob²e postaráno. U b²ehu rybníka se nachází hostinec s venkovním provozem a kiosk, kde se dá koupit nejem svaƒina, káva a studené nápoje, ale i malý obÏd a zmrzlina.
PlẠje svojí polohou u lesa chránÏna p²ed vÏtrem, je velmi klidná a sluneƒná aº do pozdních veƒerních hodin.
Camping in Plössberg

Tento kemp leºí p²ibliºnÏ 1km východnÏ od Plößbergského centra mÏsta, p²ímo u lesa a na b²ehu rybníku Plößberger Weiher.
V kempu se nachází bistro a kavárna, malý obchod, sanitární za²ízení, sprchy,mycí kabiny, sanitární za²ízení pro postiºené, praƒky a suþiƒky.
PodrobnÏjþí informace o kempu obdrºíte od rodiny Sailer:
Tel. 09636 / 91248
Fax 09636 / 924888
info(at)campingplatz-ploessberg.de
Kutschfahrten - koÕská sp²eºení

Jízda s konským sp²eºením trvá p²ibliºnÏ hodinu a je nabízena pro 2 dospÏlé a 2 dÏti nebo pro 3 dospÏlé. P²ihlásit se màºete na adrese:
Rolf Hummel
An der Mühlleite 4
Beidl
Tel. 09636/913536
Minigolf
Areál minigolfu se nachází naproti kempu a je otev²en v letní sezónÏ od 08.00 hodin.
Máte chu£ jet na dovolenou?
Bliºþí informace najdete na Internetu:
http://fichtelgebirge.de/die-region/staedte-und-gemeinden/ploessberg/
03.05.2009 Jubilatemarkt ve Weidenu

A opět přil ákala prodejní neděle s velkými trhy velké množství návštěvníků z Weidenu a širokého okolí do Weidenu.
I dnes, v neděli, zůstaly místní obchody pro své zákazníky otevřeny. A to nejen v centru města, ale i v okrajových čtvrtích. Celkem se jednalo údajně o 400 obchodů, obchůdků a firem.
Ve středu města otevřely obchody své brány ve 13.00 hodin a byly otevřeny až do ca. 18.00 hodin. Kolem staré radnice se ale usídlili stánkaři se svými produkty, kteří byli návštěvník,ům k dispozici již od 10.30 hodin. A protože počasí weidenským opět přálo, bylo město návštěvníky zaplněno již k poledni.
Díky organizaci Pro-Weiden mohly především návštěvnice zhlédnout módní přehlídku, a to v 11.00 a 14.00 hodin, a to přímo před Starou radnicí. Modelky předvedly nejnovější modely firem Betty Barclay, Fashion Lounge, Ufer 1 a Wildner Dessous. Nechyběly ani klobouky místní firmy Weidacher. Hudebně byla módní přehlídka doprovázena operním zpěvákem Clausem Ostertagem.
Letos se také nově předvedlo kadeřnictví "Sulux - Haare & Luxus für jeden". Uspořádali totiž jakousi předtím-potom show, při které se mohli dobrovolníci nechat přestylovat.
V 16.00 hodin pak návštěvníky příjemně překvapil Oliver Baum svojí hrou na kytaru.
A samozdřejmě nechyběla ani venkovní místa místních kavárniček a cukráren - a tak se, myslím, tento nedělní prodej skutečně vydařil.
21.04.2009 GS Extra-Touren GbR - část 2
O konceptu této firmy jsem již na těchto stránkách informovala, prosím čtěte příspěvek z 15.03.2009.
Další nabízené akce:
Ferienstätte Immenreuth - prázdninové centrum Immenreuth

Immenreuth lež í východně od Bayreuthu, na jižním konci pohoří Fichtelgebirge, ve výšce 500 - 700 m. Toto prázdninové centrum nabízí svým návštěvníkům na přibližně 40 000 qm mnoho možností sportovního vyžití. Kolem budovy se nachází plážové volejbalové hřiště, tenisové kurty, fotbalové hřiště, lanovou zahradu a vlastní tělocvičnu. A když se počasí nevydaří tak, jak byste si představovali, tak se snadno zabavíte kulečníkem, stolním tenisem, kuželkami apod.
A také v zimě je velmi lákavé toto místo navštívit. V blízkosti se nachází několik sjezdovek s vleky pro dospělé i pro děti, lyžařskou školou, večerním osvětlením a též pro milovníky běžkaře jsou zde připravené stopy.
Návštěva lanové zahrady (Hochseilgarten) ve skupinách

Jedná se o určitý způsob horolezectví ve výškách v tzv. lanové zahradě. Ve středu této akce je zcela jistě kooperace, vzájemná důvěra, komunikace, kreativita a schopnost řešení problémových situací. Důležité není kdo výš, dál a rychleji, ale hlavně dobré klima ve skupině. Cílem je získat důvěru nejen k sobě samému, ale též k ostatním členům skupiny. Jako příprava pro řešení situací ve výšce slouží interaktivní skupinové hry na zemi. Transfér získaných nových zážitků do normálního života je jedním z centrálních cílů těchto akcí. Nabídka pro skupinu min. 20 osob, ve věku od 10ti let, doba trvání 3 - 5 dní, ubytování a plná penze.
- Všichni za jednoho a jeden za všechny
Jedná se o zajímavou hru, jejímž cílem je otevřít skupinový tresor, což ovšem vyžaduje vzájemnou spolupráci, statečnost a dobrou schopnost orientace. K zážitkům zde zcela jistě patří překonávání hlubokých propastí, přebrození se skrz jedovatá jezera, výlez na obří žebříky a další.
Nabídka pro skupinu min. 20 osob, ve věku od 10ti let, doba trvání 3 - 5 dní, ubytování a plná penze.
Jednodenní nabídky
- Lanová zahrada Hochseilgarten
Nabídka pro skupinu min. 10 osob, ve věku od 10ti let.
- Natur erleben - Abenteuer Wald 50.000 cm über Meereshöhe
Poznávání přírody, dobrodružství les 50.000 centimetrů nad mořem poznávání přírody hrou a pomocí našich smyslů
Nabídka pro skupinu min. 10 osob, ve věku od 6ti let.
- KEMonopoly -Spannende Abenteuerralley - napínavé dobrodružné ralley
Výlet do města - ale jinak. Obdobně jako u hry Monopoly či české Sázky a dostihy, lze ve městě Kemnath skoupit historické budovy, domy a celé bloky ulic - ale pozor, vaši soupeři nespí!!! Spolupráce ve skupině, komunikace a flexibilita vedou k úspěchu a k napínavému závodu.
Nabídka pro skupinu min. 15 osob, ve věku od 10ti let.
- Outdoor-Teamtag - Flossbau und Abenteuerralley"
Jedná se o orientační závod podle mapy a kompasu mezi pohořími Steinwald a Fichtelgebirge. Při této expedici se skupina opět procvičí ve vzájemné spolupráci a schopnosti společného řešení problémů. Vrcholem je ke konci této akce zbudování voru a závěrečná zkušební plavba.
Nabídka pro skupinu min. 12 osob, ve věku od 10ti let.
- Kanu auf dem Eger Stausee oder "Kurven fahren kann jeder
Jízda na kánoji po chebské přehradní nádrži či na řece Naab spojená s vodní olympiádou.
Nabídka pro skupinu min. 15 osob, ve věku od 10ti let.

- Klettern - horolezectví
Horolezectví v pohoří Steinwald, připravené jsou trasy různé náročnosti, jak pro zkušené horolezce, tak pro začátečníky.
Nabídka pro skupinu min. 15 osob, ve věku od 10ti let.
Kontakt GS Extra-Touren GbR:
Stephan Müller und Georg Schuhmann
Kolpingstraße 1
95505 Immenreuth
Tel: 0177 4494763
Fax: 09354 909144
mail: extratouren[at]yahoo.de
Kontakt Ferienstätte Immenreuth:
Familienferienstätte Immenreuth im Kemnather Land gGmbH
Kolpingstraße 1
95505 Immenreuth
Tel.: 09642/409
Fax: 09642/2884
www.familienferienstaette-immenreuth.de
pokračování příště :) ..
16.04.2009 Nová atrakce v plze ňské zoo
Plzeňská zoo má nový přírůstek.

Od soboty 28. března plave vedle stávajících sumců Drahoše a Káji
i budoucí "Bělásek". Je to sumec, je deset let starý, váží 12 kg a měří 120 centimetrů. Tento sumec je albín, který se vyskytuje jen ojediněle.
V Hlušicích ho odchovali od malička, a když se dozvěděli o plzeňské nové expozici, tak ho zoo Plzeň věnovali.
Sumce vychoval pan Brabec na zahradě v akváriu a potom ho umístil
v místním rybníce. Byla to chlouba a atrakce celé obce, a tak prý budou obyvatelé Hlušic svého miláčka v plzěňské zoo navštěvovat a kontrolovat, zda-li je o něj dobře postaráno.
DinoPark Plzeň v nové sezóně

Po zimní přestávce se již v sedmé sezóně opět otevírá DinoPark - unikátní zábavní a vzdělávací park pro celou rodinu.
Celková rozloha plzeňského DinoParku jsou 3 ha, na území lesoparku
v plzeňské zoo je umístěno více než 30 modelů prehistorických zvířat ve skutečných velikostech.
Rok 2009 je "Sezóna mláďat"
Novinky letošní sezóny:
- dva pohybliví Chasmosauři - 3 metrová mláďata ovládající 5 různých pohybů (od 1.5.09)
- velké opuštěné hnízdo jurského predátora
(děti se mohou schovat a podívat se na svět očima právě vylíhnutého mláděte)
- vyhlídka u Brachiosaura
(pohled na panorama Plzně s neobvyklým společníkem
- zcela nový 3D film Příběh mláděte - prostorový film o nesnázích mladého Apatosaura, který hledá svou rodinu i sám sebe
- palmový háj s pohyblivých Brachiosaurem
DinoPark Plzeň se otevírá 1.4.2009 a je do konce sezóny otevřen denně od 8 do 18 hodin.
Ceny vstupného jsou ve stejné výši jako v loňském roce, společná vstupenka se ZOO Plzeň je cenově zvýhodněna.
Více na: www.dinopark.cz
Aktuálně v zoo
25. dubna
Plzeňský Den Země - celodenní program - dopoledne přírodovědná vycházka ( start v 9.30 na hrázi Šídlováku) k boleveckým rybníkům
s výsadbou Stromu Země u Šídlováku, odpoledne vyvrcholení soutěže ve sběru hliníkového odpadu v domácnostech v Kilometrovce
30. dubna
Český rok na vsi - čarodějnický rej na statku Lüftnerka - podvečerní program
1. května
Český rok na vsi - pod májkou se sešla vesnice - odpolední program na statku Lüftnerka
05.04.2009 Pra žská noc ve Weidenu

V rámci Bavorsko-ceských kulturních dnu se ve Weidenu opet konala tzv. Pražská noc. Tento event se zrejme do budoucnosti stane pevnou soucástí Bavorsko-ceských kulturních dnu.
A o co se vubec jedná? Na ruzných místech ve Weidenu predcítají nemectí herci ceské literární klasiky. A program byl letos opravdu bohatý. Predcítalo se na deseti vybraných místech - v nové radnici, v kostele St.Michael, v lobby místního mediálního domu Der neue Tag, v restauraci Bräu Wirt, v umelecké prodejne Sonna, v Mestské regionální knihovne, v restauraci Zoe, v restauraci La Bodega, v pobocce Sparkasse a jedna zvláštnost - v autobusu firmy Wies.
A proc v autobusu? Za normálních okolností se Pražská noc konná ve vetších mestech, kde je zapotrebí shuttle-bus, který preváží návštevníky z jednoho místa predcítání k místu dalšímu. Ale vzhledem k tomu, že Weiden je mestecko malé a všechna místa jsou v centru mesta pešky snadno dosažitelná, autobusu pro prevoz zapotrebí nebylo. A tak si autori vymysleli pro autobus náhradní program. Autobus naložil návštevníky, objel s nimi asi za 15 minut Weiden a pak je zase vyložil tam, kde nastoupili. Ale to by bylo samozrejme nudné .....a tak se v autobusu také predcítalo. Neuveritelná scéna - nemocnice, ve které clovek musí bohužel ležet a z které není úniku, a potom vás prijde navštívit prítel a prednáší vám své vlastní básne - a vy nemužete utéct ... Herecka Ilka Metzner predcítala z díla Karla Holaného.
V Mestské regionální knihovne bylo predcítáno z díla Egona Erwina Kische Die Giftschränke der deutschen Bücherei. Egon Erwin Kisch byl pražský, nemecky píšící reportér a spisovatel židovského puvodu, velmi známý také svojí prezdívkou Zurivý reportér ( der rasende Reporter ). Byla to práve jeho touha být u všeho, pokaždé "pri tom", a vše vyzkoušet, která mu tuto prezdívku prinesla.
V umelecké prodejne Sonna bylo predcítáno z díla Josefa Capka ( Pokus pokusu), staršího bratra Karla Capka, jednoho z nejvýznamejších ceských literátu 20. století.
Josef Capek, známý jako otec robotu (divadelní hra R.U.R. Rossum Universal Robots), byl též malír, grafik, fotograf, kn ižní ilustrátor a spisovatel.
 
Josef Capek
V mediálním dome Der neue Tag bylo na programu dílo Jaroslava Haška, ceského spisovatele, publicisty a novináre ( casopis Svet zvírat).
Hašek psal zpocátku predevším cestopisné povídky, crty a humoresky (mnohé byly zfilmovány), které publikoval casopisecky. Vetšinu ze svých del napsal v pražských hospodách. Základem jeho próz byly jeho skutecné zážitky, to vnáší do znalostí o jeho živote zmatek, protože není vždy jasné co je pravda a co je pouze básnická nadsázka. Hašek nenávidel pretvárku, sentimentalitu, usedlost, ironicky reagoval na sociální verše. Dalším typickým znakem jeho tvorby je odpor k mravním a literárním konvencím. Vetšina jeho del je roztroušena po ruzných casopisech a novinách, jen malá cást z nich byla soustredena.
Jeho nejznámejším dílem jsou bezesporu Osudy dobrého vojáka Švejka, ctyrdílný humoristický román preložený do 54 jazyku, nekolikrát zfilmovaný
i zdramatizovaný, nejvýznamnejší Haškovo dílo mnoha lidmi spojované s kongeniálními ilustracemi Josefa Lady .
 
Jaroslav Hašek Švejk
Z díla Jaroslava Haška se predcítalo také v kostele St. Michael - príbeh o farári Andreasovi - a také v restauraci Zoe - z povídky Ceská kuchyne.
V restauraci Bräu Wirt bylo prezentováno zajímavé dílo Karla Holaného, Vernisáž II. Toto dílo navazuje vpodstate na dílo Václava Havla Vernisáž, ve kterém se sejdou tri osoby - manželé Michal a Vera, které navštíví jejich nejlepší prítel Ferdinand. Manželé mu ukáží byt, jejich umelecké predmety, jejich život, zkrátka všechno, co socialistický život nabízí....
Vernisáž II. popisuje obdobnou situaci, tentokrát v dobe kapitalismu. Ferdinand a jeho žena Eva pozvali tentokrát Michala na návštevu. Co se stalo s jeho ženou Verou a jak si Michal žije?
V nové radnici predcítali Christian Ballhaus a Roland Florstedt z dochovalého dokumentu ze 13. srpna 1968 (týden pred Pražským jarem), z telefonátu mezi Leonidem Brežnevem a Alexandrem Dubcekem, který byl ruskou stranou tajne natocen. Zajímavý pohled do minulosti......
 
Josef Lada
V restauraci La Bodega predcítal Rafael Meltzer z díla Josefa Lady. Josef Lada je známý spíše pro jeho ilustrace, jako napr. kocour Mikeš nebo voják Švejk. V oblasti výtvarného umení Lada vytvoril asi 400 volných obrazu a okolo 15 tisíc ilustrací. Lada se stal spolu s Capkem , Nezvalem a Vancurou jedním ze zakladatelu tzv. "moderní pohádky" v ceské literature a obdržel za svoje dílo roku 1947 titul národní umelec .
V této povídce ovšem Lada vypráví o pobytu jeho umeleckých kolegu v pražské kavárne Union, kterí se chovají spíše jako malí ulicníci než jako významní malíri a spisovatelé.
A v pobocce banky Sparkasse pak predcítal Jaromír Konecný ze svého vlastního díla Muj prítel, bankovní automat.
Predcítalo se v pulhodinovém taktu od 19.00 do 23.30 hodin. Vstupenka stála 10,00? a pro studenty jen 8,00?.
01.04.2009 Cage prodal zámek Neidstein

Možn á to byla hospodárská krize, která stlacila ceny nemovitostí ve Spojených státech na minimum, možná to byly prísné zákony památkáru a možná jen naprosto obycejná ztráta zájmu.....
Kdo ví, co vedlo americkou filmovou hvezdu Nicolase Cage k tomu, aby jen po trech letech panování na zámku Neidstein v okresu Amberg- Sulzbach (již jsem zde informovala), tento zámek tycící se nad obcí Tabernackel, který ho pred tremi lety tak ucaroval, prodal.
Ješte v roce 2006 se Cage rozplýval, jak je zámek Neidstein autentický a velmi rodinný, a že je to presne to, co už celou dobu hledal....
Cage predal klíce k zámku trunícímu majestátne na skalách v odlehlé oblasti v okresu Amberg-Sulzbach a patrící v minulosti šlechtickému rodu von Brand, jeho nemeckému poradci, amberskému právníku a mestskému radnímu, panu
Dr. Konradu Wilfurthovi.
A kupní cena? O té se momentálne jen spekuluje..... Když Cage hrad Neidstein v roce 2006 kupoval, hovorilo se o cene 1,9 miliónu euro. A pana Wilfurtha se bude možno zeptat až po velikonocích, protože ten nyní odcestoval na dovolenou do Ameriky.
Ten ale v každém prípade verejnost ve svém prohlášení ujistil, že hodlá vypracovat koncepty na sanaci a využití zámku a že hodlá využití zámku regionálne zapojit.
23.03.2009 Evropské ucilište - pionýri dnešní doby
 
V pátek, 20.03.2009 se ve Weidenu setkali zástupci politiky a kultury z Bavorska a Cech, aby spolecne oslavili uskutecnený projekt, který je skutecne projektem pionýrským. Od srpna minulého roku absolvuje 8 studentu z Nemecka a 8 studentu z Cech, z toho 14 chlapcu a 2 dívky dvouleté dvoujazycné studium na tzv. Evropském ucilišti v odvetví strojírenství.

Krome praktické výuky v ceských a nemeckých pobockách firem BHS Corrugated a Peguform se studenti úcastní spolecne na tzv. blokové výuce strídave ve Weidenu a v partnerské škole v Tachove.
Evropská ministryne Emilia Müller podekovala v pátek organizátorum tohoto projektu za jejich pionýrskou práci, toto ucilište si zaslouží právem název "evropské", nebot se zde nejedná jen o normální výuku, ale v první rade o uskutecnení vizí do budoucnosti.
Momentálne je nejvetším problémem recová bariéra, ale i zde se studenti snaží situaci vylepšit. Vzájemne se všichni ucí rec toho druhého a v soucasné dobe jim pri hodinách ješte vypomáhá tlumocnice.
Prestože tento projekt beží teprve pár mesící, ukazují ruzné další školy svuj zájem na tomto projektu, napr. v nemeckém Thüringen, kde by se obdobný projekt mohl uskutecnit v pohranicí s Polskem. A tak lze jen doufat, že se obdobné projekty rozvinou v celém pohranicí a stanou se pevnou složkou výuky v techto regiónech.
22.03.2009 Zimní sezóna prodloužena
Sdružení lyžarského areálu Silberhütte se zdarilo získat financní prostredky Evropské Unie. Tyto prostredky budou uplatneny predevším na umelé zasnežování lyžarských bežeckých tras ve sportovním areálu Silberhütte.
A tak se mohou od príští zimní sezóny deti, školáci, sportovní oddíly a všichni sportovci radovat z prodloužené zimní sezóny - ctyri mesíce snehu co hrdlo rácí.
 
750 000 Euro bude do tohoto nového projektu investujováno. 70 procent této cástky je dotací Evropské Unie, a to zcásti také proto, že má tento projekt preshranicní charakter. I ceští partneri se na druhé strane snaží o zlepšení nabídky využití volného casu a nabídky sportovní.
Udržované lyžarské bežecké trasy lze ve sportovním areálu Silberhütte využívat zdarma, stejne tak jako vyhrívané šatny a místnost k odpocinku ci k voskování lyží.
O údržbu celého areálu se stará již zmínené sdružení lyžarského areálu Silberhütte, které má v soucasné dobe približne 800 clenu a které se bez pomoci sponzoru neobejde.
Podrobnosti o sportovním lyžarském areálu Silberhütte se lze docíst na techto stránkách ve starších príspevcích.
15.03.2009 GS Extra-Touren GbR - cást 1
Firma GS Extra-Touren GbR nabízí svým návštevníkum ruzné možnosti smysluplného využití volného casu. Tato pracovní skupina je vedena zkušenými sociálními a sportovními pedagogy, horolezci, kanoisty a dalšími sportovci. Krome toho zde vypomáhají studenti ruzných vysokých škol a rozlicných sportovních zamerení.
A jejich koncept? Smysluplné využití volného casu ve skupine, vzájemná spolupráce ve skupine, uplatnení schopností každého jednotlivce pri skupinové práci.
Skupina úcastníku se musí prizpusobovat ruzným situacím a ruzným požadavkum, které od skupiny vyžaduje splnení rozlicných úkolu. A tak skupina probíhá automaticky a nenásilne ucebními procesy. Cílem je, aby úcastníci prenášeli své takto dosáhlé zkušenosti též do každodenního života. Hodnoty jako napr. respekt, duvera, poctivost se objevují naprosto nenásilne pri hrách a akcích - každý úcastník se muže naucit poznávat své hranice, tyto hranice prekonávat a sbírat nové zkušenosti pri týmové práci.
Na psychickou i fyzickou jistotu dávají pozor odborní a kvalifikovaní trenéri, kterí se v oblasti sociální a sportovní pedagogiky stále vzdelávají. Na jednoho trenéra pripadá osm až maximálne šestnáct úcastníku.
Nabízené akce:
Burg Rienek

Hledání ztraceného pokladu
Hrad Rieneck zkrývá své tajemství. Cesta k pokladu je vyznacena na staré, tajuplné mape. Dvere k magické komore, ve které je umísten poklad se dají otevrít jen speciálním, carovným klícem. Ten ale musí být nejdríve nalezen...
Nabídka pro skupinu min. 20 osob, ve veku od 10ti let, doba trvání 3-5 dní, ubytování a plná penze.
Hochseilgarten

Jedná se o urcitý zpusob horolezectví ve výškách v tzv. lanové zahrade.
Ve stredu této akce je zcela jiste kooperace, vzájemná duvera, komunikace, kreativita a schopnost rešení problémových situací.
Duležité není kdo výš, dál a rychleji, ale hlavne dobré klima ve skupine.
Nabídka pro skupinu min. 20 osob, ve veku od 10ti let, doba trvání 1- 5 dní, ubytování a plná penze.
"Rieneck-Biathlon"

Zatímco se jedna skupina spouští pomocí lan z 19 metru vysoké veže, sjíždí druhá skupina reku Fränkische Saale. Po obede se skupiny vystrídají.
Nabídka je jednodenní pro 18 až 36 osob ve veku od 10ti let.
- Kanusafari na rece Fränkische Saale
Reka Fränkische Saale je sjíždena od mestecka Hammelburg až k mestecku Gemünden am Main. Malebnou kulisu tvorí malé vesnicky, majestátne se tycící hrady, barevné lesy a typické vinice.
Nabídka je jednodenní pro 12 až 18 osob ve veku od 10ti let.
Možné je též program kombinovat - napr. jeden den Hochseilgarten, druhý den kanusafari apod.
Kontakt GS Extra-Touren GbR:
Stephan Müller und Georg Schuhmann
Kolpingstraße 1
95505 Immenreuth
Tel: 0177 4494763
Fax: 09354 909144
mail: extratouren[at]yahoo.de
Kontakt Burg Rieneck:
Pfadfinderburg Rieneck
Schlossberg 1
D-97794 Rieneck
Telefon: 0 93 54 / 90 23 17
Telefax: 0 93 54 / 90 23 19
info@burg-rieneck.de
www.burg-rieneck.de
pokracování príšte :) ..
01.03.2009 Historické obchodní tažení z Weidenu do Bärnau

Od 17. do 19. cervence 2009 je naplánován historický stredoveký obchodní pochod z Weidenu do pohranicního mestecka Bärnau. Tato myšlenka má ale též jiný význam. Organizátori chtejí poukázat na bernauský historický park, který byl vybudován podle starých dochovalých dokumentu - a má domácím i turistum názorne ukázat, jak to v Horním Falsku ve stredoveku vypadalo.
Na tomto tažení by se melo zúcastnit kolem 500 lidí. Úcastníci se vydají z Weidenu pres tzv. Zlatou cestu až do Bärnau. Samozdrejme ne najednou, o prenocování je postaráno v mestecku Plößberg, kde se soucastne v tuto dobu konají obcanské slavnosti. A po slavení se pak tažení dostane v nedeli do Bärnau, kde se pochod ukoncí v práve zmíneném historickém parku.

Celé tažení má být opravdu co nejvíce historické. Naplánované je dokonce i prepadení potulnými zlodeji, po celé trase budou rozmísteny odkazy na historicky duležitá místa, jako napr. Waffenhammer (zbrojní mlýny) apod.
A jestli to novodobí úcastníci za tri dny zvládnou? Ale jiste!
Cestovní tempo ve 14tém století bylo približne 15 až 25 km za den, podle toho, jaký dopravní prostredek byl zvolen - kun, osel nebo vul.
16.02.2009 Ocarov áni zimou
V nedeli, 15.02.2009 se již podruhé konalo setkání sousedu u pohranicní veže u mestecka Bärnau. Pod názvem Bavorsko ceské zimní kouzlo zorganizovali toto zimní setkání kulturní organizace Bärnau a bärnauští dobrovolní hasici. Po úspešném prvním setkání v roce 2006 se poradatelé rozhodli opet výhodné zimní podmínky využít a setkání všech zainteresovaných znovu zorganizovat.

A tak mohli v nedeli návštevníci obdivovat krásu, kterou stvorila príroda, lépe receno zimní príroda. Hranicní vež u Bärnau a její okolí totiž v tyto dny vypadá opravdu kouzelne, jako z pohádky. Ve výšce ca. 800 m nad morem se tycí pohranicní vež, která je obalená snehem, jako by jste byli na Sibiri a ne v Horním Falsku. Ledový severní vítr a velká vlhkost vzduchu se postarali o to, aby okolní stromy a kere vypadaly jako bílí obri a trpaslíci z pohádky...
Od 11.00 hodin do 17.00 hodin se zde podával též svarácek, punc, horká cokoláda, gulášová polévka a grilované speciality. A kdo chtel, ten si mohl vež prohlédnout a zaposlouchat se do zajímavého vyprávení o historii této hranicní veže.
A aby nikdo nemusel mrznout, byly pripraveny též ohnište k zahrátí. A pro sportovce pak zimní vandrování pri pohranicí. Deti se mohli podílet na stavení snehového hradu ci budování tunelu.
A tak ti, kterí v nedeli návštevu nestacili, mají ješte rozhodne možnost se na toto pohádkové zimní kouzlo jít podívat. Nezapomente ovšem na zimní oblecení a hlavne na zimní obuv! Parkovat se dá v Bärnau na Bergfestplatz a u kostela Steinbergkirche. Cesta k hranicní veži je vyznacena.
07.02.2009 Bavorsko-cesk é kulturní a hospodárské dny
Bavorsko-ceské kulturní a hospodárské dny existují již 18 let. Letos budou umelecká díla bavorských a ceských umelcu vystavována v Západoceském muzeu v Plzni, a to od 18. brezna do 13. dubna 2009.
Západoceské muzeum v Plzni bylo založeno v roku 1878 a je jedním z nejvetších muzeí v Ceské Republice. Pred nekolika málo lety bylo toto muzeum kompletne opraveno a pripomíná svým interiérem zámecké prostory.
Výstava umeleckých del bude umístena v zrenovovaných prostorách v prvním patre. Na míste, kde byla doposud vystavována jen díla nekolika známých umelcu, bude mít možnost vystavovat 42 umelcu z Horního Falska a približne 60 umelcu z Ceské Republiky. Celkove se jedná o približne 100 del - obrazu, plastik, umeleckých predmetu z keramiky a skla a dalších.

Západoceské muzeum v Plzni
První pokusy o založení plzenského muzea jsou spojeny se jménem reditele plzenského premonstrátského muzea Josefa Stanislava Zaupera v roce 1847. Jeho soucástí se mely stát gymnasiální a mestské sbírky.
V roce 1867 je založen i podpurný spolek s názvem Spolek prumyslového muzea a permanentní výstavy výrobku a surovin kraje plzenského.
Až roku 1878 prosadil "Spolek prátel literatury a vedy ceské" zrízení muzea a vypracoval jeho stanovy. Podle tohoto návrhu se mely sbírat predmety historické, národopisné a prírodovedné, muzeum melo zastávat také funkci muzea prumyslového.
Dne 8.listopadu 1878 zrídilo Obecní zastupitelstvo mesta Plzne Obecní muzeum pro mesto Plzen a západní Cechy. Soucasne byly pro muzeum poskytnuty prostory v prízemí gymnázia ve Fodermayerove ul. (dnes budova Státní vedecké knihovny v Plzni). Po nezbytných úpravách bylo muzeum zprístupneno verejnosti 24.cervence 1880. Zamerení a znacný nárust sbírek si vynutil reorganizaci muzea. Dne 7.listopadu 1888 bylo muzeum rozdeleno na dva samostatné ústavy Západoceské umelecko-prumyslové muzeum a Mestské historické muzeum. V témže roce rozhodlo obecní zastupitelstvo o stavbe nové muzejní budovy.
Vypracováním návrhu a projektu byl poveren architekt Josef Škorpil , reditel umeleckoprumyslového muzea. Projektové práce byly ukonceny v roce 1895. Stavební práce byly ukonceny v roce 1899. Na vnitrní výzdobe se podílela rada predních umelcu. Plastická výzdoba fasády i štuková výzdoba v sálech byla provedena podle návrhu sochare Celdy Kloucka , lunety jubilejního sálu zhotovil Augustin Nemejc a výzdobu hlavního schodište doplnil sochar Vojtech Šaff v roce 1900 rozsáhlým reliéfem "Dívcí válka". Sbírky umeleckoprumyslového muzea i muzea historického byly v nové budove zprístupneny verejnosti v roce 1913.
V roce 1909 vznikl v Plzni Kroužek prátel starožitností pod vedením Ladislava Lábka . Na jeho cinnost navázala v roce 1911 Spolecnost pro národopis a ochranu památek Plzne a okolí. V roce 1914 mesto zakoupilo pro potreby této spolecnosti Gerlachovský dum v Drevené ulici pro úcely národopisného muzea. Vlastní Národopisné muzeum bylo ustaveno 22. února 1918.
Pocátkem cervence r.1925 reditel Národopisného muzea Ladislav Lábek zpracoval zásady muzejní evidence a správy sbírek. Tento evidencní systém byl základem všech Smernic pro správu sbírek v muzeích a galeriích do nedávné doby.

Jubilejní sál
Od brezna 1939 se vlivem nástupu totalitního režimu práce muzeí na dlouhá léta politizuje. V breznu 1939 bylo uzavreno legionárské Muzeum osvobození - expozice Historického muzea. Dne 19.cervence 1940 cást sbírek odvezla Nemecká státní policie neznámo kam. Reditelé muzeí byli penzionováni a pozdeji zatceni.
Nemecká správa dne 15.3.1943 sloucila muzea pod jednu nemeckou správu, cástecne zrušila expozice a provedla presuny sbírek mezi jednotlivými muzejními budovami. Koncem roku 1944 a poc. roku 1945 byly na Plzen podniknuty opakované nálety spojeneckých armád. Pri techto náletech byla poškozena predevším muzejní budova. Byly však cástecne poškozeny i sbírkové predmety. Ihned po skoncení války muzejní pracovníci provedli celkovou revizi a nové uložení sbírek. Bylo zjišteno, že více škody bylo zpusobeno administrativními zásahy než válecnými událostmi. Všechna muzea úzce spolupracovala po roce 1945 na obnove plzenského muzejnictví.
Dne 8.brezna 1948 byla všechna plzenská muzea sloucena definitivne do jediného ústavu s názvem Západoceské muzeum v Plzni. Krátce poté byl z fondu Západoceského muzea vyclenen Archiv mesta Plzne, v roce 1950 knihovna Historického muzea byla prevedena do vznikající Státní vedecké knihovny v Plzni a jako poslední bylo provedeno rozdelení fondu obrazu a plastik mezi muzeum a nove vzniklou Západoceskou galerií v roce 1953.
V roce 1984 došlo k zásadní zmene cinnosti muzea i práce jeho zamestnancu. Dlouhá léta opomíjená údržba poznamenala budovu muzea po stavební stránce. Bylo zjišteno rozsáhlé napadení budovy drevokaznou houbou. Poškození bylo tak rozsáhlé, že bylo nutno pristoupit k výmene celého krovu, strešní krytiny vcetne vežních nástaveb. Stav budovy postavené na pocátku 20.století již nevyhovoval provozním a bezpecnostním požadavkum kladeným na muzejní objekty na konci století.
V roce 1998 byla znovu otevrena hlavní budova Západoceského muzea v Plzni. Po dobu uzavrení muzejních sbírek a expozic práce muzea nestagnovala. Behem posledních dvou desetiletí muzeum rozvíjelo predevším vedeckovýzkumnou práci prostrednictvím výzkumných grantu, grantových projektu i ústavních výzkumných úkolu. Byly vybudovány moderní depozitáre. Muzeum vydalo a nadále vydává radu odborných publikací a sborníku prírodovedného i spolecensko vedního zamerení.

knihovna
V soucasné dobe je Západoceské muzeum cleneno do rady odborných oddelení, která zpracovávají sbírkový fond muzea (cca 2 mil. sbírkových predmetu) podle príslušného zamerení.
01.02.2009 Pochod neonacist u ve Weidenu - ne, dekujeme !!!

Proc si vybrali zrovna Weiden? Kdo ví . Možná proto, že predseda místní okresní politické skupiny NPD Patrick Schröder dosáhl ve Weidenu v zárí uplynulého roku za poslední období nejlepšího výsledku pri volbách.
Schröder se ale údajne podle denního tisku od plánované demonstrace neonacistu, tzv. skupiny " Svobodná sít jih", která se má ve Weidenu konat 07. února, distancuje. Weidenský starosta pan Kurt Seggewiß se domnívá, že se u této skupiny jedná o tzv. pravicový hardcore; nahlášena je šestihodinová demonstrace s pochodem pro 80 lidí. Jako vedoucí této demonstrace je nahlášen již nekolikrát soudne trestaný bývalý šef NPD Cham, Robin Siener.
Siener a Schröder se znají z minulosti, oba patrili k vedoucím osobám spolku "Bílí vlci", oba udržují pravicove extrémní internetové portály a jsou na tomto poli velmi aktivní.
Vzhledem k bývalým soudním trestum pana Sienera bylo mestu Weidenu možno tuto osobu co by vedoucího demonstrace odmítnout.
Demonstraci samotnou se ale zrejme mestu Weidenu zmarit nezdarí.
V každém prípade nyní alespon mesto Weiden konkuruje s neonacisty o místo konání demonstrace - horní a dolní cást staromesta. Zde chce totiž mesto Weiden ve stejnou dobu slavit tzv. "Slavnosti demokracie". Je možné, že o tom, kdo bude ve staromeste oslavovat, budou muset rozhodnout soudy, obdobne jako tomu bylo ve meste Wundsiedel. Tam soudy rozhodly ve prospech mesta a jeho obyvatel, s vysvetlením, že místní obcané mají na výber místa konání demonstrace vetší nárok než tzv. "cizí".
Vedoucím protidemonstrace ve Weidenu je pan Ewald Zenger. Udržení klidu a porádku mají na starosti pocetné policejní skupiny nejen z Weidenu. Tak držme weidenským palce.
Informace jsou prevzané z denního tisku - Der neue Tag z 31.01./01.02.2009
17.01.2009 Cestí turisté v bavorských pohrani cních oblastech
Pod názvem: "Grenzüberschreitender Einzelhandel zwischen Bayern und Tschechien" uverejnila Veronika Loibl spolecne s IHK Regensburg novou studii o konzumním chování ceských turistu v bavorských pohranicních oblastech. Pro tuto studii zodpovedelo nekolik otázek celkove 243 Cechu, 137 z nich v oblasti Cham, Furth im Wald, Waldmünchen a Bad Kötzing. 106 z nich pak v oblasti ceského pohranicí.
Srovnání odpovedí úcastníku této studie je zajímavé a poukazuje na ruzné duvody návštevy ceských turistu v ruzných regionech.
Mestecko Waldmünchen navštevují Ceši predevším kvuli lázenskému zarízení "Aqua Fit".
Mestecka Cham si jeho ceští návštevníci váží predevším pro jeho atraktivní nákupní možnosti.
Mestecko Furth im Wald slouží Cechum predevším pro nákupy denní potreby.
Mestecko Bad Kötzing je pro Cechy méne atraktivní a také méne známé, prestože nabízí též dobré možnosti pro nákupy a možnosti pro využití volného casu.
Studie prokázala, že se 80 procent ceských turistu vydává do Bavorska za úcelem nákupu, 32 procent udalo jako duvod též výlety a využití volného casu a 15 procent též sport.
Hlavním duvodem pro nákupy je nižší cena (75%), vetší výber zboží a vyšší kvalita (50%). Navštevovány jsou bohužel velmi zrídka kulturní akce. Zde je údajne hlavním duvodem malý zájem, nedostatek casu a nedostatek informací. Dále se studie zamerila na otázku, zda-li se Ceši cítí v Bavorsku vítáni. 78 procent dotazovaných odpovedelo jasne - ano, 14 procent - z cásti a 9 procent se v Bavorsku necítí vítáno.
Studie ale též radí nemeckým obchodníkum, aby lépe využívali ceské státní svátky, napr. se speciálními nabídkami a aby se recove na návštevníky z Cech lépe pripravili.
16.01.2009 Váno cní dárek za 600 000 euro
Vánocní dárek za 600 000 euro si nadelilo v uplynulém roce mestecko Falkenberg. Ale ne zcela dobrovolne, i když je s tímto rozhodnutím prevážná vetšina falkenberských obcanu spokojena.
V obci stojící hrad Falkenberg byl totiž již delší dobu nabízen ke koupi. Hradní pánové Stephan und Fritz von der Schulenburg nechali obci Falkenberg cas na rozmyšlení do prosince 2008. Po té mel být hrad Falkenberg prodán do soukromých rukou, dokonce i pres internet , pres e-bay.
 
A tak mel falkenberský starosta plné ruce práce - presvedcil vládu o smysluplnosti dotace státu na koupi tohoto objektu, nechal vystavit patricný Gutachten, usmlouval snížení puvodní prodejní ceny - a doslova v poslední sekunde zakoupil pro obec Falkenberg tento hrad - za 600 000 euro. Nezní to na koupi hradu moc draze, ale kupní cena není rozhodne hlavním problémem obce Falkenberg, vzhledem k dotaci, kterou stát prislíbil poskytnout. Horší budou náklady, které budou po koupi hradu za potrebí.
Ale to obci Falkenberg neodrazuje. Falkenberští jejich hrad nechtejí ztratit. Starosta poukazuje na situaci v ceské oblasti kolem Karlových Varu, kde témer všechny staré hrady již patrí Rusum. Hrad Falkenberg má zustat majetkem obce Falkenberg. Falkenberští mají enormní zájem o jejich kulturní dedictví.
A tak vypracovali architekti Werner Plödt a Armin Juretzka z Weidenu plán na sanaci a následné možnosti využití hradu Falkenberg. Sanace hradu bude financne nárocná, cena se pohybuje údajne kolem 3 miliónu euro.
Co se využití hradních prostor týce, zní nový plán celkem zajímave a rozumne. Muzeum nacházející se v horním patre by melo být rozšíreno a pomocí dotace "Gedenkstätte deutsche Widerstand" podporováno. Hradní kaplicka by mela nadále sloužit jako místo pro svatební obrady a pro menší rodinné oslavy. Novinkou by melo být vybudování šesti hostinských pokoju, napr. ze stávajícího rytírského sálu. Pro ruzné kulturní akce by mel nadále zustat k dispozici tzv. hradní sál. Naplánováno je též externí vytápení hradu, které muže obec využít nejen pro hrad samotný, ale též pro další domy v obci Falkenberg.
Vzhledem k vysokým sanacním nákladum není ovšem jisté, zda-li hrad bude moci do budoucnosti zustat vlastnictvím obce Falkenberg.
Falkenberští, držím vám palce!
03.01.2009 Dálnicn í hranicní poechod Rozvadov odkoupen
 
Budovy bývalého dálnicního hranicního poechodu Rozvadov - Waidhaus poejdou bihem roku 2009 do vlastnictví obce Rozvadov. Výjimkou zustanou silnicní plochy, volné plochy a kanceláoe ceské celní služby.
Obec Rozvadov se rozhodla pro poevzetí obou hranicních poechodu, které leží v jejím katastru, a to poibližni uprostoed roku 2009. Ale již nyní hledá obec Rozvadov nové možnosti využití tichto budov.
Vedení okresu Plzeo se rozhodlo zoídit v tichto prostorách, centrálni umístino, svoji turistickou informacní kanceláo, poté, co se plánované infocentrum v prostorách bývalého nákupního stoediska Hösl na starém hranicním poechodu nezdaoilo uskutecnit.
Na starém hranicním poechodu se ale zdaoilo uskutecnit nikolik cástí programu obce Rozvadov - z bývalé celní budovy se stala moderní benzínová stanice s malým prodejním obchudkem. V její blízkosti pak lákají návštivníky Duty-Free-Shops, restaurace, lékárna, optik, vietnamské obchudky a další pumpa s širokou nabídkou zboží.
Na novém dálnicním poechodu už se ale také zacalo budovat - od srpna mohou cestující navštívit restauraci, v poízemních prostorách této budovy je umístina prodejna dálnicních známek a sminárna.
Na strani výjezdu z Nimecka jsou momentálni umístiny ješti další toi sminárny, špedice a malá restaurace.
Mnoho budov zeje ješti prázdnotou, ale i na tom rozvadovští pracují. Na podzim zmizely domky celní kontroly, odstavné plochy pro kontainery také brzy zmizí a na jejich místi vyroste nové dálnicní odpocívadlo s restaurací, supermarketem, ruznými obchody a benzínovou pumpou.
A toto by se milo uskutecnit po obou stranách dálnice.
Další budovou, která stojí nevyužita, je bývalá policejní budova. Ale i zde jsou již v plném proudu rozhovory týkající se jejího využití - co by nového kongresního centra.
Obec Rozvadov by chtila zásadni všechny budovy zachovat a využít, mimo jiné též ono zajímavé zastoešení dálnicního poechodu, jehož zbudování stálo svého casu 80 miliónu korun.
14.12.2008 Romantické vánoce na hrad e Leuchtenberg

Romantické vánoce na hrade Leuchtenberg - tak by se dala nazvat akce konající se na hrade Leuchtenberg uplynulou nedeli, 14.12.2008.
Celé hradní prostory se prenesly do doby dávno uplynulé - a návštevníci se tak ocitly uprostred historických hradních predvánocních trhu.
Celý hrad byl osvícen a všude panovala skvelá predvánocní atmosféra.
A pocasí organizátorum také prálo - sucho, všude sníh - jako v pohádce!
Po vnitrním i vnejším nádvorí hradu Leuchtenberg byly rozestavené drevené boudy, ve kterých obchodníci nabízeli své zboží. A že se jich tu sešlo pekné množství - prihlášeno bylo 40 obchodníku z blízkého i vzdálenejšího okolí. A tak bylo na co se dívat a co nakupovat - ten ci onen vánocní dárek se zde dal nalézt.
V hradní kapli a rytírském sále pak pokracovala prohlídka dále. Leuchtenberští požárníci, materská škkolka, místní sdružení žen a historická stredoveká skupina z Leuchtenbergu - ti všichni si pripravili pro návštevníky zajímavý program.
Velký ohlas mely tzv. živé jeslicky a samozdrejme také príchod ježíška s andely, kterí rozdávali detem malé dárecky.
A ovšem nechybel ani muzikální doprovod - ruzné hudební skupiny a mužský pevecký sbor zpríjemnily návštevníkum jejich pobyt.
A další príjemností byla vstupní cena - pro dospelé 1,0? a pro deti do 12ti let zdarma. A tuto cenu zaplatili všichni mile rádi, protože výtežek ze vstupného bude použit na opravu hradu.
01.01.2009 Návštiva Plzni - plzeoské pivovarské muzeum
Uplynulý víkend jsem byla opit navštívit rodnou hroudu. A protože jsem si tentokrát dala za úkol vymyslet nijakou zajímavou trasu na prohlídku mista Plzni pro moje nimecké studenty ceského jazyka, vydala jsem se v sobotu odpoledne s ženskými poíslušnicemi mé rodiny (muži se rozhodli pro gauc a fotbal) do stoedu mista. Zacaly jsme obchuzkou námistí vcetni židovské synagogy a divadla J.K.Tyla, pokracovaly poes Smetanovy sady, videckou knihovnu, Františkánský kostel, Západoceské muzeum, Kopeckého sady, staré mistské hradby, Mastné krámy, Eernou viž, radnici až ke kostelu sv. Bartolomije. A na závir jsme navštívily pivovarské muzeum.
Takže tady je muj typ na jednodenní výlet do Plzni:

Pivovarské muzeum stoeží legendu piva a pivovarnictví. Puvodní právovárecný dum, ve kterém se muzeum nachází, dýchá atmosférou stoedoviku a odhaluje tajemství výroby a zpusobu podávání a pití piva od viku dávno minulých.
Vznikla zde naucná a zábavná expozice, která láká všechny zvídavé i milovníky historie a pivovarnictví.
Soucástí muzea je pozdni gotická sladovna , hvozd , puvodní valecka , ležácké sklepy , replika hospody z poelomu 19. a 20. století, laboratoo z 2. poloviny 19. století a cást mistský hradeb s ukázkou pistování jecmene a chmele. Prohlídka je spojena s ochutnávkou 0,3l piva Pilsner Urquell .

Historie muzea
Pivovarské muzeum je umístino v puvodním právovárecném domi v historickém jádru mista Plzni. Eetná zobrazení a plány pudorysu stoedovikého mista ukazují, že budova se nacházela v tisné blízkosti mistského opevniní. První písemná zmínka o existenci domu pochází z roku 1492, ale zbytky pozdni gotické architektury zdejší sladovny dokládají, že základy budovy byly položeny podstatni doíve.
Zprávy o využití domu v souvislosti s vaoením piva se objevují s poíchodem majitele Matúše Sladovníka v roce 1520. Celkem se v budovi do pocátku 19. století vystoídalo ctrnáct majitelu, z nichž polovina vykonávala sladovnické oemeslo. Významnou poestavbu domu zahájil pocátkem 19. století Martin Kestoánek, za jehož pusobení se v domi do roku 1867 stále sladovalo. Posléze sloužil objekt k ruzným úcelum, napoíklad jako sušárna surových kuží. V první polovini 20. století byla v budovi provozována hostinská živnost.
Myšlenka na založení Pivovarského muzea pochází z roku 1929, o pit let pozdiji byl ustaven poípravný muzejní výbor, jemuž se podaoilo, mimo jiné prostoednictvím výzvy v tisku, shromáždit rozlicné poedmity vztahující se k pivovarnictví. Základ dnešní muzejní sbírky tak tvooí dokumenty pocházející od právovárecných miš?anu uchovávané v miš?anských domech i v pivovaru, pozdijším Plzeoském Prazdroji. Budova pro provoz muzea byla vybrána po druhé svitové válce, tehdy byl objekt znacni zchátralý, ale po vyklizení a vybavení exponáty bylo Pivovarské muzeum 8. kvitna 1959 u poíležitosti 100. výrocí ochranné známky "Plzeoské pivo" slavnostni otevoeno.

Pivovarnictví v Plzni
V Plzni se zacalo vaoit pivo krátce po založení tohoto královského mista v roce 1295. Právo sladovat, vaoit a cepovat pivo bylo didicné a vztahovalo se vždy k miš?anovu domu. Od krále Václava II. obdrželo toto právo na 250 plzeoských miš?anu. Poes sedm set let ale miš?ané vaoili nadkvasné pivo ne poíliš valné chuti, takže se do Plzni dovážela kvalitnijší piva z Bavor nebo ze Saska a lacinijší piva z blízkého okolí.
Až v roce 1839 se podaoilo prosadit, aby se právovárecní miš?ané radiji spojili a stali se podílníky moderního pivovaru, který bude vyrábit dostatek kvalitního piva. Stalo se a roku 1842 otevoel Miš?anský pivovar poprvé svou bránu, aby zde poijal uznávaného odborníka až z Bavor, sládka Josefa Grolla. A tomuto tehdy ani ne toicetiletému muži se zde podaoilo uvaoit první várku zlatavého, oízného a mimooádni lahodného podkvasného piva - plzeoského ležáku.
"Jaký obdiv nastal, když zaskvila se zlatavá jeho barva a snihobílá pina se nad ní vznášela, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou oíznou, znamenitou chutí, poi pivi dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek", poznamenal kronikáo.
Dovoz do Plzni ustal, protože se vihlas nového piva rychle rozšíoil. A nejenom po Plzni. Plzeoské se naopak brzy zacalo vyvážet. Zásluhu na tom mili tehdy formani, jejichž tižké vozy koižovaly svit od mista k mistu. Zájem o plzeoský ležák byl mimooádný - brzy pronikl do západoceských lázní, kde ho objevili bohatí pacienti z nimeckých zemí a Francie, a postupni ho zacal obdivovat svit, v sedmdesátých letech 19. století i Amerika. Mezitím doma i v cizini poibývalo pokusu, jak ho napodobit, a proto si dal Miš?anský pivovar v roce 1859 zaregistrovat ochrannou známku Plzeoské pivo - Pilsner Bier. Ovšem v Plzni poibývalo také pivovaru, všechny vyrábily plzeoské pivo a poitom tižily ze slávy piva produkovaného Miš?anským pivovarem. A tak došlo k další zmini. Vznikla (prý ve spolupráci s berlínskými obchodními zástupci Miš?anského pivovaru) a v roce 1898 byla zaregistrována dnes proslulá ochranná známka Pilsner Urquell - cesky Plzeoský Prazdroj.
V tichto souvislostech je toeba si oíci, že piva s názvem Pils, Pilsner ci Pilsener dnes vyrábijí stovky pivovaru po celém sviti a jejich konzumenti je nespojují s mistem Plzní, ale pouze s typem vynikajícího, silni chmeleného zlatavého svitlého ležáku, který byl poprvé uvaoen v plzeoském Miš?anském pivovaru v roce 1842.
Pivo nepoekonané kvality, svým vzhledem srovnatelné s umileckým dílem, je symbolem umu a schopností ceského národa. Je nejúcinnijším a ryze poátelským nástrojem, jak šíoit po celém sviti dobré jméno zemi. Pilsner Urquell inspiruje svou originalitou pivovarníky, umilce, podnikatele, miliony lidí, co usedají ke spolecnému stolu s poáteli.
I vy mužete po vaší prohlídce muzea pivícko ochutnat, a to v restauraci Na Parkánu, která se nachází v bezprostoední blízkosti muzea.
Šenk Na Parkánu
Šenk je neobvyklý nejen svým názvem, ale i skutecností, že je jediným místem na sviti, kde se návštivníci budou moci vrátit do dob poed více než sto lety a vychutnat nefiltrované pivo - svitlý ležák Pilsner Urquell!
Šenk Na Parkánu nabízí nejen skvilý výcep piva a pivní kulináoské speciality , ale i zachovalé starobylé hradby a chmelnice. Podívat se mužete též na historický dvorek právovárecného domu i další pivní exponáty , které je možno spatoit bihem prohlídek Pivovarského muzea .

Informace o muzeu
Otevírací doba:
Denni 10.00 - 18.00 hodin (duben - prosinec)
Denni 10.00 - 17.00 hodin (leden - boezen)
Délka prohlídky s pruvodcem je ca 70 minut.
Poslední prohlídka zacíná vždy jednu hodinu poed ukoncením provozu.
Kontakt:
Pivovarské muzeum
Veleslavínova 6 (8 minut pišky od pivovaru), 301 14 Plzeo
Tel./fax: +420 377 235 574
Tel./fax: +420 377 224 955
E-mail: muzeum@pilsner.sabmiller.com
Poeji vám hezký výlet !!!
|
| |
12.11.2008 Chippendales ve Weidenu!!!
|
|  | Ve středu, 26.11.2008 zavítají The Chippendales do Weidenské Max-Reger-Haly!
Představení začíná ve 20.00 hodin.
Chippendales jsou dnes bezesporu nejvyhledávanější produkcí pro ženy, která nemá pro profesionalitu a sex appeal jejích protagonistů v oblasti zábavního průmyslu obdoby. Výtečná choreografie, smyslná hudba, k dokonalosti vypracovaná mužská těla a velmi atraktivní tváře. To vše bezchybně zakomponované do hypnotizující taneční a erotické show, která neopomíjí jediný aspekt prvotřídní zábavy tohoto druhu a od první minuty útočí na všechny smysly přítomných dam. Chippendales dodávají pocit výjimečnosti a nabízí skvělou zábavu, která zaručeně alespoň pro daný večer dá zapomenout na každodenní povinnosti či stres.
Ačkoliv soubor absolvoval na čtyřech kontinentech a ve více než 200 zemích již přes neuvěřitelných 40 000 představení, jeho popularita nadále vzrůstá a neutuchající zájem o jejich show si už mimojiné vyžádal také zřízení "vlastní scény" a divadla Chippendales v Las Vegas (Nevada), kde vystupují šest dní v týdnu po celý rok!
Svůj záměr, učinit z představení pro každou divačku velkolepou podívanou s neopakovatelným zážitkem, naplňují "Chipps" vždy bezezbytku. A nutno dodat, že dámy jim oplácí stejnou měrou. Od samotného začátku provází každé vystoupení skupiny hlasité nadšení publika, které se s každou další minutou a dalším "přídělem" testosteronu stupňuje, aby v samotném závěru explodovalo ve frenetický aplaus.
Ačkoliv si Chippendales dávají za cíl uspokojit i to nejnáročnější dámské publikum a mnohem více než na striptýzu je jejich představení postavené na tanci a stále populárnější burleskní zábavě, není jeho program určen ženám prudérním, nýbrž dámám liberálním, extravagantním a všem těm, které se umí a chtějí dobře bavit!
Předprodej vstupenek: Der Neue Tag Tel.: 09 61 / 85 - 5 50
Ceník: € 57,50 /53,20/ 44,20/ 34,70
Všem fanynkám příjemnou zábavu!!
|
| 07.11.2008 P!nk v Regensburgu
Populární zpěvačka Pink plánuje na rok 2009 obrovské turné po celém světě. Turné též po celé Německé spolkové republice... Během několika dnů po tomto oznámení bylo všech 70 000 vstupenek na německé turné beznadějně vyprodáno. Objevují se také dohady o tom, že se už po třetí podívá i do České Republiky.
A proto jsou nyní naplánovány další extra koncerty – jeden z nich přivede světovou hvězdu Pink do regensburské koncertní haly „Donauarena“.
05. března 2009 se tedy konná koncert zpěvačky Pink, na který již zcela jistě nedočkavě čeká převážná většina jejích fanoušků!
Předprodej vstupenek začíná 07.11.2008.
V repertoáru má Pink prý tentokrát i písničky z jejího posledního alba „Funhouse“.
Pink se skutečně jmenuje Alecia Beth Moore. Narodila se 8. září 1979 v Doylestown (stát Pensylvanie) Jamesovi a Judy Moorovým. Zatímco vyrůstala ve Philadephii, její otec hrál na kytaru písně od Roberta Dylana a Dona McLeana, což sloužilo jako inspirace pro začátek její hudební kariéry. Mladá Pink si velmi zamilovala hudbu a pokud nemusela mluvit, tak raději zpívala. Ráda chodila do “Philly klubu” - místa, které jí umožnilo vyjádřit sama sebe zpěvem a tancem. Ve třinácti se seznámila s populárním tanečníkem z Philly klubu, se kterým začala tancovat a zpívat s jeho rapovou kapelou "Schools of Thought".
Ve čtrnácti složila svou první píseň. Psaním písní vyjadřovala své pocity, které získala během svého dětství a dospívání. Každý pátek večer navštěvovala klub „Fever”, kde zažila svých 5 minut slávy. Když jí některé vystoupení nevyšla, tak dokázala využít těchto negativních zkušeností jako palivo své ctižádosti.
Jeden pátek se v klubu zastavil obchodní zástupce z MCA Records, který hledal někoho, aby zaplnil místo v nové R&B-kapele. Písně Pink se mu zalíbily a požádal ji, aby se zúčastnila konkursu do skupiny s názvem Basic Instinct. Pink měla však pocit, že do skupiny nezapadá. Basic Instinct byl pro Pink jen přechodná záležitost. Další skupina, kde se Pink objevila, byla Choice. Přesto nedokázala v žádné skupině zapadnout, nejlépe se cítí jako sólová zpěvačka.
Jednoho dne se Pink zeptal Darryl Simmons, zda by pro něj něco nenapsala. Ona souhlasila a tím začala její vlastní kariéra.
Její debutové album "Can\'t Take Me Home" vytvořila na jaře 2000. Hned po uvedení se album stalo velmi oblíbené a získalo si samou chválu. První singl "There You Go", se ihned po uvedení dostal do TOP 40 nejhranějších singlů v USA.
Druhý singl "Most Girls", slavil stejné úspěchy jako jeho předchůdce, jestli ne více.
Její druhé album s názvem "M!ssundaztood“ vydala v roce 2001. Odtud pochází velký hit Get the party started, který dostal cenu Grammy.
2004 Pink vydává další album Try this, tohle album se tak neuchytilo, protože je více rockovější. I když bylo celé album spíše pro rockovější fanoušky, uchytilo se několik hitů, jako je např. God is a DJ, nebo Trouble. Na tohle CD navazovalo turné po celé Evropě(Try this tour 2004), kde poprvé také navštívila Českou republiku a své české fanoušky podstila v Sazce Areně. |
| | Pink si dala delší pauzu a zničeho nic oznámila že se bude vdávat se svým přítelem Careyem Hartem. Seznámila se s ním na motokrosových závodech; pár byl velmi chaotický a pořád se rozcházel. Až najednou Pink požádala Careyho o ruku, také na motokrosových závodech, kde se před 5 lety setkali. Hart příjmul a 7. ledna 2006 se odehrála na kostarické pláži svatba.
Téhož roku vydala album I\'m not dead odkud pochází singl Stupid girls který uráží všechny namyšlené fifleny typu Paris Hilton, či Jessica Simpson. Od této doby je Pink Paris úhlavní nepřítelnkýní! Velkým hitem to neskončilo, potom následoval neméně úspěšný hit Who knew, či U+Ur Hand, Nobody knows. Pink udělala už své druhé velké turné po Evropě (I'm not dead tour 2006), při kterém již také po druhé zabrouzdala i do Prahy. Po dlouhém turné navazovalo turné s Justinem Timberlake a také turné po Austrálii. Po vyčerpávájicích koncertech Pink natočila dva videoklipy, Leave me alone(I'm lonely) a provokující písničku Dear Mr. President, která byla zakázána v amerických rádiích co by provokace amerického prezidenta Georg W. Bush. 15.dubna 2007 bylo i v České republice vydáno DVD Live from Wembley, zdomunteváno z koncertu z Anglického Wembley.
Roku 2008 šokovala rozchodem s jejím mužem Careym Hartem a zveřejnila zprávu o novém CD. CD se jmenuje Funhouse a jejím prvním singelm byl trochu nekonzervativní videoklip jménem So what. Nastala vlna úžasu, jak se dokáže Pink na svou scénu vrátit. Funhouse v ČR vyšlo 27.října.
Jako herečka se Pink objevila ve filmech Katakomby (Catacombs) v roli Carolyn v roce 2007, Charlieho andílci: Na plný pecky (Charlie's Angels: Full Throttle) v roli Coal Bowl Starter v roce 2003, Rollerball (Rollerball) v roli Rock Singer v roce 2002 a Ski to the Max v roce 2000.
Také byla na listině osobností, které měly hrát Janis Joplin v její nové biografii nazvané Gospel According to Janis, ale účast odřekla s tím, že by film byl neslušný k této osobnosti, protože filmoví tvůrci nechtěli zahrnout její smrt předávkováním heroinem.
Pink je přední bojovnicí organizace PETA. Svým hlasem přispívá ke kauzám jako například boj proti KFC. Poslala dopis Princi Williamovi, v němž ho kritizuje kvůli honu na lišku, a jeden poslala také Královně Alžbětě, kde protestovala proti použití pravé medvědí kožešiny na čepice Londýnské hradní stráže.
V listopadu roku 2006 zmínila v časopisu News of the world, že byla znechucena kolegyní Beyoncé, která nosila pravou kožešinu.
Ve spojení s PETA kritizovala Australský vlnařský průmysl.
Pink se zapojila do mnoho charitativních organizací jako UNICEF, Organizace za ochranu lidských práv, Save the children, ONE Campaign atd. |
| 25.10.2008 Největší středověká vodní nádrž Německa
Jednou nohou v Německu a jednou nohou v Čechách byli skutečně účastníci nedávné exkurze, kterou pořádalo katolické sdružení pro vzdělávání dospělých z Tirschenreuthu, občanské sdružení střetové centrum Staré Sedliště a pracovní skupina ekumenický dálniční kostel Waidhaus. Exkurzním cílem byla oblast v okolí obce Pfrentsch, položené mezi městečky Waidhaus a Eslarn, a to okolí kolem bývalého pfrentschského rybníku.
Od zrušení hraniční kontroly, 21. prosince 2007 je možno překročit hranice na jakémkoliv místě. Stačí jen mít s sebou platný občanský průkaz – a pak vandrování přes hranici může začít. A tak mohou konečně všichni ti, kteří rádi vandrují, poznávají přírodu a svoji vlast
i vlast svých sousedů využít tuto novou svobodu pohybu.
A k poznávání je toho v pohraničí skutečně dost – např. bývalý prentschský rybník.
V roce 1362 povolil král Karel IV místnímu zemnímu hraběti Ulrichu II z Leuchtembergu, který toho času rezidoval na hradu Pleystein a který byl velmi zručným vodním stavebníkem, zbudovat na horním toku řeky Pfreimd na české hranici nový ryblík. A tak vznikla největší středověká vodní nádrž Německa. Jak velká tato nádrž byla, se dnes již zcela jistě neví – údaje se pohybují mezi čtyřmi až devíti čtverečními kilometry.
Nejistá je i odpověd na otázku, jak daleko do Čech tato vodní nádrž zasahovala.
Průvodce exkurze Werner Kaschel zjistil, že vodní nádrž v každém případě zaujímala i české území, a že se dokonce tenkrát na bavorské straně uvažovalo o tom, že se hranice mezi Bavorskem a Čechy posune až tam, kam bude voda dosahovat. To se samozdřejmě nelíbilo Čechům, kteří chtěli nadále hranici tam, kde byla před vznikem vodní nádrže. Vzhledem k tomu, že ale hranice uprostřed rybníku nemá žádný smysl, vzdali se Češi v roce 1840 tohoto území ve prospěch Bavorska.
Zajímavé je, že právě v tomto roce začali Bavoři vodní nádrž pomalu upouštět.
|
| | Pfrentschská vodní nádrž kolem roku 1800
Ještě dnes je bývalá linie břehů velmi dobře znatelná – a přesně paralelně k této linii vede též ve vzdálenosti několika metrů dněšní platná hranice.
Pfrentschská vodní nádrž se užívala k chovu ryb, její založení mělo ale jiný hlavní důvod – a to zásobit v údolí položené mlýny a kovárny stejnoměrně vodou. Tuto myšlenku dosvědčuje i skutečnost, že v době, kdy se začala vodní nádrž upouštět, přibližně v polovině 19tého století, začaly místní mlýny a kovárny zanikat. |
| | | Po té, co byla vodní nádrž kompletně vypuštěna a oblast vysušena, koupil velkou část této plochy stát. Od roku 1853 byla tato plocha využívána jako lesní školka. Dnes je velká část Pfrentschweiher-Wiesen, jak se tomuto území v Německu říká, využívána jako území pro divokou zvěř. |
| 06.10.2008 „Rhythm of the Dance“ hostují ve Weidenu
Včas k desetiletému výročí založení tanečního souboru Rhythm of the Dance hostuje tato irská “senzace” též v Německu, a to od 13tého ledna do 15tého února 2009. Ve Weidenu se tato skupina představí 10tého února 2009 ve 20.00 hodin v Max-Reger-hale.
Irská lidová hudba stojí u kolébky country music i folku a tím pádem i u kořenů rockové hudby. Snad proto jsou i dnešní irské rockové kapely tak dobré. Divadelní a taneční soubor Rhythm of the Dance předvádí dvacet tanečních čísel, v nichž se různým způsobem odráží irská taneční hudba. Na své procházce irským folklórem zamíří na pole, na návsi vesnic, do městských hospod a barů, kde se objevují různorodé tváře nakažlivě rytmické a chytlavé lidové hudby. Housle, kytary, banja a akordeon vytvářejí tu správnou atmosféru keltské hudby, která v posledních letech získala velkou oblibu také v Čechách. A tak se publikum vydá na historickou cestu ke keltským kořenům, ke kořenům irského národa.
Diváci mohou zhlédnout dvouhodinovou show, nový muzikální program této skupiny, který se stoprocentně bude líbit jak starším, tak mladším návštěvníkům.Tato show slučuje irský a moderní tanec s překrásnými romantickými tanečními scénami, mystickými tóny, irskými rytmy, taneční dokonalostí a maximálními sportovními výkony. To vše za doprovodu skvělého osvětlení a krásných kostýmů. Tak se Weidenu představí 35 nejlepších irských tanečnic a tanečníků. A producent Kieran Cavanagh se postaral o to, aby diváci mohli zhlédnout své dva miláčky – hlavní představitele, stepaře Stephen Carolan a Morgan Comer. Za skvělou choreografii je zodpovědný choreograf Mark C. Tynan.
Rhythm of the Dance jsou prvotřídní taneční soubor, takže je nejen co poslouchat, ale i na co se dívat.
Předprodej vstupenek: Der neue Tag, tel.č.: 0961- 85-550 |
| 28.09.2008 Amberger Michaeli- Dult
Amberger Dult se koná v Ambergu každoročně dvakrát do roka.
Na jaře – tzv. Pfingst-Dult a na podzim, koncem září – tzv. Herbst-Dult.
A tyto letošní podzimní slavnosti se konají od 26.09.08 do 05.10.08.
Každoročně se amberští, a nejen ti, těší na deset dní oslav, rozličných atrakcí a kulinářských specialit, tak jako weidenští při jejich jarních a občanských slavnostech.
Jako vždy plánují organizátoři pestrý program, k atrakcím patří především dětské kolotoče, motodrom, autoscooter, Disco Express, vodní tobogány, dům „Mystery“ a další.
Nejen pestrá show, ale i pestrý muzikální program přitahují jak mladé tak starší návštěvníky. Připraven je nejen dětský den, ale i den pro seniory.
Amberger – Dult má dlouhou tradici. 13. září 1364 udělil tehdejší zemský panovník kurfürst Rupprecht I občanům města Ambergu povolení pořádat ročně tři velké trhy.
První trh se měl konat na jaře, v tzv. Pfingst-večer, druhý trh se měl konat v tzv. Jakobi-předvečer a třetí trh se měl konat v předvěčer dne zvaného „Kalte Kirchweih“.
Kolem středu 16tého století se v Ambergu pořádaly trhy čtyři, v roce 1546 však tehdejší městská rada rozhodla pořádat jen trhy dva. A tato tradice se zachovala až dodnes.
Aby se na Dult sjelo hodně obchodníků z celého okolí, vzal kurfürst tyto obchodníky pod svojí osobní ochranu.
Po dobu několika století se mnohokrát změnil termín a místo konání trhů.
Dokázáno je ovšem, že po dobu několika století zůstalo důležité nejen obchodování se zbožím, ale též společná zábava a udržování vzájemných vztahů.
A tak se na Amberger-Dult představila např. skupina nejmenších koníků světa z parku zvířat Carl Hagenberg z Hamburgu, nebo např. pan Giovanni d´Orlando z Neapole se svojí výstavou pravých mořských korálů.
A v dnešní době ustoupilo obchodování se zbožím do pozadí a převažuje především společná zábava.
|
| | 21.09.2008 Queen – Revival Show ve Weidenu
Všichni příznivci skupiny Queen se teď mohou těšit na vystoupení revival-skupiny „Forever Queen“, která na svém turné po Německu zavítá též do Weidenu. A to krátce před silvestrem, 29.prosince 2008 v 19.30 hodin v Max-Reger-hale.
Přes to, že je zpěvák skupiny Queen Freddie Mercury již téměř 17 let po smrti, žije jeho muzika nezlomně nadále – též díky revival-skupině Forever Queen, která si za dobu svého působení získala srdce nesčetných Queen-příznivců. Letos je tato revival skupina opět na cestách s programem pod názvem „Forever Queen performed by The Great Pretender“.
|
| | Zpěvák skupiny Forever Queen Stephan Eberhardt má dokonce jistou optickou podobu s Freddiem Mercury, a tak se člověk při koncertu snadno přenese o 25 let nazpátek, do doby největšího rozkvětu skupiny Queen, do doby jejích největších hitů a úspěchů. A tak si můžete poslechnout v 1a kvalitě legendární hity jako "You Don't Fool Me", "Another One Bites The Dust", "A Kind Of Magic", "Radio Ga Ga", "Bohemian Rhapsody" a další.
Diváci jsou nadšením bez sebe, když Eberhardt naběhne na pódium v přiléhavém oblečku na tělo, v paruce a s vysavačem v ruce a začne zpívat "I Want To Break Free" nebo když společně s jednou sopranistkou zazpívají "Who Wants To Live Forever" a "Barcelona"!
Společně s ostatními hráči - Sebastian Trolle (keyboard), Fabian Stelzer (bass), Christian Kypke (kytara) a Matthias Hüttich (bicí) předvede tato skupina show, kterou by překonal snad jen originál.
Perfektní iluze skupiny Queen. A to nejen díky oblečení, parukám a optické podobě zpěváka Eberhardta, ale hlavně díky jeho hlasovým schopnostem, které se údajně schopnostem Freddieho Mercuryho vyrovnají.
A tak se při každém jejich představení celý sál postupně promění v takřka „šílející“ davy, všichni zpívají, podupávají si, tleskají, tancují ....
a žádná show nekončí bez přidání. „We Are The Champions“ a „The Show Must Go On“ pak zakončí grandiózně celé vystoupení.
Od začátku turné v lednu 2005 shlédlo toto představení nad 75 tisíc diváků, a tak je na čase, aby se skupina Forever Queen dostala i do naší blízkosti.
Již nyní probíhá předprodej vstupenek, a tak si ti, kteří se na představení chtějí přijet podívat, musí pospíšit.
Předprodej: www.eventim.de nebo Tickethotline: 0049-961-85550 nebo 01805-570000.
|
| 06.09.2008 Sportovní den ve městě Eschenbach – 650 let založení Eschenbachu
K 650tému výročí založení města Eschenbachu pořádají místní organizátoři 14. září 2008 sportovní den.
Jedná se o tzv. rodinný, sportovní den s různými sportovními atrakcemi
a s půlmaratónem. Již několik týdnů připravují organizátoři z města Eschenbachu a zástupci sportovních oddílů SC Eschenbach, DJK Pressath, SV TUS DJK Grafenwöhr a SC Kirchenthumbach tuto velkou sportovní akci pro celé rodiny.
Star a cíl všech plánovaných akcí je položen přímo před městskou radnici – s výjimkou skateřů (bruslařů), kteří dorazí do cíle na tzv. „Stadtbergu“.
Zahájení rodinného sportovního dne je ve 12.00 hodin – začínají přźnivci novodobého sportu Nordic Walking.
Ve 13.00 hodin startují skateři a v 13.15 hodin pak cyklisté. Jejich trasa vede po vyznačených cyklistických stezkách v okolí.
Ve 13.30 hodin by pak měl být odstartován půlmaratón, a to poprvé při sportovních akcích města Eschenbachu. Tuto náročnou, 21,1 km dlouhou trasu je možno zdolat též štafetovým během.
Ve 13.45 hodin je na řadě běh na 10 km.
Ve 14.00 hodin pak něco pro ty nejmenší – tzv. bambini-běh okolo městské radnice.
V nabídce jsou také různé další sportovní akce pro mladé i starší příznivce sportu.
A chybět nebude zcela jistě také odpolední káva a různé zákusky.
Vyhlášení vítězů je plánováno na 16tou hodinu. Ale důležitější než vítězství je zde chuť společně sportovat a bavit se!
Všechny děti, které se závodů zúčastní očekává na konci sportovního dne tričko s emblémem čtyř zúčastněných měst.
Též dospělí běžci obdrží na konci závodu běžecká trička a poukazy na zákusek a nápoje.
Startovné vybírají organizátoři sportovního dne jen za účast na běhu na 10km (10€) a za účast na půlmaratónu (12€).Ostatní závody jsou bezplatné.
Rodinný sportovní den v Eschenbachu je internacionální, přihlásit se může každý příznivec sportu!
Bližší informace obdržíte na: www.halbmarathon.info
kontakt@halbmarathon.de
|
| 08.09.2008 Ägidiusmarkt ve Vohenstraußu – trhovníkům počasí moc nepřálo
Ve Vohenstraußu se konal v neděli, 07.září 2008 tradiční trh Ägidiusmarkt.
Od 8.00 hodin stavěli trhovníci své stánky a nabízeli po celý den svá zboží.
Tento trh je ve Vohenstraußu znám již několik stovek let. První zmínky
o těchto trzích jsou písemné dokumenty z roku 1378, tedy letos přesně před 630ti lety. Těmito dokumenty bylo městu Vohenstraußu pfalským hrabětem Friedrichem uděleno povolení pořádat trhy.
Po té se trhy ve Vohenstraußu konaly pravidelně a tzv. Ägidiusmarkt se ustálil na první neděli v září.
Dříve zde vystavovali svá zboží především obchodníci a řemeslníci, ale též stánkaři se zábavným zbožím a chybět nesměli ani kočovní divadelníci. Na tyto trhy dostávali pacholci a služebné volno, aby si mohli pořídit oblečení a obuv na blížící se zimu.
Ale ani dnešní moderní doba nedokázala vzít těmto trhům jejich starodávný ráz, starodávné kouzlo.
Návštěvníky těchto trhů zcela jistě upoutá příjemná, poklidná atmosféra beze spěchu, stresu a hlasité hudby.
Od 12.30 hodin do 17.30 hodin byly otevřeny též místní obchody. A tak si návštěvníci mohli vybírat ze širokého sortimentu textilií, kožené galanterie, proutěného zboží, hraček, dekoračního zboží, květin, bižuterie, koření a čajů a různých sladkostí.
A přes to, že počasí vohenstraußkým moc nepřálo, přijelo na trhy značné množství návštěvníků – a to nejen z Vohenstraußu, ale z celého širokého okolí. Tradice je zkrátka tradice – i když počasí moc nepřeje!!! |
| | Navštivte Zoo Plzeň
Zoo v západočeské metropoli vznikla již v roce 1926 v městské části Doudlevce blízko centra města. Od roku 1963 působí v současném areálu na Lochotíně, kde se v roce 1981 sloučila se sousední botanickou zahradou. Členitý přírodní areál má rozlohu 21 ha a od roku 1996 je intenzivně přetvářen na zoogeografický biopark.
Do té doby byla ne příliš pohledná zahrada známa například velkou kolekcí plazů, chovem ocelota velkého a sovice sněžné, odchovy plameňáka chilského, hyeny žíhané nebo umělým odchovem kondora krocanovitého. |
|  | | Po roce 1996 vznikl Generel rozvoje, díky kterému zanikla řada nemoderních výběhů a expozic, zvířata i rostliny začaly být rozmísťovány rovnoměrně po celém areálu, vznikla naučná stezka "Vývoj přírody ve čtvrtohorách" s hektarovým lesním výběhem pro větší skupinu medvědů hnědých. Postupně přibývají vzácné a atraktivní druhy, z nichž je nejvýznamnější příchod mladého páru varanů komodských, nejmohutnějších ještěrů světa, v říjnu 1997. Celkově se kolekce vyšplhala na téměř 1 100 taxonů živočichů zastoupených asi 6 000 exempláři. Pro 23 z nich je veden Evropský záchranný program. Velice pozoruhodným údajem zůstává skutečnost, že 70% druhů zde chovaných nemá žádná jiná česká ani slovenská zoo. Od února 2001 slouží po tříleté rekonstrukci expozice AKVA-TERA, jakási obdoba Stálé akvarijní výstavy brněnské zoo, což je samostatný svět v centru Plzně, kde návštěvníci v biotopových smíšených nádržích poznají bezobratlé, ryby, obojživelníky a plazy. |
|  | | Nový směr vývoje je patrný například na prezentaci opic, kde místo původních pěti druhů v jediném pavilonu chová nyní zahrada více než 20 druhů rozložených asi na sedmi místech. Žádná z nich již v podstatě neví, co je to mříž. Šimpanzi mají od léta roku 2000 k dispozici přírodní výběh s trávou, keři a stromy a současná skupina má proti původnímu páru již 6 členů; podobně ostrovní nebo přírodní výběhy mají giboni lar, guerézy angolské, makaci lví nebo lemuři vari a kata. Podobně velké šelmy postupně přestaly být ve společném pavilonu, vlastní "voliéru" má puma a levhart, dokončuje se volný výběh ussurijských tygrů a 800 m2 rozsáhlou expozici, která nahradila řadu drobných klecí a výběhů, mají lvi berberští. Lev Vilík má kořeny právě v zoo Brno. Zbytek původního pavilonu šelem byl v roce 2001 rozsáhlou rekonstrukcí proměněn na africké nokturnárium s fenky, kaloni, mangustami, damany, ojedinělou kombou Garnettovou a liškou chama a dalšími menšími savci pod novým názvem "Tajemný svět africké noci". |
| A tak by bylo možno pokračovat dál, zvláštním světem je statek 19. století Lüftnerka s kolekcí domácích zvířat a 400 exponáty zemědělského náčiní, milovníci rostlin si přijdou na své zejména v sukulentním skleníku s více než 1 000 taxony polopouštních rostlin Starého světa, v kolekci plazů upoutají například aligátoři čínští a velké želvy ostruhaté s téměř 300 odchovanými mláďaty, ale v neotropické části návštěvníci rádi sledují i dovádění nosálů na stromech nebo nutrií ve vodě. Mezi nejpopulárnější obyvatele zahrady patří hejno tučňáků Humboldtových, kteří jsou každý den pro návštěvníky krmeni rybami z rukou ošetřovatelů. Exotičtí ptáci, savci a plazi jsou k vidění v nejstarším pavilonu plzeňské zoo který se pro svůj tvar nejmenuje pouze "Tropický pavilon", ale i pavilon "Z".
Pro pohodlí návštěvníků slouží například africká restaurace Kiboko, stylové občerstvení "sibiřský srub", prodejna "Suvenýry u lemura". Ke stávajícímu informačnímu systému přibylo v roce 2003 pět digitálních zvukových infopanelů, které pomáhají v orientaci po areálu i seznamují návštěvníky s dalšími detaily ze života zvířat.
Plzeňská zoo a botanická zahrada zatím urazila asi polovinu cesty ke konečné podobě, existuje však ještě dlouhá řada plánovaných kroků, výstavba cest, pavilonů, stájí, expozic, rekonstrukce stávajících objektů, nahrazení dalších železných plotů příkopy a palisádami atp. Nastoupená cesta se všakjistě líbí nejen zvířatům, která se cítí spokojená a rozmnožují se, ale i návštěvníkům, jejichž počet každoročně roste a pohybuje se kolem 250 000.
|
| Průvodce
Je první publikace svého druhu v ZOO Plzeň. Obsahuje řadu krásných fotografií a přehlednou mapu ZOO. Naleznete v ní procházku prohlídkovou trasou, zajímavosti o zvířatech, informace o botanické zahradě, skleníku i expozici AKVA-TERA.
Průvodce jsou k dostání na všech pokladnách a v prodejně "Suvenýry U lemura".
Botanická zahrada
|
|  | V 80. a zejména 90. letech začínají vznikat ucelené botanické expozice přímo v areálu ZOO a přestává být rozlišována a oddělována botanická a zoologická část areálu. Prostor pod vznikajícím skleníkem byl přeměněn na ukázku severoamerické polopouště, jižní svah pod voliérou dravých ptáků se změnil na vřesoviště. V pavilonu "Z" vznikla drobná expozice masožravých rostlin z indomalajské a australské oblasti. V malé zátoce u stáje velbloudů začala být modelována krajina, ve které v průběhu třetihor vznikalo v podkrušnohorských pánvích hnědé uhlí. Přesto však dodnes zůstává značné množství rostlin pouští (kaktusy, sukulenty) a tropických deštných lesů (např. orchideje) ukryto v tzv. zásobních, veřejnosti nepřístupných sklenících v hospodářském zázemí. Každoročně vychází jako informace ostatním botanickým zahradám pod názvem Index Seminum soupis semen vyprodukovaných za kalendářní rok všemi pěstovanými bylinami a dřevinami plzeňské botanické zahrady.
Obohacením botanických expozic do budoucna by se měla stát řada drobnějším skleníčků rozmístěných po areálu ZOO a BZ a hlavně tropický skleník, nebo celý komplex skleníků, ukazující některé charakteristické biotopy, především deštný prales.
|
| | 01.08.2008 Dovolenkový cíl - Istrijský poloostrov |
|  | Istrijský poloostrov, zkráceně Istrie, je největším chorvatským poloostrovem. Pulzující starověká města a klidné obce ve vnitrozemí, živé pláže a klidnější zálivy, vedle toho množství slunečního svitu
a zábavy a v neposlední řadě koupání vhodné pro celou rodinu, to vše vám Istrie může nabídnout!
Istrie byla v minulosti častým cílem Ilyrů, po nich Římanů a také Benátčanů… Ti všichni si cenili výhodné polohy a krás tohoto poloostrova. Časy se sice změnily, kouzlo však zůstalo.
Dnes je Istrie oblíbeným turistickým cílem tisíců návštěvníků zejména
z Německa, Itálie, Slovinska, a také z Česka. Ti všichni sem přijíždějí, aby si odpočinuli od svých povinností, načerpali novou energii a užívali si své dovolené v oblasti známé otevřeností a pohostinností místních lidí.
Je velmi příjemné cítit, že všichni ti, kteří sem přijeli strávit svou dovolenou, jsou zde vítáni. A místní lidé nezůstávají jen u slov, ale přímo v praxi dokazují svou upřímnou pohostinnost. V lecčems si obce udržely do dnešních dnů své tradice a zvyky, se kterými se můžeme seznámit během naší dovolené na trzích ve vnitrozemí Istrie. I přes věrnost tradicím však místní lidé zůstávají otevření všem novinkám.
Slunce, moře, sklenička vína a talíř místních specialit, to všechno zvýší intenzitu zážitků a spokojenost z dovolené na tomto chorvatském poloostrově. Istrijskou kuchyni řadíme určitě k těm zdravějším: ovoce, zelenina, nepřeberné množství rybích specialit a specialit z plodů moře
a také masové speciality upravené zdravým způsobem. Istrijská kuchyně je jednoduše typicky středozemní. A to je také jeden z mnoha důvodů, proč je Istrie tak přitažlivá..
|
| Zajímavosti a historie Istrie
Istrie je největším poloostrovem na Jadranu o rozloze 3160 qkm. Svým 430 km dlouhým, značně členitým pobřežím je turisticky největší oblastí celého chorvatského Jadranu. Vnitrozemí Istrie pokrývá zvlněná pahorkatina se skrytými údolími a úrodné pláně. Severní část poloostrova patří sousednímu Slovinsku, na severovýchodě odděluje istrijský poloostrov od pevniny Dinárské pohoří.
Geograficky se Istrie dělí na Bílou Istrii, která zahrnuje pohoří Učka
a pohoří Čičarija, táhnoucí se od Učky směrem na sever ke slovinským hranicím. Je převážně vápencové, proto také označení Bílé. Dále je tvořena Šedou Istrií, což je klín mezi Labinem, mysem Savudrija
a Terstem. Ta je tvořena převážně šedou, jílovitou horninou, a na konec Červenou Istrii, která se rozkládá jižně od linie Labin a mys Savudrija
a je tvořena úrodnou půdou zvanou červenice.
Největší množství letovisek je soustředěno na západním pobřeží.
V posledních letech zde vyrostla a stále ještě rostou nová turistická střediska, která v podstatě navazují jedno na druhé. Jsou to například Poreč, Umag, Vrsar, Rovinj, Pula. Pláže jsou často tvořeny skalními plotnami a útesy, mnohdy je tvoří štěrk, kameny či navezené oblázky.
Malebné vnitrozemí je navštěvováno turisty méně, avšak hornatá krajina, léčivé prameny, „vinné“ stezky a středověká města postavená na kopcích z něj činí jedno z nejzajímavějších míst Chorvatska. Zejména města na kopcích nabízejí panoramatické výhledy po široké krajině a rovněž pohled na historii poloostrova. Je to třeba Pazin, který je atmosférou středověku. Pula je pak centrem ekonomickým.
Při pohledu na historický vývoj Istrie není divu, že zde naleznete tak unikátní kulturu. Např. v 19. století se hranice Istrie měnily celkem pětkrát, a proto vás nepřekvapí, že oblast Istrie je jednou
z nejtolerantnějších a nejkosmopolitnějších oblastí Chorvatska. Při posledním sčítání lidu se asi 20 % obyvatel přihlásilo k Istrijské národnosti dříve než k Chorvatské a ačkoliv je pouze 8 % obyvatel etnickými Italy, mnoho lidí vlastní italský pas, aby mohli v Itálii pracovat.
Blízkost Itálie a úzké ekonomické propojení dalo pobřežním městům silný italský nádech. Téměř všichni obyvatelé Istrie mluví plynně italsky
a můžete zde nalézt více specialit z Itálie než z Chorvatska. V letech po poslední válce tvořili v červenci a srpnu hlavní klientelu Italové, kteří přerušili proud návštěvníků z Anglie a Německa. Mimo hlavní sezónu se turistický ruch zklidňuje a dává nám možnost vychutnat si římské zříceniny, staré benátské přístavy, pevnosti, vinice na pobřeží i města istrijského vnitrozemí.
Archeologické vykopávky v blízkosti města Pula dokládají, že istrijský poloostrov byl osídlen již v paleolitu v letech 2 500 000 a 800 000 př. n. l. Koncem druhého milénia př. n. l. osídlily oblast kmeny illyrských Histriů a vybudovali na pobřežních vrcholcích a vnitrozemských kopcích opevněné vesnice. Řecké kroniky říkají, že oblast ležela na důležité obchodní cestě, tzv. Jantarové stezce, kterou používaly řecké lodě při svých cestách z Aegeany.
Ve 3. století př. n. l. vpadli do Istrie Římané a navzdory silnému odporu původních obyvatel se zde nakonec uchytili. Poté začali budovat silnice a opevněná města. Pula a Poreč byly původně illyrské pevnosti, které Římané shledali jako velmi dobře opevněné strategické body, které ovládaly jak pobřeží, tak nížiny. Nejlépe dochované zbytky staveb jsou
v Pule a pocházejí z doby vlády Augusta 63-14 př. n. l. |
| Ve 4. a 5. století se Římané dostali pod tlak ze strany Hunů a jejich říše se počala rozpadat, až se Istrie dostala v 6. století pod nadvládu Byzanské říše. V 6. až 7. století se začaly do oblasti stěhovat slovanské kmeny, které zde, před dobytím Istrie Karlem Velikým, získaly jistou autonomii. Bouřlivé období působení Franků a německých kmenů však skončilo smrtí Fridricha II. v roce 1250.
Stále se zvyšující moc Benátek ve 13. století vytrvala vyrvala kontrolu nad pobřežím z německých rukou. Dohoda podepsaná v roce 1374 a 1466 předala kontinentální Istrii Habsburkům. Istrijská pobřežní města, která trpěla nájezdy dalmatinských pirátů z jihu, byla svolná stát se vazalem Benátek, na oplátku za ochranu svých obchodních cest. Istrijská pobřežní města se stala důležitými opěrnými body, které sloužily k opravám a údržbě benátských lodí, avšak benátská ochrana přinesla jiné problémy, a to ve formě ničivých útoků benátských rivalů, Janovanů. Poloostrov ničily bída, hlad a války. Roku 1371 poprvé vypukla epidemie moru a pravidelně pustošila Istrii až do 17. století. Rovněž nájezdy Turků v 16. a 17. století pravidelně devastovaly istrijská města.
Pádem Benátek v roce 1797 se dostala Istrie pod nadvládu Rakouska
a během 19. a počátkem 20. století byla Istrie více méně zapomenutou výspou Rakouska-Uherska. Po pádu rakouského impéria Italové okupovali Pulu a podle smlouvy z Rapalla postoupilo Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Istrii se Zadarem a několik ostrovů Itálii, jako náhradu za zapojení spojeneckých sil do I. Světové války.
Po II. světové válce se Istrie stala součástí Jugoslávie. Severní část Istrie s Terstem ovšem zůstala sporným bodem mezi oběma státy až do roku 1954, kdy s konečnou platností připadla Itálii. V důsledku Titovy reorganizace Jugoslávie byla přičleněna severní část Istrie Slovinsku
a ta zůstala jeho součástí i po vyhlášení samostatnosti v roce 1991.
Největší města Istrie
Pula
Pula byla již pro Římany důležitou základnou a dodnes zůstává velikým regionálním a hospodářským centrem s živým obchodním přístavem
v největší a nejlépe chráněné zátoce Istrie. Přímo ve městě nejsou žádné pláže, avšak nedaleko jižně od centra se rozkládá na poloostrově Verudela rekreační oblast. |
| Rovinj
Rovinj je pravděpodobně nejlepším místem k odpočinku na celé Istrii. Křivolaké, úzké uličky šplhají do všech stran k jediné dominantě města - katedrále sv. Eufemie. Město obklopují zalesněné vršky s jednotlivými hotely a 13 zelených ostrovů rovinjského souostroví, které dotváří příjemnou atmosféru města.
Poreč
Poreč a okolí je největší středisko cestovního ruchu na Isrii. Celý kraj je kompletně zasvěcen turistice. Poreč je středem rozlehlého systému turistických komplexů, které se táhnou podél pobřeží od severu k jihu. Nejvíce přírodních krás najdete jižně od města, kde se také rozkládá Zelená laguna, která patří k největším komplexům s kompletním rejstříkem vybavení a ubytování.
V Chorvatsku se domluvíte velice obstojně i bez znalostí cizích jazyků. Jako slovanský jazyk je chorvatština značně srozumitelná i pro Čechy.
Důležité výrazy:
Ahoj Zdravo
Ano, ne da, ne
Děkuji Hvala
Děkuji, dobře Hvala lijepo
Dobré ráno Dobro jutro
Dobrou noc Laku noč
Dobrý den Dobar dan
Dobrý večer Dobro večer
Jak se daří? Kako ste?
Jak se jmenujete? Kako sa zovete?
Jak se to nazývá? Što je to? Kako se to zove?
Jmenuji se… Zovem sa…
Můžete mi pomoci? Možete mi, molim vas, pomoći?
Na shledanou Dovidjenja
Pěkně vítám Dobro došli
Proč? Zašto?
Promiňte Oprostite
Prosím Molim
S dovolením Dozvolite
Sbohem Zbogom
Šťastnou cestu Sretan put
To nevadí Ništa zato |
| 25.07.2008 „German Lifestyle“
Sousedský týden ve Weidenu
V září připravuje město Weiden tzv. sousedský týden, při kterém by chtělo demonstrovat a prohloubit vzájemné sousedské vztahy především k Čechům a Američanům, přiblížit jim tzv. German Lifestyle.
Každý den tohoto týdne stojí pod jiným heslem. Sousedský týden se uskuteční v září, a to od 13.09.08 do 20.09.08.
Začínat se bude tedy v sobotu – a to dnem sportovním. Účastníci si mohou změřit své síly při basketbalovém turnaji či v lehké atletice.
Neděle je dnem kulturním. Připraveny jsou různé tématické výstavy a prohlídky města Weidenu.
V pondělí je na plánu tzv. interkulturelní den s několikajazyčnými prohlídkami nové radnice města Weidenu, zajímavá je zcela jistě též výstava jedné učitelky německého jazyka, která ztvárnila nejčastější chyby při studiu němčiny pomocí kreslených komiků.
Další dobrou myšlenkou jsou diskuze na téma integrace či rozhovory s páry z různých zemí světa.
Další den je pak dnem ve znamení zdraví, na kterém se aktivně
různými akcemi zúčastní především městské lékárny, zdravotní pojišťovny a fitnes studia. A i po stránce kulturní se můžeme na sousedský týden těšit. Naplánováno je údajně i muzikálové představení.
Pak následuje den regionálních produktů a výrobků s velkým jarmarktem.
Ve čtvrtek vystavují různé pivovary, mezi nimi i jeden český pivovar, svoje výrobky při tzv. dni piva.
Pátek je dnem jazyků a povolání. Připraveny jsou různé akce k tomuto tématu a též miniprohlídky města Weidenu v různých jazycích.
A možná budou návštěvníci moci nakupovat ve francouštině či pít kávu po italsku....
Posledním dnem je sobota, kdy se ve Weidenu budou konat velké podzimní slavnosti, při kterých si všichni účastníci budou moci připít na doufejme úspěšný sousedský týden a možná i na nově uzavřená přátelství. |
| 12.07.2008 O válce husitů – divadelní představení ve městě Neunburg vorm Wald
"Vom Hussenkrieg" – tak se jmenuje divadelní představení, které ukazují svým návštěvníkům divadelní umělci na hradě Neunburg vorm Wald.
Jedná se o příběh, který se na hradě Neunburg odehrává již 25tý rok.
Jan Hus, český reformátor a náboženský kritik byl v Konstanci upálen. Jeho smrt zvedla vlnu nespokojenosti a zahájila revoluční hnutí jeho příznivců – husitů proti církvi a říši. A tak proti sobě v letech 1419 až 1434 bojují husité a zástupci církve a říše.
Píše se rok 1433 – husité obsadili Plzeň, jedno z posledních katolických center v Čechách. Velitel husitů Andreas Prokop vyšle na podzim oddíl dvou tisíc mužů do Horního Falska s úkolem obstarat proviant – ukradnout potraviny a domácí zvířata místním hospodářům. Mnoho vesnic bylo přitom poničeno a zpáleno. A při tomto tažení došlo též k významné bitvě u města Hiltersried – 21. září 1433. Hornofalský gráf Johann von Neunburg se postavil se svým trupem složeným z rytířů, hospodářů a obyčejných občanů husitům statečně do cesty – a zvítězil nad nimi.
Jedním z hlavních hrdinů příběhu je rytíř Hans Zenger a jeho syn Tristram. Hans Zenger žije v domění, že jeho syn v bojích s husity padl.
Ve skutečnosti však přešel Tristram k husitskému vyznání, přešel k husitům a bojoval s nimi. V bitvě u městečka Hiltersried pak stojí otec
a syn proti sobě...
Ale víc už vám neprozradím.
Tento příběh se odehrává v prostorách hradního dvoru, kde dříve skutečně gráf Johann von Neunburg rezidoval.
Divadelní příběh „Hussenkrieg“ nám přiblíží objektivně jednu z významných kapitol bavorsko – české historie. Současně ale klade divákům též otázku o smyslu válek jako takových.
Jedním z herců jsou Tibor Alešík a Jana Drábková. Pan Alešík žije již několik let v Neunburgu a paní Drábková sice žije v Čechách, vyučuje ale na místní hudební škole. Oba hrají husitské rodiče, truchlící
o padlého syna. Jejich dialog mluví – jak jinak – v češtině!
Termíny:
premiéra 12. července
18. července
19. července
25. července
27. července
01. srpna
08. srpna
09. srpna
Vstupné:
13,00€ dospělí
6,50€ děti do 16ti let, studenti do 18ti let
Informace a předprodej vstupenek:
Tel.: 09672-9208-423
E-Mail: rathaus.stadt@neunburg.de |
| | 01.07.2008 Giga – víkend ve Weidenu
Tento víkend ve Weidenu opravdu překonal dosavadní „akční víkendy“.
A kdo se ho chtěl plnně zúčastnit, ten musel mít dobrou vytrvalost
a organizační talent.
Již v pátek se začalo tzv. nocí pro skateře, Skate-Nacht. Ta začala
v 19.00 hodin na Volksfestplatz a zúčastnilo se na ní několik stovek skateřů.
Po setmění se skateři a místní členové sportovního klubu DJK ohřáli
u ohně při slavnosti Sonnwendfeier.
Obdobně horko bylo ale i všem těm, co se zúčastnili koncertu muzikanta Carlose Fassanelli z Buenos Aires, který se konal od 17.00 hodin
v místním baru La Bodega.
Od 18.00 hodin se konaly oslavy klubu FC Weiden – Ost v městském parku Stadtbad.
A aby při tom všem nepřišla zkrátka kultura a umění, vystavovala od 20.00 hodin v prostorách weidenského uměleckého spolku svá díla umělecká skupina Neue Leipziger Schule.
Též čerství maturanti všech tří weidenských gymnázií měli co oslavovat. Ti nastoupili v pátek večer v aulách svých škol k slavnostnímu předání maturitních vysvědčení.
V sobotu ovládla Weiden StreetMove (již jsem na těchto stránkách informovala). Po pěti letech přestávky se v sobotu ve 14.00 hodin opět rozjely alegorické vozy od Volksfestplatz přes městskou álej směrem na velké parkoviště Naabwiesen. A tady se tančilo a slavilo bez přestání při hudbě různých směrů až do 23.00 hodin.
Po té se konaly After-Move-Partys v barech Theatro, basement bar a též v kulturním domě Mehrzweckhalle.
V rockovém baru Salute ve weidenské čtvrti Rothenstadt pak vysloupila life skupina AC/DX.
Ale i vzájemné partnerství města Weidenu a Mariánských Lázní bylo na sobotním programu.
V 10.00 hodin byla v Tachauer Heimatmuseum otevřena tématická výstava, v 11.00 hodin byla slavnostně podepsána smlouva
o vzájemném partnerství obou měst.
V 15.30 hodin začala v kulturním centru akce Worshop Evropa
a v 19.00 hodin pak následoval Bavorsko-český partnerský večer
v městské knihovně.
A čerství maturanti si také přišli na své – v Josefshausu ve Weidenu oslavovali od 19.00 hodin svůj maturitní večírek a následující maturitní party.
V neděli pak – jako již každoročně – občanské slavnosti ve Weidenu!
Od 11.00 hodin až do pozdních nočních hodin slavili občané města
a okolí svoje slavnosti. A jako každý rok nechyběla dobrá muzika, něco
k snědku a spousta zajímavých atrakcí.
Tou největší atrakcí bylo ovšem letos finále mistrovství Evropy ve fotbalu, kdy proti sobě nastoupili Německo a Spanělsko – a to lepší mužstvo vyhrálo. Tento souboj mohli návštěvníci občanských slavností shlédnout na různých místech v centru města na extra vystavených promítacích plochách.
To byl víkend!!!
|
| 28.06.2006 Průmyslové Muzeum ve městě Lauf an der Pegnitz
Celých pět let trvalo,než se areál dřívějšího závodu firmy Dietz & Pfriem přestavěl v muzeum. A tato přestavba stála pět miliónů euro. Ale výsledek opravdu stojí za zhlédnutí.
Návštěvníky očekává napínavá prohlídka téměř všech v originálním stavu zachovalých prostor tohoto bývalého závodu, tak, jak vypadal
v letech 1920 až 1970. Originálně zachované jsou skladní prostory ocelových surovin, výrobní prostory jako kovárny a pulírny, prostory
na balení hotových výrobků, ale též šatny a umývárny zaměstnanců.
Na umyvadlech najdete dokonce ještě kousky obyčejného mýdla
z tehdejší doby.
Nejdůležitějším výrobkem firmy Dietz & Pfriem byly ventýly pro benzínové a naftové motory téměř všech známých autoznaček, pro motorky, ale i pro lokomotivy a loďe.
Po smrti posledního majitele firmy Ericha Dietz v roce 1991 byla výroba zastavena a později byl celý, památkáři chráněný areál předán městu Lauf. Díky tomu mohlo průmyslové muzeum zvětšit svojí celkovou plochu na šest tisíc čtverečních metrů. Výstavní prostory jsou tématicky rozděleny. Návštěvníci mohou obdivovat velká vodní kola, která poháněla průmyslové stroje uvnitř závodu nebo se podívat, jak se dříve vyráběly střešní okapy nebo parapety.
Ale i pro dámy se zde najde něco zajímavého – dílna na výrobu deštníků a klobouků či malé kadeřnictví z doby padesátých let.
Do konceptu muzea je též zahrnuta prohlídka tehdejší kultury bydlení – návštěvníci mohou zhlédnout byt majitelů závodu v prvním patře, ve kterém rodina Dietz bydlela až do roku 1957.
A ještě jedna muzeální zajímavost:
Aby při prohlídkách nebyla dětem dlouhá chvíle, mohou si pod zkušeným pedagogickým vedením pomocí mlynných kamenů rozemlít zrní, vytvořit mouku a upéci vlastní chléb.
Adresa:
Industriemuseum Lauf
Sichartstraße 5-25
91207 Lauf a.d. Pegnitz
Telefon: +49-9123 - 99030
Telefax: +49-9123 - 99013
industriemuseum@lauf.de
Zde naleznete též plánek, kde muzeum najdete a ceník.
Otevírací doba:
duben až listopad: středa - neděle
11.00 - 17.00 hodin
(poslední vstup 16.30 hodin). |
| 20.06.2008 Kempování se skvělým výhledem – otevření nového kempinku Großbüchelberg
Jediné, co ještě v novém kempinkovém středisku Großbüchelberg chybí, je zelená travička na kempinkových parcelách. Ta musí ještě trochu růst – jinak je všechno hotovo a připraveno pro první hosty nového kempinkového střediska u obce Großbüchelberg, v blízkosti rekreačního a výletního střediska Petersklause. Majitelé tohoto střediska, Gerhard a Gerlinde Lang a jejich dcera Andrea s manželem Jürgenem Dollesem si opravdu dali záležet, aby bylo „kempinkové Eldorado s panoramatickým výhledem do okolí“ včas perfektně připraveno.
Již v říjnu roku 2001 plánoval Gerhard Lang vystavení nového kempinkového střediska v okolí města Mitterteich, ale pozemky, které tenkrát připadaly v úvahu byly nevyhovující.
A tak se Gerhard Lang po čase rozhodl, že toto kempinkové středisko postaví hned vedle svého výletního a rekreačního střediska Petersklause – a 21. června 2007 se začalo stavět!
A přesně o rok později chtějí majitelé svoje nové kempinkové středisko otevřít.
A výsledek se opravdu nechá vidět: kempinkové středisko je rozloženo na 16 000 čtverečních metrech, je vybaveno moderním sanitárním zařízením a návštěvníkům umožnuje fantastický panoramatický výhled do okolí, na Stiftland a Chebsko.
90 kempinkových parcel je terasovitě položeno a každá parcela má plochu přibližně 100 čtverečních metrů. Kromě toho samozřejmě vlastní elektrický přívod a přívod a odvod vody, takže jsou tyto parcely vhodné nejem pro krátkodobé, ale i pro dlouhodobé kempaře.
Hlavní budova je rozdělena na dvě části. V jedné části se nachází v přízemí kancelář a prodejní kiosek, v části druhé pak sanitární zařízení.
Zde bylo pomyšleno též na návštěvníky s postižením, takže je zde vše bezbariérově postaveno.
Kromě toho se zde nachází místnost pro batolata, prádelna s pračkou
a sušičkou a místnost na umívání nádobí.
180 čtverečních metrů v prvním patře slouží jako společenská místnost, lze je ale také případně použít jako noclehárnu pro skupiny žáků či studentů.
Kromě toho je v blízkosti výletní a rekreační středisko Petersklause, které nabízí mimo letní bobové dráhy také minigolf, pit-pat, bungee trampolínu, lyžařský vlek, meditativní jeskyni, pro ty nejmenší malé zoo
a nově zbudované dětské hřiště a grilovací prostor.
Takže výzva pro všechny kempaře – přijedtese podívat!!!
Bližší informace a ceník najdete na:
www.freizeithugl.de/Camping/home_c.htm
nebo na:
telefon (0 96 33) 6 73 - fax (0 96 33) 10 00 |
| 09.06.2008 Výstavní průmyslové trhy Pega 2008
Od 06. do 08. června tohoto roku se konaly ve městě Pressath výstavní trhy Pega 2008.
Výstavní trhy byly, v pořadí již po šesté, slavnostně zahájeny, letos v pátek 06.06. ve 12.00 hodin. A hned od začátku padaly rekordy.
Na výstavních trzích se totiž zúčastnilo celkem 130 firem,sdružení a organizací. Tito účastníci představovali ve výstavních prostorách v Döllnitz nejen svoje výrobky, ale také svoje služby.
Ale nejen kvůli různorodosti vystavovaných produktů a služeb se návštěva výstavnćh trhů rozhodně vyplatila. Místní organizátoři si dali na přípravě trhů opravdu záležet a nabídli tak pěkný program pro velké
i malé návštěvníky.
Po dobu tří dnů přichystali program, ve kterém nechyběl např. muzikální doprovod pro vkus každého: muzikanti z Pressathu, hudební skupina z Eschenbachu, dechová kapela „Tutto Brass“ a skupina hudebníků hrajících na lesní rohy.
Po všechny tři dny bylo možno shlédnout Horní Falsko z ptačí perspektivy při letu vrtulníkem, zúčastnit se jízdy vzducholodí, anebo se projet po okolí vláčkem.
A pro ty nejmenší návštěvníky si připravil kouzelník program plný tajuplné magie.
Pro dospělé pak nechyběly ani různé rady zkušených odborníků na téma domácnost a zahrádka. Tak např. zahradnický mistr, pan Robert Herl analyzoval pro návštěvníky půdní vzorky.
Ale též otázce zdravotnictví byla věnována pozornost. Lékaře zde poradensky zastupovala paní doktorka Ines Meine. Návštěvníci si mohli zdarma nechat změřit hladinu cukru v krvi, tlak krve a propočítat BMI – Body Mass Index.
Samozřejmě byly nabízeny též rozličné novinky za výhodné ceny – a to s kompetentní poradenskou službou.
A též po kulinářské stránce bylo o návštěvníky velmi dobře postaráno - na tzv. míly plné dobrůtek!
Výstavní trhy Pega 2008 byly ukončeny v neděli, 08.06.08 v 16.00 hodin a jejich pořadatelé byly prý letos s jejich průběhem velmi spokojeni.
|
| 22.05.2008 5. Bavorsko – český divadelní festival Bärnau-Tachov 2008
|
| | Bavorsko – český divadelní festival už dávno není tajným typem.
Tento festival se konná každé dva roky v areálu letního divadla
v německém městečku Bärnau a jeho propagátoři pochází jak
z německého Bärnau a okolí, tak z Tachovska.
Bärnauští, pod vedením pana Alfréda Wolfa, jsou shromážděni ve skupině „Wir in Bärnau“. Jsou to všichni amatéři - mezi ně patří učitelé, ženy v domácnosti, ale i lesní pracovníci ….a všichni se dají každé dva roky dohromady, aby si společně zahráli divadlo.
Na české straně se festivalu účastní tachovská divadelní skupina „Komödyanti“ pod vedením pana Roberta Dvořáka, který je zároveň jedním z protagonistů i překladatelem divadelních her.
Obě skupiny táhnou za jeden provaz a investují ohromné množství času a energie při každé sezóně. Přitom vzniklo několik opravdu pevných přátelství mezi bärnauskými a tachováky.
A pro herce nezůstane jen při zkoušení textů, podílí se též na úpravných a opravných pracech.
Divadelní představení jsou hrána dvoujazyčně, tak, že každý návštěvník porozumí. Čeští herci mluví též německy a němečtí herci mluví též česky. Režisérkou představení je paní Yvonne Brosch z Mnichova, která se festivalu účastní již po třetí. Za kulisy je zodpovědný profesionál Andreas Arneth z Weilheim.
„Auf der Goldenen Straße / Na Zlaté cestě“ je historická hra zabývající se vzájemnou bavorsko-českou historií – hra se odehrává ve čtrnáctém století, kdy nechal král Karel čtvrtý vybudovat nejdůležitější hospodářskou cestu z Norimberka do Prahy. Autorem hry je Peter Klewitz.
Premiéra: pátek, 20.června 2008 v 20.30 hodin
Další představení: sobota, 21.června v 20.30 hodin
pátek, 04. července v 20.30 hodin
pátek, 01. srpna v 20.30 hodin
„Der Schwejk / Švejk“ je klasická divadelní hra, která popisuje příhody dobrého vojáka Švejka. Tato hra je zcela jistě dobrůtkou pro všechny divadelní příznivce a je též hrána dvoujazyčně podle předlohy od Jaroslava Haška. Dobrého vojáka Švejka ztvárňuje František Havel z Tachova.
Premiéra: pátek, 27.června 2008 v 20.30 hodin
Další představení: sobota, 28.června v 20.30 hodin
sobota, 05. července v 20.30 hodin
sobota, 02. srpna v 20.30 hodin
“Grün und Blau im Silberland / Zelená a Modrá ve Stříbrné zemi”
je pohádka od Christiane Cavazzini hraná dětmi pro děti. Obyvatelé Barevné země zažijí po krádeži stříbrné mouky různá dobrodružství.
Když v noci ukradli stříbrnou mlynářovu mouku, nemají ještě občané Stříbrné země žádné tušení, co se princezně Stříbřence a jim může stát. Pekař potřebuje stříbrnou mouku k pečení stříbrných rohlíčků. Neboť jenom tak bude mít princezna své stříbrné vlasy. Starosta se vydá hledat zloděje a do té doby musí učeň a malířský mistr Štětka poradit. Ale co je to za zemi, ve které lidé jedí stříbrné rohlíčky a přoč jsou tu vlastně Zelená a Modrá z barevné země? |
| | Premiéra: sobota, 21.června 2008 v 15.00 hodin
Další představení: neděle, 22.června v 16.00 hodin
neděle, 20. července ve 14.00 hodin v rámci dětských
historických her
Vstupné: 3,00€
Na premiéru 20. června 2008 je naplánováno také premiérové buffet. Vstupenky jsou k dostání za 22,00€ a zahrnují nejen vstupenku pro dospělé za 10,00€ (děti do čtrnácti let 5,00€), ale i vstupné na buffet.
Pivo, které se zde bude točit, pochází z pivovarů Chodovar
a Friedenfels.
Objednávky zpracovává: Tourist-Info města B§rnau
Marktplatz 1, 95671 B§rnau
Tel.: 0049-9635-920319
Fax.: 0049-9635-920399
Infos: www.historisches-bearnau.de
Něco víc o Zlaté cestě:
Osm let poté, co císař Ludvík Bavor propůjčil Bärnau městská práva, připojil císař Karel IV. „Bernow počestnou koupí ke království českému,“ aby se město „pod naší královskou ochranou v časech budoucích povznésti mohlo.“ Zdá se, že tento obchod měl čistě politické důvody, neboť císař Karel chtěl využít Bärnau jako odrazový můstek ke svým „novočeským“ državám podél Zlaté cesty z Prahy do Norimberka. Proto posílil politický a hospodářský význam města novými právy. Také ve „Zlaté bule,“ kterou vydal v Římě v den své korunovace, prohlásil, že Bärnau „navždy v království českém zůstati“ má.
|
| | „Zlatá cesta“ tvořila za Karla IV. hlavní dopravní tepnu mezi Čechami a Německem. Císař ji využíval k přesunům mezi Prahou a svými državami, přičemž nechtěl být v tomto počínání závislý na žádných cizích pánech. Z tohoto úhlu pohledu je třeba vnímat zvláštní podporu, kterou císař malému městu Bärnau věnoval.
Pro své jízdy do Frankfurtu za účelem vyřizování záležitostí říše chtěl císař získat opěrné body. K českým zemím plánoval připojit uzavřené teritorium s centrem ve městě Sulzbachu, kde se opakovaně zdržoval. Při svých přesunech nevynechal Karel IV. ani Bärnau. Zlatou cestu projel údajně 52x, výše uvedené pojmenování trasy se objevilo nicméně až v pozdějších staletích. V Čechách se zpravidla mluvilo o cestě „císařské“. Jednotliví správci, jež podél ní sídlili - např. v Störnsteinu, Pleysteinu a Bärnau - poskytovali kupeckým kolonám ochranný doprovod. To činilo komunikaci i v nejistých dobách nezvykle bezpečnou.
Tehdejší „Zlatá cesta“ překročila z jihu hráz Hammerského rybníka a stoupala vzhůru přes Silberberg, kde stávaly kovářské dílny, až na náměstí. Město opouštěla východním směrem, aby dále pokračovala přes Steinberg do Tachova a Prahy. V opačném směru vedla cesta kolem kaple Sv. Alžběty do Thanhausenu a Hohenthanu, prošla Gaisbach a pokračovala přes Schönkirch, Plößberg, Störnstein, Altenstadt, Weiden, Hirschau a Sulzbach až do Norimberka. Na české straně byl prvním větším městem, přes nějž cesta vedla, právě výše zmíněný Tachov.
Také Jan Hus putoval do Kostnice r. 1414 po zdejší cestě přes Bärnau. Časem však význam městečka i cesty upadl – ve zvýšené míře začaly být využívány nové přechody hranic, především Waidhaus. Ani protesty Bärnau a Weidenu kolem roku 1530 nepřinesly zlepšení. Svými přeshraničními divadelními hrami s historickou tématikou chtějí města Tachov a Bärnau připomenout zdejší – ve středověku tak zásadní – pojítko obou zemí, a tím přispět ke vzájemnému česko-německému porozumění.
|
| 12.05.2008 CIRCUS CARL BUSCH
|
| | Cirkus Carl Busch byl založen v roce 1891. Jeho ředitel, Carl Busch byl bývalý vzpěrač a proslavil během několika málo let tento cirkus po celém světě.
Dnes je cirkus Carl Busch veden ředitelstvím Wille-Busch, a to kvartetem Alfons, Marion, Manuel a Natascha Wille-Busch. Cirkus zaměstnává 120 umělců a dalších zaměstnanců z různých zemí.
|
| | | V tomto roce prezentuje cirkus Busch ve světě jedinečná představení koní a jezdců, mimo jiné též představení v současné době nejlepšího španělského jezdce Hakana Alp a představení Nataschi Wille-Busch s andalůzským hřebcem Castanito a hřebci z německé oblasti Friesland. |
| | Návštěvníci se mohou letos těšit též na představení žongléra Nistorow,
artistky Lily na vertikálním provazu a artistky Jamena na vertikální hrazdě a ve volně visícím kruhu.
Za zmínku stojí také představení Manuela Wille-Busch a jeho velbloudů nebo představení se slony.
|
| | 23.04.2008 FILMOVÝ FESTIVAL FINÁLE PLZEŇ 2008
21.-27. Dubna 2008 ovládne město Plzeň opět filmový festival Finále (FI-lmy NA-šich LE-t). 21. ročník nabídne hned několik novinek. Asi tou nejzásadnější je změna místa konání. Centrem festivalu bude sice opět Měšťanská beseda, kde se už několik let tradičně promítá, ale zároveň se festival přesídlí do nových prostorů. A to do multikina Cinema City Plzeň v nově vybudovaném obchodním a zábavním centru Plzeň Plaza. Právě zde se budou odehrávat soutěžní projekce současných filmů. V komornějších sálech Měšťanské besedy se budou promítat především starší, archivní snímky a dokumentární filmy. Zlatým hřebem festivalu je ocenění těch nejlepších, a to Zlatým ledňáčkem. A právě jednou z novinek je i soutěž dokumentárních filmů.
V průběhu celého festivalového týdne budou mít návštěvníci možnost zhlédnout všechny dlouhometrážní snímky natočené od dubna 2007 do dubna 2008 a samozřejmě ty nejlepší a nejatraktivnější dokumentární filmy. Doprovodný program nabídne (převážně v tematických sekcí archivních českých snímků) projekce, u kterých nebudou chybět ani sami tvůrci. Do těchto sekcí patří například „Pocta“, která je věnována významným osobnostem českého filmu – Evaldu Schomorovi a Jiřímu Krejčíkovi. V rámci doprovodného programu jsou připraveny i výpravy do historie, současnosti i budoucnosti českého filmu. Opět se setkáme s Panelem filmových projektů, kde se představí připravované snímky v různých fázích vzniku, s cyklem Středoevropský film za účasti tvůrců a s profily filmových škol. Jako každý rok, i tentokrát budou festival doprovázet koncerty, besedy a výstavy.
V porotě tento rok usedne Ivo Mathé pro sekci celovečerních filmů, kategorii dokumentárních filmů bude předsedat slovenský dokumentarista Peter Kerekéš. Do soutěže dokumentárních snímků bylo vybráno celkem 34 dokumentů. Mezi nimi je například vítězný dokument karlovarského festivalu Ztracená dovolená nebo vítězný film Festivalu dokumentů v Jihlavě Poustevna. Diváci se dočkají i celovečerních dokumentárních snímků Jan Saudek a Občan Havel. Ani letos nebude chybět sekce „Báječní lidé s klikou“, která připomíná jubilanty české a slovenské kinematografie, „Nejbouřlivější desetiletí české kinematografie – rok 1968“, sekce „Dějiny na 8“ a další. Pro fanoušky akcí pod širým nebem je připravena sekce českých fantasy filmů, které budou promítány přímo na náměstí Republiky.
Více informací o festivalu na www.filmfestfinale.cz
Rezervace vstupenek přes internet od 7. 4.
Prodej vstupenek festivalové pokladny od 14. 4.
Projekční sály
Měšťanská beseda – kinosál
Kopeckého sady 13
Měšťanská beseda – Divadélko Jonáš
Kopeckého sady 13
Měšťanská beseda – malý sál
Kopeckého sady 13
SVK Plzeň – digitální kino
kapacita: 80 míst
Cinema City Plzeň - multikino
zábavním centru Plzeň Plaza
Doprovodný program
Biograf pro cestující
21. – 26. 4., denně vždy 13:00 – 17:00
čekárna železniční stanice Plzeň hl. n.
Anděl Café & Music Bar
22. 4 21:00 Sestry Steinovy
23. 4. 21:00 David Kraus a jeho hudební skupina
24. 4. 21:00 Pandurango s Michalem Dvořákem a Davidem Sísem
25. 4. 21:00 Sound of music, sound of movies...DJ Mára
26. 4. 21:00 Noc s Andělem – s Prosti Dumi (after party DJ LPD)
Zach´s Pub
22.4. 20:30 Afrodiziak (USA/UK/CZ)
23.4. 22:00 Ivan Audes piano
24.4. 20:30 Kukulín + afterparty DJ Chocolate
25.4. 22:00 DJ Diome, DJ Sirkir + Martin Tauber (drums)
26.4. 22:00 Ivan Audes trio
připravila pro vás Marcela |
| 15.04.2008 Čeština na německých školách
Němečtí političtí zástupci chtějí nabídku výuky české řeči v pohraničních oblastech více rozšířit.
Zlepšení kulturních a jazykových znalostí je základní podmínkou prohloubení vzájemných bavorsko-českých vztahů. A dobré jazykové znalosti samozřejmě napomohou tomu, že obyvatelé z pohraničí budou vzájemně z předností otevření hranic profitovat.
A proto má být zvláště v pohraničních oblastech zavedena nejen výuka českého jazyka, ale s tím spojená též výuka české historie a kultury. Též v oblasti vzájemné výměnné výuky a školních partnerství by se mělo intenzivněji spolupracovat. Uvažuje se dokonce o otevření německo -českého gymnázia jako je tomu již v saském městě Pirna.
Čeština by měla být zavedena kvůli své komplexnosti již na prvním stupni základních škol, zvláště pak ale na tzv. Haupschule (pátá až osmá třída), vzhledem k tomu, že se zde jedná především o žáky, kteří v tomto regionu zůstávají a kteří zde jdou do učení u různých řemeslnických závodů – a kteří budou jednou možná pracovat právě za hranicemi na české straně. Mladí lidé s částečnou znalostí češtiny mají již dnes lepší možnosti uplatnění na pracovním trhu. |
| | 14.04.2008 Jubilátní trh
V neděli, 13.4.2008 se konal ve Weidenu jubilátní trh a s ním spojená prodejní neděle. Částečně svítilo sluníčko, a tak se do Weidenu vydalo tisíce návštěvníků nejen z Weidenu ale i z blízkého okolí.
A to bylo opravdu štěstí, protože je letos tento trh díky brzkým velikonočním svátkům o čtyři týdny dříve, než jindy.
Opravdovou atrakcí byla módní přehlídka u staré radnice.
V 11.00 hodina ve 14.00 hodin byla prezentována aktuální dámská
a pánská móda a tzv. Tracht (něco jako moderní krojové kostýmy a obleky).
Ale už od 10.30 hodin byl trh otevřený a všichni návštěvníci mohli letos poprvé zhlédnout též prodejní výstavu zahradního nábytku a jízdních kol.
Obchody nejen v centru města pak otevřely své brány ve 13.00 a byly otevřeny až do 18.00 hodin.
A tak nebylo divu, že se nejeden návštěvník po několikahodinovém nakupování rád odebral k místnímu finančnímu úřadu – ne proto, aby zhotovil daňové přiznání, ale protože u finančního úřadu bylo stanoviště Rikscha- taxíků. Unavení hosté si mohli zadarmo odpočinout při projíždce Max-Reger-parkem. To bylo letos ve Weidenu take poprvé a Rikscha -taxíky měly velký úspěch.
Apropó úspěch – ten mělo též vystoupení dětské akrobatické skupiny sportovního klubu DJK ve 14.00hodin.
Samozdřejmě nabízeli jako již každoročně nesčetní stánkaři své zboží
a lákavé pochutiny .
Na podiu společnosti Pro Weiden vystupoval od 15.30 Big-Band
a od 16.30 pak hudební skupina “Generation”. |
| | 06.04.2008
Nejslavnější světová taneční show se opět vrací!
Lord of the Dance
|
|  | Mýtus…
Kouzlo…
Zážitek…
Taneční představení Lord of the Dance slaví úspěchy po celém světě již více než 10 let.
V dubnu 2003, při prvním uvedení v ČR, soubor beznadějně vyprodal dvakrát po sobě T-Mobile Arenu v Praze, v letech 2004 a 2005 následovala veleúspěšná turné po celé republice. Představení v České Republice v těchto třech letech vidělo téměř 80.000 diváků. Českou republiku se do nabitého kalendáře souboru podařilo zařadit opět na jaře roku 2008. Turné po sportovních halách českých měst se uskutečnilo od 12. do 18. března 2008, tedy v období, které je po celém světě spjaté s oslavami svátku Svatého Patrika. Diváci měli možnost znovu nebo poprvé zhlédnout fantastický příběh Dobra a Zla v překrásné pohádkové scéně, precizní taneční výkony desítek tanečníků v sólových výstupech
i nezaměnitelných tanečních formacích, které proslavily irský tanec po celém světě.
Lord of the Dance Michaela Flatleyho jsou kritikou nejnadšeněji oceňovaným představením všech dob. Od premiérového uvedení v Dublinu v roce 1996 toto představení překonalo po celém světě řadu rekordů a stalo se nejlépe prosperující show v celé dlouhé historii existence zábavního průmyslu. |
| | Představení do současné chvíle zhlédlo 50 milionů diváků ve 40 zemích světa, uchvátilo publikum v Rusku, po celé Evropě, v USA, od Kanady po Argentinu, v Asii i v Austrálii. Aby bylo možné uspokojit obrovskou celosvětovou poptávku po LOTD, vznikl nový, v pořadí již čtvrtý , soubor pro Asii a Afriku. V současné době se jedná o turné v Číně, která představuje nový a obrovský trh, a připravuje se i návrat show do Austrálie a Tichomoří. V jednání jsou i turné po Asii a Africe. Show je uváděna od roku 1996 v nezměněné podobě, jelikož diváci chtějí stále vidět původní LOTD show. Jedinou změnou je spousta krásných nových kostýmů.
Tajemství mimořádného úspěchu show Lord of the Dance spočívá do velké míry též v tom, že oslovuje široké publikum bez ohledu na věk, pohlaví nebo kulturní zázemí. Díky této nadčasové, univerzální přitažlivosti se Lord of the Dance zařadili mezi živoucí legendy, zázraky moderního světa. A jejich příběh pokračuje dál …. |
| A od mojich známých (abych vás nalákala !) ohlas na představení
v Českých Budějovicích:
LORD OF THE DANCE
Mnoho českých měst, včetně Českých Budějovic, zažilo březnové turné světového fenoménu irské taneční skupiny Lord of the Dance. Tito tanečníci vystoupili v Českých Budějovicích 18. 3. 2008 v osm hodin večer před vyprodanou Budvar Arénou.
Lístky nebyly k sehnání již delší dobu před tímto termínem. Obrovský zájem mohli zpozorovat i lidé, kteří v ten den centrem pouze procházeli, jelikož už šestá hodina večerní napovídala, že se bude dít velká show. Již od této hodiny se totiž začali lidé trousit. Čím více se blížila hodina „H“, tím se dav diváků zvětšoval. A s tím také souvisela horší možnost zaparkovat. Ta byla jedním z důvodů, proč někteří diváci přispěchali na poslední chvíli. Chaos byl tedy zaručen. Příkladem byly davy tlačící se u vchodů, stejně tak lidé marně hledající svá místa na tribunách. Bylo očividné, že představení nezačne včas. Ale po chvíli se fanoušci konečně dočkali. V aréně zhasla světla, která ještě mnozí potřebovali k nalezení svých sedadel a na jevišti se při prvních tónech hudby začaly objevovat siluety tanečníků.
Taneční výkon všech aktérů byl naprosto fantastický. Některé choreografické prvky byly až neuvěřitelné a pro oči diváka fascinující. Mladší diváci mohli ocenit různé pestrobarevné kostýmy, kterých bylo skutečně mnoho. Samotné převlékání z kostýmů do kostýmů muselo být pro tanečníky jistě náročné. Součástí této show byla i vystoupení houslistek a sólové zpěvačky, která vyplňovala pauzy pro oddech tanečníků a současně doplňovala děj. V průběhu celého představení byly všude vidět staré irské ornamenty a celou scénu dotvářely světelné efekty, které byly velmi zajímavé, ale chvílemi se stávaly nepříjemné pro oči. A právě spojení hudby, tance a světel vytvářelo magický příběh o boji dobra se zlem.
Po celý večer bylo možné zakoupit suvenýry z vystoupení, jednalo se o program, dvd, cd, trička, přívěsky a hrníčky. Veškeré tyto předměty byly ale dosti předražené, i přesto mnozí neodolali a zakoupili například dvd, za které Irové inkasovali 1000 Kč.
Je tedy zřetelné, že obliba tohoto fenoménu je stále vysoká, ačkoli někteří fandové i kritici jsou toho názoru, že „hvězda“ Lord of the Dance pohasíná od doby, kdy přestal tančit Michael Flatley. Zlí jazykové tvrdí, že jeho nástupci nedokáží předvést tak perfektní výkon jako on. Není ale divu, jelikož porovnávat je s někým, kdo dokáže 35 stepů za vteřinu je v nepoměru. Mladí zase mají jiné přednosti a kvality. Michael Flatley, tento dnes již legendární tanečník je zakladatelem celé této show, kde propojil tradiční irské tance se stepem. A právě toto spojení, spolu s výbornými tanečníky vytváří neopakovatelnou podívanou, která po celém světě sklízí ovace a láme rekordy.
Agáta
Marcela |
| 01.04.2008 Návštěva v Plzni
Jako několikrát za rok jsem se i o letošních velikonočních prázdninách vydala na návštěvu svých blízkých do rodné Plzně a jako již několikrát jsem objevila něco „nového“. Vzhledem k tomu, že po velikonocích nebylo zrovna počasí na dlouhé procházky, hledali jsme čas od času teplé místečko v nějaké příjemné kavárně. A jednu velmi příjemnou kavárničku jsme skutečně našli, a dokonce nedaleko od našeho bydliště, na Chodském Náměstí.
Zvenku naprosto nenápadná, ale zevnitř – prima!
A tak mám pro všechny z vás, kteří někdy budete projíždět Plzní, anebo ji navštívíte jeden tip – kavárna „el caffé“.
Já jsem se tedy spíše orientovala na horké čokolády, kterých tato kavárna nabízí asi tak 20 různých druhů – tradiční čokoládu, nugátovou, oříškovou, bílou, jogurtovou, banánovou, jahodovou, s čilli papričkou, bílou s oříšky, amaretovou, s různými likéry, se skořicí a ještě mnoho dalších. Prozkoušené máme skoro všechny (bylo nás víc a nebyli jsme tam jenom jednou) a jsou opravdu moc dobré – ne jemom jako lepší kakao, nýbrž husté a chutnají opravdu po tom, co v nich má být !
|
| | Ale i káva, nebo spíše řečeno kávy tu chutnají fantasticky. Nabízeny jsou opět různé druhy:
KÁVA DAVIDOFF
Espresso piccolo 7g 28,-
Espresso lungo 7g 28,-
Espresso doppio 14g 46,-
Cappuccino 7g 34,-
Cafelatte macchiato 7g 37,-
KÁVA LAMBORGHINI
Espresso piccolo 7g 28,-
Espresso lungo 7g 28,-
Espresso doppio 14g 46,-
Cappuccino 7g 34,-
Cafelatte macchiato 7g 37,-
Affogato al Caffé 7g 38,-
KÁVY VŠECH ZNAČEK
Káva se zmrzlinou 7g 38,-
Káva se šlehačkou 7g 34,-
Alžírská káva 7g 48,-
Americká káva 7g 29,-
KÁVA ILLY
Espresso piccolo 7g 28,-
Espresso lungo 7g 28,-
Espresso doppio 14g 46,-
Cappuccino 7g 34,-
Cafelatte macchiato 7g 37,-
KÁVA LAVAZZA
Espresso piccolo 7g 28,-
Espresso lungo 7g 28,-
Espresso doppio 14g 46,-
Cappuccino 7g 34,-
Cafelatte machiato 7g 37,-
Marocchino 7g 38,-
(amaretto, arancia, cioccolato, nocciola)
Mokaccino 7g 38,-
(amaretto,cioccolato, nocciola)
Káva bez kofeinu 7g 28,-
STUDENÉ KÁVY
Ledová káva 7g 48,-
Toffe Russian 7g 48,-
Ice Cappuccino 7g 48,-
(amaretto, arancia, cioccolato, nocciola)  |
| Shakerato
Na webových stránkách jsem našla něco poučného o kávě, tak vám to také zprostředkuji....
Slovo káva je odvozeno z arabského výrazu "qahwah", který znamená "síla" a Arabové jej rovněž používali pro označení vína. Dnes těžko někdo určí, kdy se káva začala pít. Původní konzumace spočívala
v pouhém žvýkání kávových zrn - to byl obvyklý způsob,jakým se
z kávových zrn uvolňovala ona tajemná síla, která zahání spánek
a povzbuzuje duševní činnost. Věděli o ní už muslimští mystici sufové, kteří kávu hojně využívali při náboženských obřadech. Díky nim se káva v průběhu patnáctého století postupně rozšiřovala do všech částí islámského světa. Během té doby si na popíjení kávy zvykli i obyčejní lidé, a tak se káva stávala součástí společenského života.První kavárny v Arábii se datují právě od konce 15. století. Nebyla to zařízení ledajaká, muži se zde scházeli k dojednávání obchodů a k zábavě
v podobě hudby a tance. A protože káva zvyšuje pohotovost při smyslovém vnímání a oddaluje pocit duševní a tělesné únavy, mnohdy se právě u kávy odehrávaly politické půtky a nepokoje. To mělo za následek zájem náboženských i politických vůdců na zrušení kaváren, třeba pod záminkou boje proti korupci. V průběhu let se několikrát pokusili vtělit zákaz pití kávy i do Koránu, ale tato snaha narazila na veliký odpor.
|
| | Dlouhá cesta do Evropy
První tištěné informace o kávě se dostaly do Evropy v cestopisech koncem 16. století. V roce 1615 popisoval italský cestovatel Pietro
della Valle horký černý nápoj, který v létě osvěžuje a v zimě zahřívá. Zaznamenal, že nápoj se jmenuje chave a že ho Turci vaří z jakýchsi semen původem z Arábie. První kávu do Evropy přivezli benátští kupci. Zpočátku její prodej vázl a o novinku nikdo neprojevoval větší zájem. Kávu byste tehdy mohli koupit - kupodivu -v lékárnách. Teprve
s otevřením prvních obchodů specializovaných na tento nový druh požitku přišel první větší zájem obchodníků. Díky nim se káva postupně rozšířila po celé Evropě a stejně jako předtím v Arábii i zde vyvolala odpor a pobouření. Londýnské ženy dokonce zveřejnily ostrou petici
- to bylo v roce 1647 - v níž odsuzovaly tuto novou neřest a svůj hněv namířily (jak jinak než) proti mužům. Podle jejich tehdejšího názoru káva způsobovala neplodnost. Přesto obchod s kávou dále vzkvétal
a o jeho provozování se začaly zajímat i korunované hlavy. V roce 1669 vydal francouzský král Ludvík XIV. velvyslanci Turecka zvláštní povolení k pořádání kávových dýchánků pro francouzskou aristokracii. Koncem 16. století svolal papež Klement VIII. koncilium k posouzení kávového nápoje, po ochutnávce požehnal kávě a učinil ji křesťanským nápojem. V Německu císař Bedřich Veliký nejdříve obchodníky s kávou neúměrně daňově zatížil a poté vydal v roce 1777 manifest, který obchod s kávou a její konzumaci zakazoval. Nabádal své poddané,
aby se vrátili k pivu, brzy však pod nátlakem veřejnosti ustoupil. Johann Sebastian Bach v té době složil jako hold kávě kantátu. V roce 1675 se král Karel II. pokoušel uzavřít první londýnskou kavárnu jako místo, kde se shromažďují nepřátelské osoby, které rozvracejí klid a mír národa, ovšem bezvýsledně.
Od stánků do kaváren
První evropské kavárny vznikaly v Benátkách v roce 1683, v Paříži v roce 1686, v Londýně v roce 1652. Střední Evropa s kavárenskou velmocí Vídní vděčí za kávu polskému cestovateli Kolszyckému. Roku 1683 turecká vojska dobývala Vídeň. František Kolszycki se tajně prodral tureckým obležením a přivedl na pomoc armádu polského krále Jana III. Sobieského. Vídeň byla osvobozena a Turci nechali na útěku pytle se zelenou kávou. Kolszycki znal kávová zrna už ze svých dřívějších cest a věděl, jak s nimi naložit. Brzy otevřel ve Vídni první stálou kavárnu s názvem Blaue Flasche - Modrá láhev. Zprvu se totiž káva prodávala pouze u stánků jako jakási pouťová atrakce pro široké masy. Stejně jako kdysi v Arábii se i v Evropě kavárna stala místem společenských setkání. Postupně si do těchto nových zařízení našli cestu jak šlechtici, tak i umělci a nad šálkem kávy si vyměňovali novinky a drby z divadelních kruhů. V tom se smysl kaváren nezměnil ostatně dodnes. V nejedné kavárně se zrodilo literární dílo, vzniklo důležité rozhodnutí, konaly se tajné schůzky. Také světoznámá pojišťovací společnost Lloyd vznikla v kavárně. |
| | Jak se rodí káva
Doslova za každým zrnkem kávy se skrývá pečlivá a mnohdy ruční práce mnoha lidí. Kávovníkové stromky, pěstované ve vlhkých tropech celého světa, dávají ročně ve dvou až třech sklizních okolo tří kilogramů plodů, jejichž barva se postupně mění ze zelené až po tmavě červenou v okamžiku zralosti. Sklízí se ručně i strojově. Na kávovníku se nacházejí současně květy, zrající i zralé plody a nesmí dojít k jejich poškození. Proto je ruční sklizeň pečlivější a káva z ní patřičně kvalitnější. Po otrhání je nutné zralé plody zbavit dužniny. Bud' suchým způsobem na slunci, nebo mokrým - tzv. procesem fermentace. Tento proces probíhá ve vodních nádržích zhruba 70 hodin. V průběhu kvašení se oddělí zároveň nezralá a hluchá zrnka i nečistoty. Poté se káva suší bud' na slunci, nebo v sušárnách. Vysušená se zpracovává v loupacích strojích a třídí podle velikosti. Někdy se kávová zrna také leští. Káva putuje do pražíren celého světa v jutových pytlích o obsahu zhruba 60 kg. Vzácnější a dražší se balí do menších dřevěných beden. Pražením zrno ztrácí asi dvacet procent váhy. V pražících bubnech se musí udržovat stálá teplota a kávová zrna jsou v neustálém pohybu. Pro získání té nejaromatičtější kávy je vhodné ne příliš prudké, pomalejší pražení, po němž následuje rychlé zchlazení, které zabrání úniku éterických olejů. Káva získává postupně svůj typický odstín. Různé druhy kávy vyžadují různý stupeň upražení. Jemnější druhy arabik jsou po upražení světlejší než drsná a zemitá robusta. Káva světlejšího pražení je kyselejší než tmavší. Nejchutnější nápoj je z čerstvě upražené kávy. Chuť a aroma se nedá srovnat s kávou déle skladovanou, u které dochází ke ztrátě právě těch nejcennějších aromatických olejů, které dělají kávu kávou. Podobné jako s pražením je to i s mletím: tu nejchutnější kávu získáte z čerstvě umletých kávových zrn. Nahrubo mletá káva je vhodná do tlakových espresso přístrojů. K přípravě překapávané kávy v kávovarech s filtrem nebo s pístem (kafetiérách) použijeme středně hrubě umletá zrnka. Nejjemněji umletá káva je vhodná pro přípravu klasické turecké kávy v džezvě (původní název je ibrik). Kávu je možné míchat s kořením - muškátovým oříškem, kardamonem, skořicí či vanilkou. V Etiopii takto připravenou směs koření nazývají Tena Adam. Pokud chcete experimentovat s ochucenou kávou, můžete postupně vyzkoušet míchání různých druhů koření a postupně si vytvořit vlastní oblíbenou směs. A víte, jak se správná káva vlastně připravuje? Klasická turecká z té nejjemněji umleté čerstvě upražené kávy se vaří nejlépe bud' ve stříbrné konvici, nebo v džezvě (měděné pozinkované konvičce s dlouhým držadlem) v poměru deset dílů vody ku jednomu dílu kávy. Voda se má nechat na velmi mírném ohni tak dlouho, než stihnete odříkat tři otčenáše. Pak už stačí jen 50 ml vody, 1 lžička práškové kávy a 1/2 lžičky cukru a tuto směs přivést k varu. Když káva zpění, stáhnete ji z plotny a zamícháte, aby káva klesla ke dnu. Celý postup zopakujete třikrát. Necháte chvilku odstát a nalijete do maličkých vyhřátých šálků. Pokud máte raději kávu vídeňskou, musíte si nejdříve ručně ušlehat smetanu s cukrem do tuha. Tu uložíte do chladu. Do šálků kávy pak přidáte nejen šlehačku, ale i kakaový prášek, kterým šlehačku posypete. Ve strojku na espresso si lze připravit cappuccino. Přidáním horké mléčné pěny, ušlehané buď parní tryskou nebo ručně ve speciální nádobě, získáte velmi lahodný nápoj. Můžete poprášit skořicí nebo čokoládovým práškem. Přidáním alkoholu získáte třeba kávu s rumem (nezapomeňte přidat i 6 hřebíčků, svitek skořice a kůru z jednoho pomeranče na 300 ml kávy a 75 ml rumu), irskou kávu se dvěma lžícemi irské whisky, cukrem a s dvojitou porcí studené husté smetany. Anebo v Normandii oblíbenou kávu s calvadosem, ve Španělsku se suchou anýzovkou, na Balkáně se slivovicí. |
| Staňte se labužníky
A na závěr několik rad pro začínající kávové labužníky. Pokud si chcete opravdu pochutnat, vyhledejte specializovaný obchod s kávou. V Praze je to obchůdek Vzpomínky na Afriku na rohu Rybné a Jakubské ulice nebo Ebel Coffee House v Týnském dvoře. Každý týden tam mají čerstvě upraženou kávu a umelou ji na hrubost, jakou budete požadovat. Ptejte se po kolumbijské kávě pěstované na úpatí And, zejména po kávě Medellin nebo Excelso. Na Jamajce se pěstuje vysokohorská kava Blue Mountain, můžete sáhnout i po méně rozšířené kávě ze Sumatry.
A pro opravdové znalce snad jen několik jmen: Old Java, Kenya Superstar, Guatemala Antiqua, India Monsoon Mysore, Hawaiian Kona Kai... Cítíte tu vůni?
Tak to je káva.
Vratislav Budský
odborná spolupráce MaIgorzata Ebel
zdroj - Paegas IMPULS
A ještě něco. V kavárně el caffé si můžete též zaserfovat v internetu.
Kontakt:
el caffé
Klatovská třída 60
Chodské náměstí
Plzeň
tel: + 420 377 433 196
Otevírací doba:
Po - Čt 7:00 - 22:00
Pá 7:00 - 23:00
So 10:00 - 23:00
Ne 10:00 - 22:00
el caffé dvojka
Klatovská třída 174
naproti Svazáčku
Plzeň
tel: + 420 377 462 581
Otevírací doba:
Po - Čt 7:00 - 22:00
Pá 7:00 - 22:00
So 10:00 - 22:00
Ne 10:00 - 22:00
V letních měsících posezení na kryté venkovní terase.
A tak obě kavárny najdete: |
| | 18.03.2008 Stříbro z moskevského Kremlu
Stříbro z moskevského kremlu v současné době vystavuje Muzeum Maximilianmuseum ve městě Augsburg.
|
| | | Co se dárků týče, nenechali se králové a knížata v období baroka zahanbit. Především, když šlo o to, získat si přízeň ruských vládců. Oblíbeným dárkem pro ruskou šlechtu byly v této době zlatnické práce ze stříbra a zlata z města Augsburg, které byly pro svoji prvotřídnost známé po celé Evropě. |
| | Např. stříbrný sokol zanechal zcela jistě dojem i u samotného cara.
A tak není divu, že má dnes moskevský Kreml ve světě největší sbírku augsburských zlatnických prací ze stříbra.
Část této sbírky se nyní na několik měsíců vrátila na místo svého vzniku, do Augsburského muzea. Maximilianmuseum vystavuje přes
70 stříbrných a pozlacených exponátů z 16tého až 18tého století.
Značná část augsburského stříbra se dostala do Kremlu co by diplomatický dárek Rusku. Takovéto dárky hrály v diplomacii 16tého
a 17tého století rostoucí roli. Tyto dárky měly vyjádřit úctu k carovi
a současně poukázat na významnost a důležitost toho či onoho poslání
– válečná spojení, mírová spojení, obchodní spojení či politické svatební svazky.
Tak se do Ruska dostalo např. stříbro (Tafelaufsatz) od zlatnického mistra Hans Jakob II. Baur. Toto stříbro daroval švédský král Karl XI. caru Ivanu V. k příležitosti jeho korunovace.
Nebo stříbro (Lavabogarnitur) od Davida I. Schwestermüller, které obdržel car Alexej Michailovič v roce 1651 od polského krále. Toto stříbro pak daroval car významnému moskevskému patriarchovi, který
tyto stříbrné nádoby pozvedl k nejdůležitějším nástrojům rusko-ortodoxního náboženství – na zelený čtvrtek (čtvrtek před velikonocemi) byly pomocí stříbrné konvice a misky omívány nohy významných náboženských osobností.
|
| | V Maximilianmuseu je možno zhlédnout drahocené stříbrné pokály, misky, sošky, stojany na svíčky, ozdobné talíře a další stříbrné vzácnosti.
Mimo jiné též stříbrný nábytek, který vznikl v Augsburgu v roce 1650
a byl původně umístěn v zimním paláci v St. Petersburgu.
Výstava „Carské stříbro“ je otevřena do 01. června 2008 v augsburském Maximilianmuseu, Philippine-Welser-Straße 24 v Augsburgu.
Otevřeno je: úterý a čtvrtek od 10.00 do 20.00 hodin, středa a pátek až neděle od 10.00 do 18.00 hodin.
Informace pod tel číslem: 0049-821-3244103
Vstupné: dospělí 9 €, děti 10-18 let 3€, děti do 10ti let zdarma, rodinné vstupné 15€ |
| 15.03.2008 Ladislav měl štěstí
Ladislav je hubený, vystrašený, čtyřicetiletý muž z jižního Slovenska. Již několik dní leží Ladislav ve Weidenské nemocnici, do které byl po autonehodě přivezen v životně nebezpečném stavu.
Ladislav je jedním z pěti mužů, kteří se v únoru z jejich vesničky v okresu Rimavská Sobota vydali na cestu do vzdáleného Německa, aby zde trochu vylepšili svoji rodinnou kasu. Těchto pět pouličních muzikantů si chtělo něco přivydělat, neboť v jejich rodné vesnici pro ně není práce. Okres Rimavská Sobota je okresem s největším počtem nezaměstnaných v celém Slovensku.
Chudí lidé z chudých vesniček na hranicích s Maďarskem.
Když se Ladislav před několika dny probral z komatu, nevěděl, kde je. Nad ním se houpaly lahve s infuzemi, všude kolem něj nějaké hadičky – jediné, čeho se obával: že všichni ostatní již nejsou naživu.
12 února, to už ujeli s jejich Škodou Felicií asi 900 km, najednou náraz. Zezadu do nich narazil VW Passat. Milan (57), který seděl vzadu vpravo a spal, byl na místě mrtev. Ladislav, který seděl vedle něho, měl opravdu štěstí v něštěstí
a přežil tento náraz, ale jeho život visel na tenké niti. Ostatní tři spolujezdci, mezi nimi též Igor, syn na místě mrtvého Milana, vyvázli z nehody bez větších zranění.
V Německu existuje přísloví: policista – tvůj přítel a pomocník. A toto přísloví pasuje na čtyři policisty, kteří k nehodě přijeli, jako puklička na hrnec!
Tito čtyři, Andreas Heinz, Stefan Kastl, Hans Gollwitzer a Wolfgang Budnik se složili a financovali tak těm třem zdravým cestu domů.
Ale nejen tito policisté se zachovali hrdinně. Naprosto spontálně pomohla překladatelka Janka Gollwitzer z Waldthurn, která ty tři muže naložila do svého soukromého osobního automobilu a odvezla je do Plzně, kde jim z pěněz našich policistů zakoupila jízdenky na autobus do Bratislavy. A pak se ještě musela prosadit proti řidiči autobusu, který ty „špinavý cikány“ nechtěl vzít s sebou. Paní Gollwitzer trvala na tom, že tito muži v jejich krví ušpiněných bundách do autobusu nastoupí a do Bratislavy pojedou. To bylo, jak ona sama řekla, velmi smutné....
Tři dny po autonehodě dopravila paní Gollwitzer s paní Christine Wiedermann z pohřební služby ve Vohenstraussu mrtvého Milana do jeho rodné vesničky. 950 km! Zde je očekávalo přibližně 150 lidí, kteří jim všichni srdečně děkovali.
A Ladislava navštěvuje Janka Gollwitzer v nemocnici každý den.
Ale i jiní lidé přispěli aktivně. Privátní osoba z okresu Vohenstrauss zaplatila oněm pěti Slovákům právníka. Zastávat je zde bude právník, pan Franz Schlama. Jedna rodina z Waldthurnu a jedna osoba z Pleisteinu poslali rodinám nehodou postižených Slováku finanční podporu.
DĚKUJEME VÁM !!!!!! |
| 02.03.2008
Nicolas Cage opravuje zámek Neidstein
To, že Nicolas Cage koupil v roce 2006 zámek v nedalekém městečku Etzelwang v blízkosti Ambergu potěšilo takřka všechny místní obyvatele. Od té doby se ale na zámečku Neidstein mnoho neudálo. Kromě oprav na základech fundamentu zámečku. A tak se již začalo proslýchat, že filmová hvězda Hollywoodu o 500 let starý zámeček už nemá takový zájem.
Ale to jsou pouhé fámy!
Nocolas Cage nyní vyslal svého právníka z Los Angeles do Ambergu
s důležitým úkolem, který přinese městečku Etzelwang něco jako výhru
v loterii. Tímto úkolem bylo totiž zadání prací nutných ke kompletní sanaci celého zámečku. Ještě letos na jaře by práce měly začít.
Čím dříve, tím lépe!
Nicolas Cage se chce totiž nejpozději v roce 2009 nastěhovat a zámeček využívat co by prázdninovou rezidenci.
|
| | 28.02.2008
Stále více pracovních sil ze severního Bavorska nachází práci v Čechách
|
|  | Že to není mozné?! Ale je. Protože v Čechách schází stále více a více odborných pracovních sil, nacházejí odborné pracovní síly ze severního Bavorska svoje štěstí v Čechách – pracovní místa v Čechách za „německých“ podmínek. Česká vláda teď uvažuje nad možností, dostat pomocí tzv. Green Cards nové odborníky do Čech.
Českému pracovnímu trhu se daří údajně velmi dobře. Zvláště ve městech jako je Praha anebo Plzeň se splnilo přání českých politiků: počet nezaměstnaných zde leží mezi 1 až 3 procenty.
Pro podnikatele v oblasti mezi Českými Budějovicemi a Brnem to ovšem přináší velké problémy. Tito zde totiž velmi často nenajdou kvalifikované odborné síly a takováto pracovní místa pak zůstanou neobsazena.
Tento stav potvrdila údajně též studie firmy Kiehnbaum: každý druhý podnikatel v Čechách označuje množství a možnost nasazení odborníků jako nedostatečné. Devět z deseti podnikatelů se obává, že se tento stav letos ještě zhorší.
|
|
| A toho využili severobavorské personální firmy, které zprostředkovávají kvalifikované odborné síly a managery do Čech – za německých platebních podmínek! Pojištěni jsou tito zaměstnanci u německé zdravotní pojištovny a sociální výkony obdrží dle německého práva.
Jednou z takovýchto personálních firem je firma Stephani a Litzel, která je usídlena ve Weidenu a v Regensburgu. Díky ní, pendluje momentálně několik tucet německých odborníků každý den anebo jednou v týdnu
přes hranice. A poptávek z Čech stále přibývá. Němečtí zaměstnanci v Čechách – to nebude v budoucnosti nic zvláštního!
Nedostatek odborných pracovních sil v Čechách nepociťují jen čeští podnikatelé. Též německé firmy s pobočkami v Čechách jsou touto situací postiženi. Tito, než by čekali na zlepšení situace pomocí politických úkonů, raději řeší situaci sami a nabízí mladým lidem možnost vzdělávání ve svých závodech. K těmto závodům patří emz, Suspa, Gerresheimer Wilden, Scherdel a Grammer. Tito vzdělávají v západočeském kraji nové mechaniky na základě velmi podobné výuky jako je v Německu duální vzdělávací systém. Německé závody doufají, že se v budoucnosti tento systém střídající se výuky a praxe od prvního vzdělávacího roku brzy prosadí i v Čechách.
Ale i česká vláda si dala za úkol situaci nedostatku odborných pracovních sil v Čechách zlepšit. Pomocí tzv. Green Cards by se mělo dostat do Čech dostatečné množství odborníků v odvětvích, kde tito na českém pracovním trhu chybí. A takto by tento koncept měl fungovat:
České firmy ohlásí jejich potřebu na pracovním úřadě. Pokud nebudou tato místa během určité doby moci být obsazena českými odborníky, budou dále oznámena jako místa volná pro zahraniční odborné síly.
Zahraniční odborník, který svoji kvalifikaci prokáže, pak obdrží na českém velvyslanectví ve své zemi tzv. Green Card.
|
| 19.02.2008 Po pětileté přestávce Street Move zase ve Weidenu!
|
| | První Street Move festival se uskutečnil ve Weidenu v roce 2001. Tenkrát jako demonstrace světové otevřenosti weidenských občanů žijících ve městě, které se tenkrát nepříjemně proslavilo útoky na židovskou skupinu a jako protest proti pravoradikálním silám.
“Pro mír a lásku” – to bylo tenkrát moto weidenské “Love-Parade”! Organizátoři i účastníci chtěli dokázat, že město Weiden není “hnědé”, ale barevné!
A k tomu všemu ještě plno zábavy a hodně muziky – tehdy převážně techno. I dva následující roky vyjely alegorické vozy do ulic města Weidenu, aby potěšily všechny účastníky Street Move a demonstrovaly postavení weidenských občanů.
A pak následovala pětiletá přestávka.
A letos se organizátor Street Move, Ralf Möhrle, rozhodl Street Move znovu probudit k životu. A tentokrát ještě barevnější – a vhodné moto již také má: “United Colors”.
|
| | Tuto barevnou paletu bude prezentovat přibližně deset hudebních alegorických vozů s různými DJi se zajímavou muzikou; tentokrát je zastoupeno nejen techno, ale též latino a salsa. A dokonce jedna rocková kapela by se měla Strret Move živě zúčastnit.
To zní velmi dobře, už se na léto těším.
Strret Move se totiž koná 28. června 2008, den před občanskými slavnostmi ve Weidenu. Hudební alegorické vozy vyjíždí ve 12.00 hodin z Volksfestplatz a jedou přes Weiden (Allee) k parkovišti Naabwiesen, kde pak pokračuje ohromná party až do 22.00 hodin.
|
| 09.02.2008 Navštivte hvězdárnu v Regensburgu
|
|  | Hvězdárna v Regensburgu je nejstarší veřejná hvězdárna v jižním Německu.
V roce 1774 nechal knížecí opat Frobenius Forster postavit hvězdárnu, ve které umožnil páteru Placidu Heinrichovi provádět rozličná astronomická pozorování jako např. zatmění slunce a měsíce, výšku polohy slunce a 07.05.1799 dokonce průběh pohybu planety Merkur před sluncem.
Když byl ale v roce 1812 zrušen klášter, kde hvězdárna stála, nechal kníže Karl Alexander von Thurn und Taxis pro pátera Heinricha zbudovat novou hvězdárnu v knížecí zahradě, která se proslavila pod názvem „Placidusturm“. Tato observatoř byla zpřístupněna též královskému lyceu a později filozovicko-theologické vysoké škole.
V roce 1920 pak hvězdárnu pro veřejnost zpřístupnil profesor Stöckl. Po smrti profesora Stökla se o hvězdárnu staral profesor doktor Hess
až do roku 1968. Pak převzal vedení pan Menath a od roku 1976 je
za hvězdárnu zodpovědný spolek „Verein der Freunde der Sternwarte Regensburg e.V.“, pod jehož vedením se hvězdárna nachází až dodnes.
Tento spolek má dnes ca. 150 členů včetně školáků a studentů. |
|  | V roce 1902 se hvězdárna přesídlila na území královského lycea, dnešní ulice Ägidienplatz 2 (neboť její původní místo muselo ustoupit budování nové silniční trati).
Kopule hvězdárny měří v průměru 3,5 metrů, byla postavena v roce 1902 dráždanskou firmou Hayde a je dnes chráněnou památkou. Společně s historickými výstavními exponáty a moderním zařízením nabízí hvězdárna výjimečné ambiente. Hvězdárna má kapacitu 70 míst, v posluchárně hvězdárny mohou návštěvníci zažít fascinaci vesmíru pomocí nejmodernějších multimédií. Mimo jiné např. virtuální cestu vesmírem nebo cestu kolem planety Země. Ve výstavních prostorách se hvězdárna snaží na rozličných modelech a exponátech vysvětlit stavbu a výzkum vesmíru. Na platformě hvězdárny pak mohou návštěvníci pod odborným vedením pozorovat oblohu pomocí různých dalekohledů a teleskopů. |
|  | Od roku 1992 patří ke hvězdárně ještě pobočka v Bavorském lese, která je vybavena profesionálními zrcadlovými teleskopy a astrokamerami, kterými se dají pozorovat i světelně slabé objekty jako vzdálené galaxie a kvazary.
Hvězdárna v Regensburgu je otevřena každý pátek s výjimkou letní přestávky a státních svátků. Veřejné prohlídky se konají každý pátek večer při jasné, nezatažené obloze.
Prohlídka začíná přednáškou o základech astronomie (40 minut), pak následuje pozorování oblohy teleskopy (60 minut) a též možnost prohlídky výstavních exponátů.
|
|  | totální zatmění slunce kometa Holmes
Vstupné je zdarma, obvyklé jsou však dobrovolné platby, kterých je samozdřejmě využito ve prospěch hvězdárny.
Větší skupiny (školy, firmy – od 10ti osob) se mají předem ohlásit
e-mejlem nebo telefonicky.
Kontakt a informace:
URL: www.sternwarte-regensburg.de
E-Mail: astronomie@sternwarte-regensburg.de
Tel.: 0049-941-562682
Adresa: Ägidienplatz 2, 93047 Regensburg
Otevírací doba: květen – srpen: každý pátek 21.00 hodin
září – duben: každý pátek 20.00 hodin
Možnost parkování: na parkovišti na Bismarckplatz
Příjezd:
|
| | 27.01.2008 Město Weiden plánuje český týden
V rámci speciálních akcí Workshopu města Weiden se připravuje
tzv. „český týden“. Starosta města Weidenu, pan Kurt Seggewiß se
již těší na modro-bílo-červenou nádheru; touto barevnou kombinací by mělo být v tomto týdnu vydekorováno celé město! Ale nejen dekorace, ale i speciální nabídky a akce očekávají údajně v těchto dnech návštěvníky města Weidenu. Mezi ně patří např. přátelské zápasy v ledním hokeji, v kopané, anebo „weidensko-český“ maratón.
Vzájemné akce různých sportovnćh oddílů či kulturních skupin obou zemí by neměly chybět. Ale též umělci se mají na programu tohoto týdne podílet, a to různými výstavami českých umělců ve Weidenu.
A i čeština by v tomto týdnu měla zaznívat z téměř každého rohu (na to jsem osobně velmi zvědavá – no, je pravda, že ve Weidenu žije celkem hodně Čechů a Češek).
Jako možné termíny byly oznámeny týdny, ve kterých jsou v Čechách státní svátky, a to 28.září - den České Republiky, 29.října - den založení samostatného českého státu a 17.listopadu – den boje za svobodu a demokracii.
Touto akcí přispěje město Weiden rozhodně k vzájemnému porozumění mezi národy a jejich sblížení. :-) |
| | 20.01.2008
Waldsassen
Počátky města Waldsassen sahají až do roku 1133. Prvního října
tohoto roku nechal hrabě Diepold III. z Vohburg-Cham přivézt na toto místo mnichy z Thüringen za účelem výstavby kláštera. Waldsassen se pak v následujících stoletích rozrostl v jeden z nejdůležitějších cisterciánských klášterů v Bavorsku. Velmi dlouhou dobu zůstal klášter jediným komplexem budov, teprve v 17tém století byly vybudovány první obytné domy tkalcovských a plátenických rodin.
Hospodářský rozkvět znamenalo otevření železničního spojení mezi městy Wiesau a Cheb roku 1895. O rok později byl Waldsassen princregentem Luitpoldem oficiálně vyhlášen za město a byla mu přiznána městská práva. V této době měl Waldsassen již
ca. 4000 obyvatel, zajisté též díky porcelánce zbudované v roce 1866.
Po té následovala cihlárna a sklárna. V dalších stoletích se zvýšil počet obyvatel a vznikly nové městské čtvrtě.
České město Cheb leží jen 10 kilometrů od Waldsassenu a je dosažitelné přes hraniční přechod Hundsbach-Svatý Kříž.
Klášterní město Waldsassen tedy slaví v roce 2008 imposantní jubileum.
Před 875 lety byl založen cisterciánskými mnichy klášter Waldsassen. Pracovní skupina pod vedením pana Ludwiga Spreitzer připravila pro všechny návštěvníky obsáhlý a atraktivní program.
Slavnostní program začíná slavnostní mší 2. února 2008. Mnoho dalších akcí pak následuje, a to nejen v klášterní bazilice, ale též v blízkém muzeu „Stiftlandmuzeu“, zde od 15. dubna 2008.
Koncerty v klášterní bazilice začínají 9. března 2008 vokálním koncertem skupiny King´s Singers.
4. května 2008 pak možno navštívit sborový a varhanní koncert pod názvem „50ti denní velikonoční období“.
Od 23. do 25. května 2008 se pak konná varhanní improvizacní soutěž.
13. července 2008 se můžeme těšit na benefiční koncert, jehož výtěžek jde na renovaci vnitřní části baziliky.
3. srpna pak další varhanní koncert, 21. září 2008 dechovka,
7. října 2008 ještě jeden benefiční koncert, 2. listopadu 2008 pak velký podzimní koncert.
Za zmínku stojí v každém případě ještě horolezecký sbor zpívající alpské předvánoční a vánoční písně, a to 29. a 30. listopadu 2008
a vánoční koncert 6. a 7. prosince 2008.
Bazilika Waldsassen
|
| | Klášterní bazilika Waldsassen byla vystavěna v letech 1682-1704. Významní klášterní stavební mistři jako Georg Dientzenhofer
a Abraham Leuthner zde vytvořili jeden z nejvelkolepějších barokních kostelů v Bavorsku. Bývalá hrobka cisterciánských mnichů pod bazilikou je považována za jednu z největších klášterních hrobek v Německu a jsou zde k vidění stěny hrobů a halové chodby. Hrobka je přístupná jen pro prohlídky s průvodcem.
Obzvláště stojí za zmínku varhany Sv. Janna, se 103 registry jedny z největších varhan v Evropě.
Vrcholy kultury tvoří nádherné Kostelní koncerty ve waldsassenské bazilice, Waldsassenské komorní koncerty v Sálu harmonie a příležitostné koncerty v sále knihovny kláštera.
Bazilika je otevřena po celý rok od 7.30 do soumraku. Bohoslužby se zde konají každou sobotu v 19.00 hodin (v zimě: 18.00 hodin) a v neděli v 8.00, 9.30 (se sborem a varhany) a 11.00 hodin
vstupné: 0,50 - 2,00 bei Führung - 15,- až 60,- Kč při prohlídce s průvodcem
Adresa: Basilikaplatz 6 D-95652 Waldsassen
Bližší informace a ceny za prohlídky s průvodcem obdržíte na zde uvedeném telefonním a faxovém čísle.
Tel:+49(0)9632-1387 (Mo. bis Fr. 09:00 - 14:00) Fax:+49(0)9632-5999
eMail:basilika@t-online.de
Ignorant, dřevěná figura z knihovny „Stiftsbibliothek“ Waldsassen
|
| | | 10.01.2008 Čínský národní cirkus |
| | přichází do České republiky z provincie Shandong, která se nachází na východě Číny na pobřeží dolního toku Žluté řeky. Rozloha této provincie je 156 700 qkm, počet obyvatel přibližně 88 miliónů. Hlavní město této provincie je Jinan. Shandong má víc než pětitisícitiletou historii. Polde současných výzkumů pochází ze Shandongu nejstarší zaznamenané písmo Jinan.
Hlavní město Shandongu - starobylé Jarní město - je jedním z rodišť čínské akrobacie.
Skupina akrobatů založená v r. 1958 se již 40 let snaží o sformovaní - obnovu čínské akrobacie. Po dobu tohoto procesu vznikaly neobyčejné programy, vyžadující výjimečnou dávku šikovnosti.
|
|  | Čínský národní cirkus presentuje každý rok po celé Evropě svojí novou show, letos pod heslem – Buddha. I tato show navazuje na řadu úspěšných konceptů Čínského národního cirkusu – spektakulérní artistické výkony spojené s fascinujícími ukázkami pro nás cizí a tajuplné kultury. V minulých letech mohli diváci zhlédnout několik senzačních představení, která se věnovala tématům jako Dschingis Khan, Poslední císař, Marco Polo a Mulan, kde byla poprvé zpracována tématika čínské hrdinky.
Letos je na řadě téma budhismus, a to hlavně proto, že budhismus ovlivňoval několik tisíciletí vývoj v Asii a tím také v Číně. Na tomto představení se účastní špičkoví umělci z jedenáctimiliónové metropole Tianjin.
|
|  | V posledních 20ti letech se skupina zúčastňovala státních
i mezinárodních soutěží s výbornými představeními a získávala různá ocenění.
Např. za žonglování nohami získala skupina zlatou medaili jak v roce 1986 na XI. Mistrovství světa v Akrobacii pořádaném v Anglii, tak i na
X. cirkusové a akrobatické soutěži "Svět zítřka" ve Francii v roce 1987.
V roce 1990 získali též zlatou medaili na Uměleckém festivale v Korei pod názvem "Dubnové jaro" s představením “Kruhy, které se houpou”. Za představení balancované na dvojitém stole získali pohár Stříbrného klauna na XIV. Mezinárodní soutěži Cirkus a Akrobacie v roce 1989
v Monte Carlu v Monacu. Představení “Tanec na nebi“ získal stříbrnou medaili na V. Čínském Wuhan mezinárodním festivalu akrobacie
v roce 2002. Za jiné programy, jako např. Skoky přez kruhy, Bojové umění, Žonglování nohami a Létají hrazda, získali též různá ocenění jak na domácích tak i mezinárodních soutězích. Členy skupiny tvoří špičkoví akrobaté. Za zajímavost stojí, že jsou tito artisté v jejich vlasti stejně uznáváni jako známí zpěváci, operní hvězdy, dirigenti či fotbalisté. |
| | 09.01.2008 Radost z hranic bez hranic |
| | Kdo z nás by si v osmdesátých letech pomyslel, že bude jednou hranice s Německem vůbec otevřena, kdo z nás by si tenkrát pomyslel, že ona železná opona opravdu spadne?!
Před osmnácti lety pak otevření hranic, možnost vycestování do Německa bez víza, první setkání s přáteli či příbuznými po mnoha letech...
Pak vstup České Republiky do Evropské Unie v květnu 2004
a 21.12.2007 otevření hranic bez pasové kontroly!- to vše v relativně krátké době.
Starostové německých pohraničních městeček jsou s tímto vývojem velmi spokojeni a jsou hrdi na to, že k tomuto vývoji také mohli trochu přispět. Starosta městečka Waldsassen vzpomíná s úsměvem ještě dnes na příhodu, která se odehrála před několika lety na hraničním přechodu Waldsassen- Cheb. Mezi německou a českou částí hraničního přechodu ho upoutal muž s kufříkem v ruce, který se pěšky ubíral směrem do Německa. A tento muž mu byl poněkud povědomý. Z blízka pak poznal svého kolegu, starostu městečka Neualbenreuth, který, tak jako on sám, chtěl jet do Karlových Varů na kongres. Bohužel byl pas neualbenreuthského starosty prošlý, a tak si musel na hranicích vystoupit, nechat jet své ostatní kolegy dál a vrátit se domů pěšky. No, to už by se mu dnes asi nestalo... |
| | Ale i neualbenreuthský starosta vzpomíná na rok 1989-1990 v dobrém slova smyslu. Na velikonoční sobotu v roce 1990 němečtí a čeští občané společně postavili na hranicích lavice a stoly, společně jedli české a německé buřty a pili waldsassenské „Zieglerbier“ pivo a chebské pivo. Starostové z Neualbenreuthu a Lipové se vzájemně zvěčnili ve zlatých městských knihách a prohovořili plány o vzájemné spolupráci v oblasti hospodářství, kultury, lovu, turismu, sportu a dalších odvětví. To byly základy dnešních úspěchů.
Též starosta městečka Mähring zaznamenal pozitivní vývoj – spolupráce škol, mateřských školek, sportovních oddílů, ale i sposta přátelství v oblasti privátní – tak by se dal popsat vývoj od roku 1990. A i on má veselou historku k vyprávění – když tehdy slavnostně otevíral novou budovu hraniční kontroly, ptal se zodpovědných pracovníků, zda tuto budovu postavili tak, aby se dala později využít i jinak, např. jako hotel.Tenkrát se na něj všichni poněkud divně dívali a jeho myšlenku nepochopili – a dnes je tato myšlenka velmi aktuální! A to je dobře.
|
| 16.12.2007 Zimní rekreační středisko Silberhütte
|
| | | Není-li na Přimdě dostatek sněhu, případně je-li vám Přimda délkou svých běžeckých tras malá, doporučuji návštěvu lyžařského běžeckého areálu Silberhütte. Toto středisko je dosažitelné buď z české strany hranic (nezapomeňte pas) autem přes Lesnou na Ostrůvek, odtud v případě příznivých sněhových podmínek na lyžích na Zlatý potok, kde již narazíte na upravenou stopu, která vás, zhruba po 5 km, dovede k historickému mezníku Křížový kámen (Kreuzstein), kde je celoročně otevřen (pozor, v zimě od 8 do 18, v létě od 6 do 20 hodin) turistický hraniční přechod pro pěší, cyklisty a lyžaře. |
| | Z německé strany se na Silberhütte dostanete přes hraniční přechod Rozvadov - ve Waidhausu odbočte vpravo na Georgenberg a dále na Flossenbürg. Motoristům přijíždějícím od severu doporučujeme přechod Broumov - Mähring, odkud si to namiřte směrem na Bärnau. Z Bärnau vyjeďte směrem na Tirschenreuth. Nedaleko za Bärnau odbočte vlevo a na druhé křižovatce znova vlevo. Na Silberhütte jste za chvilku. Obyvatelé tachovského a chebského okresu mohou s výhodou využít regionálního hraničního přechodu Pavlův Studenec - Bärnau.
Na české straně hranic se upravuje 10 km stop, na německé straně více jak 40 km stop pro klasický běh a tratí určených pro skating. K bezplatnému použití je velká šatna, kde lze v teple posvačit a namazat lyže. V úterý, ve středu a ve čtvrtek večer lze na 2km okruhu běhat při umělém osvětlení. Vždy je upravena stopa pro klasiku i dostatečně široká dráha pro skating (bruslení).
Na české straně jsou dva okruhy propojené přes turistický hraniční přechod Křížový kámen - Kreuzstein na bavorský lyžařský areál Silberhütte:
* severní - zelená - v délce 7 km vede na Zlatý Potok a severním směrem zpět po lesních cestách,
* jižní - hnědá - vede od přechodu na bývalou samotu Skláře, dále na Zlatý Potok a kolem vrcholu Havran zpět na přechod Křížový kámen - Kreuzstein. Délka 9 km.
Na Silberhütte je 7 různě obtížných tras v délkách 2 - 10 km a vč. tras pro skating (bruslení) 3 - 6 km. Okruh 2 km má dokonce umělé osvětlení. Součástí areálu je velká šatna, kde lze v teple posvačit či namazat lyže.
|
| | | Zlatý potok – Goldbach
Tiché a osamělé místo, jehož název upomíná na středověkou těžbu zlata v této oblasti. O několik století později, v roce 1736 zde byl vybudován závod na výrobu skla. Vyrábělo se zde sklo, které našlo své odběratele
v Bavorsku, Čechách a Sasku. Výroba skla pokračovala až do roku 1894. Potom toto místo postupně osamělo, několik málo domků zmizelo a dnes nám jen pár zbytků zdí připomíná, že zde kdysi existoval život. Ruiny dřívější ubytovny pro zaměstnance a pozdější školy naleznete poblíž křižovatky červeného značení č.1. Na cestě vedoucí k Altglashütte naleznete další svědky dávné minulosti. Přibližně 500m od bývalé sklářské vesničky se na malé skále ještě dnes tyčí železný kříž. V roce 1993 zde byly vybudovány dva domky, z nichž jeden slouží lyžařům.
Altglashütte
|
| | 10.12.2007 Bavorsko má problém
Jaký že má Bavorsko problém? |
| |
| Od 01. ledna 2008 by měl vstoupit v platnost zákon zakazující kouření ve všech restauračních zařízeních. Což znamená, že by kuřáci museli doslova „před dveře“.
To, co je v mnoha jiných zemích (např. Itálii) dnes již na denním pořádku, se nezávratně řítí i na Bavorsko (v některých částech Spolkové Republiky Německa je tento zákon také již v provozu).
A to se samozdřejmě pohodovým Bavorákům vůbec nelíbí! Nikdo si zde nedovede představit partičku mariáše(tedy karetní hry mariáši podobné) nebo skatu bez cigaretky či doutníčku; nikdo si nedovede představit říjnové bavorské slavnosti v Mnichově se zákazem kouření ve slavnostních stanech.....
No, upřímně řečeno, ani já si tuto situaci nedovedu dost dobře představit. Jsem bývalý kuřák a již několik let velmi tolerantní nekuřák, ale pro mě tak nějak k hospůdce patří i kouř, i když musím upřímně přiznat, že je příjemné přijít z hospůdky domů a „nebýt cítit“ kouřem.
Ale proto bych kuřáky na mráz nevyháněla....
Samozdřejmě to nemá jen za důsledek, že budou kuřáci stát před pohostinstvím na mrazu. I pro hospodské a hoteliéry bude tato situace velmi nepříjemná. Na jednu stranu se musí bát, že několik jejich zákazníků zůstane raději doma, což bude znát hlavně na tržbě
a v neposlední řadě na snížení počtu personálu; na straně druhé po nich bude zákon požadovat, aby si své zákazníky ohlídali a nenechali je v restauračních místnostech kouřit – a tento event. přestupek by měl být pokutován údajně 5ti až 5ti tisíci euro pro provozovatele restauračního zařízení.
To funguje možná u menších hospůdek a restaurací, ale jak si tuto situaci mají ohlídat majitelé diskoték a společenských domů s návštěvností přes 1000 lidí za noc? Na to už zákon bohužel odpověď nemá. Stejně tak jako na otázku, jak si mají majitelé restauračních zařízení ohlídat hosty, kteří se vytratí bez placení po poslední cigaretě přede dveřmi. Anebo jak zamezit hluku přede dveřmi po 22.00 hodině.
Jestli se zdaří zákon proti kouření v restauračních zařízeních prosadit, budeme zcela jistě svědky nového typu gastronomie – vzniknou kuřácké kluby s průkazem či kluby tzv. uzavřených společností – zařízení tzv. privátního rázu – zde se totiž bude podle zákona moci kouřit „o stošest“.
Momentálně probíhají po celém území Bavorska demonstrace proti tomuto zákonu, a tak uvidíme, jak se situace vyvrbí...
|
| | 28.11.2007 Vánoční prodeje ve Weidenu začaly!
|
| | Vánoční prodeje ve Weidenu začaly tzv. Kathreinsonntag, prodejní nedělí spojenou s velkými trhy, a to 25.11.2007. V tuto neděli bylo ve Weidenu plno. Tato tradiční prodejní neděle byla opět, jako již několik posledních let, navštívena nejen weidenskými občany, ale i občany z blízkého okolí – a i pár českých hlasů bylo v některých obchodech
k zaslechnutí!
A i přes tvrdší zimní podmínky – v poledne ještě mrzlo a sněžilo – opravdu Weiden navštívilo, podle mého názoru, velké množství lidí.
Podle odborníků jsme ale prý zůstali toho „velkého návalu“ ušetřeni.
No, tak ani nevím, jestli bych ten „velký nával“ chtěla zažít – mě to naprosto stačilo. Je pravda, že se odpoledne počasí pokazilo a sníh přešel v déšť se sněhem, což zřejmě přesto několik lidí odradilo. Údajně nepřijelo tolik návštěvníků z okolních vesnic a městeček. Ti zůstali sedět doma v teplíčku za kamny...
Obchody byly otevřeny od 13.00 do 17.00 hodin, a tak měli všichni návštěvníci dost času na utrácení. A to nejen v obchodech, ale i na stáncích místních trhovníků, ve stáncích s různými dobrůtkami či svařáčkem.
|
| | Weidenští obchodníci byli na konci dne s tržbou spokojeni. Vždyť také lákali kupce speciálními nabídkami, které opravdu stály za to. Zimní oděvy ve slevě, zimní obuv v nabídce, sportovní zimní vybavení za výhodné ceny, - a pro ty malé hraček co hrdlo ráčí...kdo by nebyl spokojen?!
A tak po páté hodině odcházel nejeden návštěvník spokojen a s taškami plnými předvánočních nákupů.
|
| 12.11.2007 Letáčky české řeči zvou do Weidenu
Ve spolupráci organizace Pro-Weiden a města Weiden vznikl již plánovaný letáček v české řeči, který zve české návštěvníky na nákupy
a relax do Weidenu (již jsem na této stránce informovala).
A po několika měsících došlo skutečne k uskutečnění této myšlenky!
Obchodní vedoucí Organizace Pro-Weiden Andrea Janker a F.Sirikwa z Tourisinfo Weiden se vydali do západočeské Plzně, aby svůj letáček představili několika zástupkyním českých cestovních kanceláří.
|
| | Nabízen je celodenní výlet do Weidenu, který obsahuje vpodstatě tři stanice:
1. Witt Preisland – čeští zákazníci tvoří dnes již podstatnou část zákazníků firmy Witt a tak není divu, že se právě tato firma na akci podílí.
Čeští návštěvníci mohou po malé prohlídce firmou nakupovat v místní skladové prodejně za zajímavé ceny co hrdlo ráčí. V ceně je zahrnut
i oběd (chutný – již jsem tam asi před půl rokem obědvala) v restauraci firmy Witt.
2. Vnitřní část města – nabízí mnoho zajímavostí a možností nákupu.
Zvláště před vánocemi, kdy jsou zde celý prosinec vánoční trhy velmi často navštěvována.
3. Thermenwelt Weiden – termální lázně ve Weidenu jsou též již několik let zajímavým výletním cílem mnoha českých návštěvníků. Po nákupech tak mohou výletníci relaxovat....
Zástupkyně českých cestovních kanceláří byly touto nabídkou nadšené – vždyť už si to nejedna mohla letos v květnu vyzkoušet na vlastní kůži.
Letáček vyšel v nákladu 20000 kusů a leží od minulého týdne v několika českých cestovních kancelářích. |
| 08.11.2007 Výstava Dinosauři z Patagonie v Plzeňském muzeu
Naprosto ojedinělá výstava hodná nejvyšší pozornosti je tvořena z modelů skutečných koster dinosaurů, které byly nalezeny v jižní Argentině.
Výstava světového jména se v Plzni na tři měsíce naprosto neplánovaně zastavila na své cestě Evropou (před Plzní byla umístěna ve Vídni, dále odjíždí do Paříže, na počátku roku byla též na tři týdny v Praze). |
| | | Dinosauři z Patagonie je výstavou vytvořenou Muzeem paleontologie Edigio Feruglio v Buenos Aires. Tvoří ji dvanáct replik původních koster doplněných zmenšeným modelem zvířete v jeho skutečné podobě. Největší a nejimpozantnější kostrou výstavy - 16 metrů dlouhou - je Gigantosaurus. Tento druh bude také hlavní postavou 3D filmu, který výstavu doplňuje. |
| | Výstavu pořádá Západočeské muzeum a WEST MEDIA Plzeň ve spolupráci s Museo Paleontológico Edigio Feruglio. Výstava se uskuteční v přízemí hlavní budovy Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 2.
Výstava je určená nejen pro dospělé, ale i pro rodiny s dětmi. Děti na této výstavě zajímá dojem a fantazie, rodiče a dospělé spíše technika.
Výstava Prvohory - Živý svět je ideální pro návštěvníky se zájmem o přírodu,
o historii přírody, historii Země i historii našeho území v paleozoiku. Obsahuje věci jak odborné, tak i populárně naučné. Je určena rovněž pro děti, které k ní ovšem potřebují přibližující výklad dospělého, nikoli nutně však odborníka.
Výstava je vhodná pro děti od věku 3 let. Ty ale možná lehce zastraší osmimetrový ještěr. A ten, kdo se neodváží přijít příliš blízko, se může dívat z dálky…
A pak je tu ještě 3D kino - jedná se o polarizační panoramatickou projekci promítanou ze dvou současně běžících projektorů. Film je promítán na zvláštní polarizační plátno, které umožňuje vysoký stupeň odrazu světla. Každému návštěvníkovi jsou zdarma zapůjčeny polarizační brýle, kterými může skutečně vstoupit do děje.
Výstava je prodloužena do 06.01.2008!
Ceny vstupenek:
dospělí 80 Kč, děti 50 Kč, rodinné vstupné (2+2) 220 Kč
Otevřeno:
denně kromě pondělí, 10.00 – 18.00 hod.
Výstavu pořádá:
Západočeské muzeum a WEST MEDIA ve spolupráci s Mef – Museo Palaontológico Edigio Feruglio.
|
| | A pak jsem se dozvěděla z jednoho časopisu, že:
všechno bylo jinak!
Druhohorní dinosauři nebyli na Zemi sami – žili tu s nimi i obří lidé.
Nejslavnějším nálezem, který zpochybňuje oficiální historii vzniku lidstva, je kladívko z období křídy - poslední části druhohor. Emma Hahn našla u města London
v Texasu roku 1936 kámen, který podle geologů vznikl právě v době křídy. Trčel
z něho kus zkamenělého dřeva. Kámen rozlomili v roce 1947 – a nevěřili vlastním očím. Na dřevěném topůrku bylo nasazeno kovové kladivo! Druhohory ale skončily před 95 milióny let!
Železné kladívko ale zřejmě nevyrobil brontosaurus. Mimochodem, jde o slitinu, která by se snad ani neměla nazývat železem: toho je v ní totiž pouhých 6 %. Cirka 2,6% činí chlór a plných 74% slitiny je síra ! Uhlík a křemík, které jsou v dnešních železných slitinách běžné, v druhohorním kladívku pro změnu nejsou vůbec.
Zdá se také, že kladívko bylo vyrobeno v jiných klimatických podmínkách, než jaké jsou na Zemi v posledních stovkách tisíciletí – musel tu být větší atmosférický tlak a snad i hustota vzduchu.
Není to ovšem jediná záhada planety Země. V černém uhlí ze státu Ilinois v USA se našel zlatý řetízek, zapuštěný v jednom kusu uhlí. Černé uhlí vzniklo ze dřeva prvohorních lesů…
To jsou případy nálezů, které by prý těžko někdo zfalšoval. Stejně obtížné by ale bylo zfalšování zkamenělých lidských stop, které protínají dráhu stop dinosauřích – ty však oficiální věda za falešné prohlašuje. Takové otisky se ale údajně nachází na různých místech světa. Šlépěje otisknuté do hornin z druhohor přitom nesou všechny znaky nohou dnešních lidí, jen jsou výrazně větší.
Jak odpovědět na otázky , které před nás tyto nálezy staví? Jsou to pozůstatky mimozemšťanů? Můžou za podivnosti cestovatelé v čase, kteří si udělali výlet do budoucnosti, anebo je něco v nepořádku s metodami, jak dnes určujeme stáří hornin a archeologických nálezů? Mlčení vědců umožnuje spekulace…
Škoda, že nám to nemohou prozradit Dinosauři z Patagonie.
|
| 25.10.2007 Německo-český průvodce města Weidenu
Město Weiden je opravdu takřka hned za hranicemi s Českou Republikou a je pravidelně navštěvováno turisty z Čech. Ale nejen čestí návštěvníci zavítají rádi do Weidenu. Každoročně se do Weidenu dostanou i žáci partnerských škol. A proto také zajisté většina z nich ocení snahu několika mladých lidí vytvořit knížku – průvodce městem Weiden, psanou hned dvoujazyčně - v němčině a češtině.
K autorskému týmu pod vedením „šéfa“ Keplerova Gymnázia
Dr. Friedricha Heglmeiera patří Theresa Buml, Laura Pfeiffer, Evelyn Schlegl, Patrick Stiebinger, Kim Wölfl a Susi Zeman. Tito mladí gymnaziasté uskutečnili myšlenku pana Heglmeiera, a tak vznikla knížka, která chce zejména mladistvým turistům ulehčit poznávání města Weidenu a jejich orientaci. Čtenáři se tak seznámí nejen s historií města, ale i s pozoruhodnostmi a atrakcemi. Na 98 stránkách jsou prezentovány nabídky z oblasti kultury, vzdělávání, sportu a využití volného času, čtenáři se dozví o důležitých slavnostech a velkých městských tržních dnech, samozdřejmě zde naleznou i obsáhlý popis místních restaurací, kaváren a prodejen zmrzlin. A to vše v obou jazycích. Jedná se o velmi zdařenou knížku s mnoha důležitými, aktuálními informacemi a barevnými snímky.
Tuto práci umožnil projekt Future, podporovaný paní Sabine Guhl a Karin Holl. Historické informace o městě Weidenu dodala paní Petra Vorsatz z městského archivu. Při pracích na počítači pomohl pan Adolf Giehl. A překlad do češtiny převzal pan Karel Suchánek z Mariánských Lázní a já, vaše Renáta z Weidenu .
Ve čtvrtek 18.10.2007 byla tato knížka slavnostně představena v Regionální knihovně ve Weidenu. |
| | Orientální tanec s tanečnicí Elham v regionální knihovně ve Weidenu |
| | Elham Raks, což znamená tanečnice Elham, se představí se svojí novou show weidenskému publiku 10. a 11. listopadu 2007 v regionální knihovně ve Weidenu a 26. října 2007 též v regionální knihovně při celoměstské akci “Umění až do půlnoci”, kdy jsou otevřeny weidenské galerie až do pozdních nočních hodin.
Jedná se o taneční divadelní představení orientální tanečnice , která vás vezme s sebou na cestu do Persie 18.tého století. Tato show je inspirována tzv. “Dopisy z Orientu”, které napsala Lady Mary Wortley
Monatgu v letech 1716 až 1719 při svojí cestě z Londýna do Konstantopole. Tyto dopisy jsou plné ostrého rozumu a světové otevřenosti a jsou dodnes známé.
Elham je skvělá tanečnice, na které je její radost z tance vidět. Tato jiskra přeskočí určitě i na vás!!
Něco více o orientálním tanci
Persie (dnešní Irán) má díky své dlouholeté historii, obrovské ploše (dnes ca. 5 krát větší než Německo) a díky velkému množství obyvatel (přes 70 miliónů) v mnoha různých kmenech (např. Azeri, Kurd, Baluch, Turkmen) velmi rozdílné folklórní, regionální, klasické a improvizační tance.
|
| | Jedním z nich je např. Raks e Tehrani, tanec hlavního města Teherán. Jedná se o celkem moderní tanec, který tančí jak ženy, tak muži. Při tomto tanci doslova splyne publikum s tenečnicí či tanečníkem.
Při každé příležitosti se v Orientu tančí. Při oslavách před svatbou, po svatbě, při oslavách narozenin nebo zasnoubení, ale také naprosto bezdůvodně, zkrátka jen tak pro radost.
V každé domácnosti se najde tamburína nebo bubínek a jakmile se sejde pár žen, začne většinou jedna ze starších žen hrát na tamburínu
a zpívat staré, známé písničky - a už tančí skoro všechny ženy, a ty, které netančí, povzbuzují tanečnice tleskáním.
Toto tančení má dlouholetou tradici. Teherán se stal roku 1786 hlavním městem. Ženy byly tehdy isolovány v harémech a staraly se
o domácnost a děti, přičemž výchova dětí byla často převzána jinými pomocnicemi v domácnosti, a tak neměly ženy v harémech moc velké pole působnosti.
Život ve městě byl totiž jiný než na vesnici, kde se ženy musely starat
o zemědělské práce, o domácí zvířata a často ještě o výrobu tkaných koberců.
Městské ženy se mohly podílet na náboženských ceremoniích jako např. Ashura – Festival, Hamman – ceremonie apod. Slušné dámy se nesměly ukazovat na ulici bez doprovodu a i s doprovodem jen totálně zahalené. Manželské svazky aranžovali rodiče a málokterá žena si dovolila vyjít bez zahalení na ulici, na veřejnost. Ženy potřebovaly rozptýlení a zábavu. Po ceremoniích byli tedy objednáni muzikanti. Byli to především muži a chlapci, kterým byli buď zavázány oči, aby ženy bez zahalení neviděli, anebo byli tito muzikanti posazeni za neprůhlednou stěnu. A už se mohlo začít s tancem. To byla pro ženy Orientu možnost útěku od stereotypu, možnost poutání sociálních kontaktů. Starší ženy prezentovaly své dcery na vdávání, jiné zase hledaly nevěsty pro své syny. Jednalo se o kombinaci tance a divadla, některé ženy tancovaly uprostřed místnosti a byly ostatnímy ženami povzbuzovány a prohlíženy. Pak si svá místa vystřídaly. Přitom si vyprávěly o svých životních osudech, o svých manželstvích, nevěrných manželech, neposlušných dětech a tyranizujících tchýních.
Se zlepšením sociální situace žen v Orientu ztratila tato setkání na důležitosti a časosti, ale tanec zůstal pevnou součástí života v Orientu. |
| | 11.10.2007 Hranice bude ještě do konce tohoto roku otevřena |
| | Již několik let spolupracují čeští a němečtí policejní zaměstnanci ruku v ruce proti všem, kteří překračují a porušují naše zákony.
A do vánoc tohoto roku se jejich vzájemná spolupráce ještě zintenzivní. Pak budou totiž odbourány hraniční kontroly na česko-německé státní hranici.
Od roku 2002 pořádají čeští a němečtí policisté společná cvičení, účastní se společných výjezdů a hranice přesahujících zásahů a jiných akcí a vyměnují si denně důležité informace.
Jak prohlásil německý policejní prezident Hans Junker: My jsme zde na 356km dlouhé německo-české hranici dobře připraveni. |
| | Ke vzájemné spolupráci českých a německých policistů nepatří jenom společná cvičení a společné zásahy, ale také pravidelná společná výuka. Přitom se věnuje velká pozornost deliktům jako je padělání dokumentů, transport drog a nezákonný obchod s automobily.
Také speciální jednotky obou zemí se vzájemně znají.Tyto se zaměřují především na společná řešení při únosech a při přepadech s rukojmími.
A to, že čeští a němečtí policisté spolu pracovat chtějí, dokazuje i skutečnost, že se stále více českých policistů učí německy a stále více německých policistů absolvuje kurzy češtiny.
08.11. 2007 se chystá gremium Evropské unie oficiálně oznámit, že by na naší společné hranici měly odpadnout hraniční kontroly ještě do vánoc letošního roku.
|
| 6. Landkreis – Staffellauf Neustadt a.d. Waldnaab
6. Okresní štafetový běh Neustadt a. d. Waldnaab
Tento rok jsem se konečně rozhoupala k tomu, abych své již tříleté běžecké úsilí konečně korunovala účastí na běžeckém závodu.
Přemluvil mě k tomu krátce před dovolenou náš známý Ralf, který je běžec jako fík a obdobných závodů se účastní již po několikáté. A tak jsem zase já přemluvila mojí kamarádku a tréninkovou kolegyni Elke .... pak se k nám přidalo ještě pár známých - a vzniklo mužstvo „14 lýtek“.
15.09.2007 v 09.00 hodin jsme (7běžců) stáli na nádraží městečka Floß, kde byl v 10.00 hodin start a odkud vedla první etapa dlouhá 6,4 km vedoucí do vesnice Ottenrieth. Jako první startoval náš „superběžec“ Ralf a ten zvládl svojí etapu více než skvěle! Nepotřeboval na ni ani 26 minut, což je pro mě neuvěřitelná rychlost.
Jako další převzal štafetu Irek a i ten se dostal do 6,6 km vzdálené vesnice Waldau bez problémů. Ve Waldau ho vystřídal náš nejmladší běžec Benni (12 let), který musel překonat tzv. horskou etapu o délce 4,2 km. Benni běžel super!! Benniho vystřídal ve Vohenstraußu Marc (15let). I ten musel zvládnout nějaký ten kopec a doběhnout do 5,5 km vzdáleného Pleysteinu.Též Marc proběhl svoji etapu na jedničku.
V Pleysteinu jsem na převzetí štafety čekala již lehce nervózní já. Ale vyběhla jsem statečně do pohraničního městečka Lohma, vzdáleného 3,5 km. Myslím, že i já jsem svůj běh dokončila ke spokojenosti mých kolegů. Já jsem byla sama se sebou v každém případě spokojena.
V Lohmě jsem předala štafetu Karolovi, který běžěl etapu číslo šest dlouhou 6,3 km z Lohmy do Waidhausu. I Karol se dostal do Waidhausu v pohodě. Zde převzala štafetu Elke, která po 3,0 km dovedla naše mužstvo úspěšně do cíle ve vesnici Pfrentsch!!!
Z účastněných 85 mužstev jsme se umístili na místě 58 s 3h 01m13s na takřka 40 km. Nutno ovšem podotknout, že prvních 25 míst obsadili „skoroprofíci“ z běžeckých oddílů různých sportovních spolků.
My jsme byli v každém případě spokojeni a jako cíl do příštího roku jsme si udali zlepšení o 15 %. Pak se budeme zřejmě jmenovat „14 rychlejších lýtek“!
Za tu zábavu, kterou jsme si spolu po celé trase prožili, to rozhodně stálo!
V cíli na nás čekalo občerstvení (i izotronické nápoje jako např. pivko...) a pro každého účasníka diplom o účasti a prima běžecké tričko na další trénink.
I tak se dá poznávat s přáteli pohraničí..... |
| Dovolená v Chorvatsku
Tak jsme letos jako již posledních šest let ztrávili dovolenou ve slunném Chorvatsku, což je při našich temperatůrách doslova luxus. Náš první cíl ležel vzdálen přibližně 1100 km, a tak jsme první den dovolené ztrávili na cestách. Naším prvním cílem byla totiž střední Dalmácie, okolí města Split, od Splitu po Omiš.
Střední Dalmácie nás přivítala slunnnými 36 až 40 stupni, blankytně modrým mořem a nádhernou krajinou. Na jedné straně pohoří, na jejichž úpatích se rozprostírají vesničky a městečka, na straně druhé moře s ostrovy a ostrůvky, které jsou často položené nedaleko od pevniny. A tak se zde kromě koupání a vodních sportů nabízí
i možnost turistiky a horolezectví. A ani na kulturu a historii zde nelze zapomenout. Takřka povinná je návštěva monumentálního Diokleciánova paláce, ale i procházka po přístavní promenádě či návštěva místního trhu stojí za to.
Od Splitu po Omiš vede Jadrolinská magistrála, silnice která spojuje Split s ca.
200 km vzdáleným Dubrovníkem (dálnice ještě bohužel není dobudována). Při této cestě jsou rozložena malá městečka, u kterých je jedinou nevýhodou to, že ať jste kdekoliv, stále máte v blízkosti tuto silnici, což je v letní sezóně někdy docela náročné.
Split
Největší město na chorvatském pobřeží, hlavní hospodářské, kulturní a dopravní středisko Dalmácie (200 tis. obyv.).
Split leží na poloostrově mezi Kaštelským zálivem a Splitským průlivem, jehož západní část zaujímá kopec Marjan s krásným lesoparkem. Pohoří Kozjak a Mosor chrání město ze severu a severovýchodu před vnitrozemskými vlivy.
|
|  | Split, výhled ze zvonice katedrály směrem k západu (vzadu vrch Marjan)
Podnebí je středomořské, s velmi suchými teplými léty; průměrná teplota v červenci dosahuje 26,2 °C, zimy jsou vlhké a mírné. Split náleží se svým sedmihodinovým ročním průměrem insolace k nejslunnějším místům v Evropě (na Jadranu zaujímá druhé místo těsně za Hvarem). V okolí se pěstuje ovoce, zelenina a vinná réva.
Split má nejvýznamnější osobní a důležitý nákladní přístav (trajekty a lodní linky na středodalmatské a jihodalmatské ostrovy, dálkové lodní a trajektové linky i do Itálie), letiště, vlakové nádraží (železniční trať přes Knin do Záhřebu), velké autobusové nádraží. Osobní lodní a trajektový přístav, jakož i centrální autobusové nádraží jsou přímo ve středu města. Ve Splitu je jedna marina a tři klubová přístaviště jachet. |
| | Split, nábřeží s Diokleciánovým palácem
Split je mimořádně bohatý na kulturní památky. Jeho Diokleciánův palác byl zapsán v roce 1979 do listiny kulturního dědictví organizace UNESCO. |
| | Split, katedrála se zvonicí
Původní ilyrsko-řeckou osadu Aspalathos si vybral císař Dioklecián za místo pro svou rezidenci po abdikaci (pocházel ze sousedních Salon, byl Ilyr). Zde žil do smrti a byl zde i pohřben. Palác pak sloužil jako útočiště sesazených římských císařů a jejich rodin. Ve Splitu, v jeho pevných hradbách našli nový bezpečný domov utečenci ze sousedních Salon po jejich zničení Avary a Slovany v 6. stol.
Split se stal v 5. stol. biskupským sídlem. Za chorvatských králů došlo k jeho opětovnému rozkvětu, stejně jako za chorvatsko-uherských králů, za nichž Split získal autonomii. V 15. stol. přervala tento úspěšný rozvoj Benátská republika, která jej zbavila všech práv a svobod.
V 16. stol. v období humanismu bylo město důležitým střediskem chorvatské kultury. Nejvýznamnějším představitelem humanismu ve Splitu byl splitský rodák - filozof, spisovatel a učenec evropského formátu Marko Marulić, mimo jiné autor první tištěné knihy v chorvatštině.
Od 16. stol. byl Split ve stálém nebezpečím tureckých nájezdů. Hranice území ovládaného Benátskou republikou a tureckou říší vedla sousedním Solinem, na říčce Jadro.
Znovuoživení přišlo až po pádu Benátské republiky koncem 18. stol., za krátkého francouzského panství. Za následující rakouské vlády byl Split jedním z hlavních ohnisek boje za národní obrození a uvědomění Chorvatů. V r. 1918 se stal spolu s celou Dalmácií součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Za druhé světové války byl okupován Italy, po nich Němci. Osvobozen byl v r. 1944 a byl vrácen Chorvatsku v rámci Jugoslávie. |
| | Split, peristyl Diokleciánova paláce
Diokleciánův palác (Dioklecijanova palača)
Vybudován na přelomu 3. a 4. stol. římským císařem Diokleciánem jako jeho sídlo po abdikaci v r. 305. Dioklecián pocházel ze sousedních Salon (Salonae, dnešní Solin), hlavního města římské provincie Dalmácie. Tam se narodil jako syn propuštěného ilyrského otroka. Palác vybudován jako přepychové reprezentační sídlo obrovských rozměrů a zároveň jako opevněný vojenský tábor; mísí se v něm antické prvky s východními.
Město Split se od začátku rozvíjelo nejprve uvnitř hradeb opuštěného paláce, upravovaného a přestavovaného podle potřeby usedlíků. Ještě dnes žijí uvnitř jeho hradeb téměř tři tisíce lidí.
Naším nejlepším zážitkem ze střední Dalmácie byl ovšem rafting na řece Cetina u městečka Omiš. |
| | Omiš
Dobrodružství na řece Cetině
Jen 25 km jihovýchodně od Splitu a 25 km severozápadně od Makarské leží městečko Omiš, vstupní brána do půvabného povodí řeky Cetiny. Kdysi to bylo obávané pirátské hnízdo, nyní je to živé a malebné letovisko při ústí Cetiny do moře pod skalními stěnami Omišské Dinary a Mosoru. Přírodní scenérie kaňonu řeky je velmi bizarní, skalní stěny, které svírají tok řeky, se tyčí do výšky přes sto metrů. Velmi bohatá je tu i vegetace.
Omišská soutěska u ústí řeky Cetiny do moře
Kromě vyhlášeného krásného koupání na rozlehlé písečné pláži a mnoha menších oblázkových na Omišské riviéře poskytuje možnosti pro různé neobvyklé aktivity v přírodě, v romantickém okolí řeky Cetiny nebo přímo v jejím kaňonu. Lze zde provozovat cykloturistiku, rafting, méně obvyklý canyoning, volné lezení na skalních stěnách či paragliding. Nabídka možností užít si některé z těchto i extrémních aktivit se v poslední době značně rozšířila, přímo v Omiši je nabízí několik agentur. Výhodné přitom je, že organizátoři jednotlivých sportovních činností půjčují většinou i příslušné vybavení, takže obvykle není ani potřeba, aby si zájemce o tyto aktivity sám přivážel s sebou potřebné náčiní či vybavení.
Rafting
Cetina se právem pokládá za jednu z nejmalebnějších řek v celém Chorvatsku a její kaňon je pro rafting ideální.
Rafting - stupeň I-II (cca 9,5 km s cílem ve výletním místě Luka)
Sraz zájemců o rafting na této divoké řece je v výletním místě na Cetině zvaném Luka (6,5 km od letoviska Omiš na levém břehu řeky), kde organizátor plavby převezme účastníky a odveze je na start, který je výše proti proudu řeky. Odtud se účastníci vydávají na plavbu divokým kaňonem Cetiny. |
| | | | Rafting
Plavba trvá 3 až 4 hodiny, střídají se na ní klidné úseky s divokými. Plavba peřejemi v úzkém kaňonu místy vyžaduje kombinované manévrování, ale jinak není pro účastníky nijak fyzicky namáhavá a mohou se jí zúčastnit i děti od 10 let v doprovodu rodičů. Je však třeba dbát všech pokynů skippera. Všichni mohou kromě napínavé plavby užít i nádherného koupání (teplota vody v sezóně je kolem 20°C), mohou se tu blíž seznámit se zdejší pestrou přírodou kaňonu, prohlédnout si zblízka neobvyklé krasové jevy, např. krásnou jeskyni u vodopádu Studenac.
Účastníci si nemusejí přivézt žádnou zvláštní výstroj, stačí jen krátké kalhoty, tričko, plavky, sandály a suché rezervní oblečení a obuv, ručník a krém na opalování; fotoaparát raději vodotěsný. Zapůjčení nezbytného vybavení (přilby, vesla, záchranné vesty ap.) zajišťuje organizátor. |
| | Cetina, rafting
-adranalin pur!!
Tak, a to byl první týden naší dovolené u konce – ještě štěstí, že jsme měli další týden před sebou…….
Druhým cílem naší dovolené byla nám již známá severní Dalmácie, okolí města Zadar. Město Zadar je v severní Dalmácii mým osobním absolutním favoritem.
Zdejší spojení historie, kultury a moderní atmosféry mě nadchne pokaždé, když se do Zadaru dostanu. A tak se tam vracím opravdu ráda.
Zadar |
| | Zadar
Město (80 tis. obyv.) a přístav, hlavní středisko Severní Dalmácie. Zadar leží při Jadranské magistrále. V Zadaru se nachází letiště Zemunik a vede zde železnice Záhřeb - Knin - Zadar. Zadar je významný trajektový přístav, mj. i hlavní východisko trajektů i lodí do italské Ancony; též centrální východisko plaveb na Severodalmatské ostrovy (lodě i trajekty). Město má I dva jachtařské přístavy - mariny: Borik a Tankerkomerc.
Stará část města se rozkládá na poloostrůvku. V 16. stol., v době největšího tureckého nebezpečí, byla prokopána šíje, takže vzniklý hluboký příkop zalilo moře, v době míru se příkop zase zasypával.
Město i jeho bezprostřední okolí utrpělo při agresi krajinských Srbů v r. 1991 a 1992 veliké škody. Tyto škody již byly úplně odstraněny.
Město samo je pro své početné cenné historické a kulturní památky i pro svá kulturní zařízení jedním z nejpřitažlivějších míst v Dalmácii.
Zařízení pro cestovní ruch jsou v Zadaru soustředěna především v letovisku na severním předměstí zvaném Borik (též Puntamika). Letovisko má starou lázeňskou tradici, je krásně upraveno, má bohatou vzrostlou vegetaci. Spojení veřejnou dopravou se Zadarem. Jižně od Zadaru se rozkládá další letovisko, mladší a menší Kolovare, s pěknými plážemi a dobrými sportovními a zábavními možnostmi.
A za návštěvu stojí též nedaleko vzdálená městečka Nin a Pakoštane a samozdřejmě i jejich pěkné pláže.
Nin
Nin, malé město, trochu ospalé leží na pobřeží jižní části Ninského zálivu, 17 km severně od Zadaru. Může se pochlubit četnými hrdými přívlastky, jako "město slavné minulosti", "nejstarší chorvatské královské město", "jedno z hlavních kulturních středisek raného chorvatského státu", "sídlo tzv. chorvatského biskupa, jehož jurisdikce zahrnovala téměř celé dnešní Chorvatsko, "město s nejmenší katedrálou na světě" atd. atd. |
| | Nin
Nin byl za starého Říma municipium a významné středisko antické Liburnie, známé pod liburnským jménem Aenona. V 1. století př.n.l. město převzalo postavení někdejšího hlavního centra ilyrského kmene Liburnů, který podlehl před přelomem letopočtu římské rozpínavosti. Jak ukazují archeologické výzkumy, byl tehdejší Nin výstavným městem s monumentálním chrámem, amfiteátrem, akvaduktem aj. Měl výhodnou strategickou polohu - na ostrůvku v blízkosti pevniny, z níž byl a je spojen můstky. |
| | Nin
Nin je pozoruhodný již svou polohou - je rozloženo na nevelkém ostrově, spojeném s pevnou dvěma starobylými kamennými mosty. Vchází se do něj tzv. Dolní městskou bránou, která se dochovala spolu s několika pozůstatky středověkého městského opevnění.
Pakoštane
Nevelká zemědělská obec a přístav na převlace, oddělující Vranské jezero od pevniny (2 200 obyv.), 8 km jihovýchodně od Biogradu n. m. Skládá se ze staré části při moři a nové při magistrále. Pakoštane je skromnější středisko cestovního ruchu. Přístav je chráněn ostrůvky Babuljaš, Veli školj a Sveta Justina. |
| | Pakoštane
Pěkně upravené pláže z oblázků jsou v místě i v příjemných zátokách v okolí. Pobřeží obklopují poměrně rozsáhlé borové porosty. Pěkné koupání je i na ostrůvcích před obcí. |
| | Pakoštane
Pakoštane má dobré podmínky pro vodní sporty: potápění, podmořský rybolov i rybaření na sousedním sladkovodním Vranském jezeře, windsurfing, jachting, vodní skútry. Je velmi dobře vybaveno i pro další sporty: plážový volejbal, tenis, stolní tenis a jiné míčové hry, je tu i střelnice.
Městečka Nin a Pakoštane jsou klidná a malebná a pro odpočinek a relaxaci naprosto vhodná. Doporučuji.
Tak, a to byl druhý a poslední týden naší dovolené. Poslední večer jsme se rozloučili se Zadarem, mořem a Chorvatskem vůbec poslechem mořských varhanů instalovaných na nábřeží v centru města, jednou z novějších atrakcí Zadaru.
Tak možná zase příští rok…… |
| Konzerty v Mariánských Lázních
Mariánskolázeňský západočeský symfonický orchestr zve v srpnu na několik konzertů:
V pátek, 10. srpna 2007: česká hudba – díla Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka. Diriguje Michael Roháč.
Začátek ve 20.00 hodin v Casinu.
V sobotu, 18. srpna 2007: konzert při příležitosti otevření Chopin-Festivalu, díla - Chopin a Liszt. Diriguje professor Radomil Eliška, sólistka-klavír Ewa Poblocka.
Začátek ve 19.30 hodin v Casinu.
V sobotu, 25 srpna 2007: konzert uzavírající Chopin-Festival – Schumannova Symfonie č. 4 a Chopinův konzert pro klavír č. 2.
Diriguje Pawel Przytocki, sólistka-klavír Irina Vardeli.
Začátek ve 19.30 hodin v Casinu.
V pátek, 31. srpna 2007: konzert s díly Rossiniho a Haydna.
Diriguje Michael Roháč.
Začátek ve 20.00 hodin v Casinu.
Vstupenky: v předprodeji v Informačním centru Mariánských Lázní, Hlavní 47, tel.: 00420-354-622474
nebo na místě hodinu před konzertem
Příjemný poslech!! |
| | 08.08.2007 Jezera Murner See, Brückelsee a Steinberger See |
| | Dnešní jezera Murner See a Brückelsee se nacházejí na místě, které bylo původně využíváno k nadzemní těžbě hnědého uhlí. K oddělení obou jezer došlo navršením odtěženého materiálu. Pak trvalo ještě přibližně dvacet let, než se jezera naplnila spodní a dešťovou vodou.
Přestože nemá Murner See žádný přítok (jedná se o jezera napájená čistě spodní vodou), je kvalita vody velmi dobrá, voda je zde čirá
a viditelnost je do hloubky několika metrů. Vzhledem k tomu, že se
ph-hodnota vody nachází v kyselém rozmezí, nežijí v jezeře žádné ryby.
Murner See
patří k tzv. Hornofalské jezerní krajině, má rozlohu přibližně 90 hektarů.
I když není tak velké a známé jako Steinberger See, je převážně v létě vyhledáváno nesčetnými návštěvníky, příznivci koupání, vodních sportů a campingu. |
| | Na zkultivovaném břehu se nachází velká louka, na kterou může usednout nebo ulehnout každý, bez nutnosti placení vstupu.
Dále zde nabízí své služby restaurace s terasovým provozem „Villa Murano“, vybudovaná v mediteránním stylu. Pro kempaře je tu opravdu hezký, malý a velmi dobře udržovaný (můj typ) kemp, dále pak minigolf
a písečná pláž, na které se v létě večer konají beach-partys. |
| | Villa „Murano“
Hned vedle jezera Murner See se rozprostírá menší jezero Brükelsee, které je vyhledáváno především příznivci plachetnicového sportu.
|
| | Steinberger See
patří též k tzv. Hornofalské jezerní krajině, má rozlohu přibližně 1,84 qkm a je největším jezerem v Horním Falsku.
Po té, co se zde v roce 1980 zastavila těžba hnědého uhlí, bylo jezero zaplaveno. Zachovaly se jen dva malé zalesněné ostrůvky, které jezero dodnes dělí na severní a jižní část.
V roce 1987 byl na Steinberger See založen jachtařský klub „Steinberger Yacht Club“ (SYS), plachetnicová škola na západním břehu, vlek pro vodní lyžaře a na severním břehu půjčovna lodí. A nad bezpečností všech návštěvníků dohlíží profesionální vodní stráž.
Kvalita vody v Steinberger See je též velmi dobrá, viditelnost dosahuje za příznivých podmínek až do hloubky deseti metrů. Ve Steinberger See mohou návštěvníci na rozdíl od Murner See pozorovat i rybky. |
| | | Celkově se dá říci, že jsou tato tři jezera patřící k Hornofalské jezerní krajině ideální místa pro odpočinek, koupání, plavání, potápění, vodní sporty, výlety na lodkách, camping, dovolenou, anebo jenom hezký víkend!! |
|
|
|